Vize, jakou potřebujeme/1070

Vize, jakou potřebujeme/1070

Jak se rodí vize: Časopis !Argument/34

Pokračování série tam, kde skončila, nyní budu postupovat rychleji, budu vybírat je ty příspěvky, které se bezprostředně týkají pěstování vize, konkrétněji toho nejdůležitějšího. V jakém smyslu nejdůležitějšího? V následujícím:

1) Posun ve vidění reality:           _od↑^k

Nejdříve musíme vyjít ze slepé uličky chybného vidění reality k tomu, o co ve skutečnosti jde. Bez toho to prostě nepůjde. V tom měli pravdu Goethe i Lenin:

Goethe: "Kdo si nezapne správně první knoflík, ten se už dobře neobleče."

Lenin: "Kdo se pouští do dílčích otázek bez před běžného vyřešení obecných otázek, bude nevyhnutelně na každém kroku bezděčně "narážet" na tyto obecné otázky. A narážet na ně slepě v každém jednotlivém případě znamená odsuzovat svou politiku k nejhoršímu kolísání a bezzásadovosti."

Budu ilustrovat na článcích v časopisu !Argument, který je z řady důvodů pro tento účel nejvhodnější. Začal jsem od zvládnutelného horizontu nahlíženého zpětně: Začátku roku 2024.

69. článek:Politické štěpení a souboje dneška 17.4.2024, Jana Turoňová, Tomáš Doležal

Celé zde: https://casopisargument.cz/56772

Článek je velmi dobrou analýzou současného stavu, bohužel v rámci toho pohledu, který nedohlédne do podstaty současného dění. Vyberu z něho nejdůležitější myšlenky a pokusím se co nejnázorněji objasnit, odkud kam jít, pokud chceme pochopit podstatu současného dění. Tím budu ilustrovat rozšířený úvod k této sérii.

Výběr tohoto nejdůležitějšího z článku J. Turoňové a T. Doležala (odlišuji barevně):

Současná doba je charakterizována střetem mezi konzervativci a liberály (případně progresivisty). Obé přitom najdeme jak uvnitř pravice, tak uvnitř levice... - Překážkou k pochopení tohoto fenoménu je často pojmové zmatení, které současnou politiku charakterizuje. Zamlžuje také chování a motivy jednotlivých politických aktérů, nahrává úvahám o populistech a extrémistech a dělá z voličů oběti propagandy... - Ekonomičtí liberálové vyznávají bezbřehou dominanci trhu a velkého kapitálu na úkor všeho ostatního, podporují nadnárodní korporáty, jejich oligarchii a v podstatě legitimizují jejich vlivové působení. Tento směr je blízký spíše pravicovému politickému spektru, ale můžeme hovořit i o levicových liberálech, kteří se vyznačují tím, že proti popsanému stavu nic nenamítají a tiše se stávají jeho součástí. - Progresivisté se zaměřují na jiné otázky než ekonomické. Nekontrolovaně se vrhají do nové kulturně-společenské revoluce a boří přitom i doposud nezpochybnitelné přírodní zákony. Obě ideologie jdou často ruku v ruce nebo si minimálně nekonkurují. Vyznačují se neomezenou svobodu a individualismem, které v absolutní podobě představují naprostý morální, mravní a (bez)hodnotový relativismus. - Konzervatismem je dnes myšlen takový hodnotový směr, který stojí vedle těchto dvou ideologií a je jim konkurencí. Vyznává staletími ověřený přístup ke světu, konzervativní vidění společnosti a víru v tradiční hodnoty. Odmítá extrémní experimenty se společností, s rodinou, s výchovou či vzděláváním mládeže. Taktéž se staví proti primátu nadnárodních oligarchií a jejich vlivu na hospodářskou politiku. V ekonomické oblasti se opírá o národní kapitál a má potřebu definovat národní zájmy. Takový přístup může být vlastní jak sociálnímu demokratovi či komunistovi, tak pravicově smýšlejícímu jedinci...

K tomu (jak je to ve skutečnosti):

Hlavní polarita současnosti je jiná: Současná globální moc se svými metastázemi do lokálních podmínek jednotlivých zemí versus více či méně slepý odpor vůči ní, který je poznamenám neuvědomováním si toho, o jakou změnu v současnosti jde.

Navenek se tento střet projevuje jako střet: Tendencí směřujících k autokracii versus tendencí směřujících ke kryptokracii či bránících kryptokracii.

Kryptokracie (ovládána současnou globální mocí) zastírá svou skutečnou podstatu tím, že se obléká buď do liberálního hávu (jednostranně vyzdvihuje formální svobody, které jsou v podmínkách přebujelého pozičního investování zcela nefunkční), nebo do hávu modernistického (předhazuje náhradní témata, která z části lidí dělají manipulovatelné hlupáky schopné dorůst až do fanatického omezenectví).

Konzervatismus se z přesně vymezeného ideového základu rozšířil v širokou alternativu proudů, které se snaží vymanit z ideového, finančního i mocenského jha současné globální moci. Apeluje na normálnost proti nenormálnosti (nenormálnosti, která je jednak nástrojem manipulace, jednak projevem degenerace současné globální moci.

Vím. Je to trochu složité, ale pokud se chceme vymanit z pasti, do které se převládající reflexe současného dění v hlavách jednotlivých lidí (zejména těch obyčejných, z nichž každý je něčím jedinečný, a tudíž pro ostatní přínosný) dostala, musíme se v tom vyznat. Tomu slouží schéma uvedené před článkem, které budu používat i nadále.

Problém začal tím, že chybnému schématu "Politická moc → znárodnění → plánovaná redistribuce umožňující vyšší produktivitu práce a současně i dosažení sociální spravedlnosti" podlehli nejen (pseudo)marxisté, ale i ti, kteří hájili stávají pořádky (viz strategie "zadržování"). A tak z nepřesného pohledu vyrostlo chybné vidění reality a z chybného vidění reality matoucí polarita – buď se udrží kapitalismus a vykořisťování, nebo zvítězí socialistická revoluce a začne budování komunismu. Pod touto falešnou polaritou začala bujet a přerůstat v monopol současná globální moc ovládající společnost skrytým (dnes již stále více viditelným) způsobem. Moc, která nedokázala uhlídat sama sebe před zneužíváním moci. Místo toho, aby provedla globální společnost osudovým úskalím, selhala, degeneruje, dnes už jen chcípá a kope kolem sebe. Tím se život na naší krásné planetě dostal do velkého nebezpečí. Pokud máme projít osudovým úskalím, musíme vědět, o jakou změnu společnosti jde a jaká je skutečná polarita mezi silami, které rozhodují o tom, zda osudovým úskalím projdeme či nikoli.

(Pokračování)

Zdroj: https://radimvalencik.pise.cz/11847-vize-jakou-potrebujeme-1027.html

A k tomu trochu inspirující přírody:

Z Černolic ke Kamenné. Za houbami - malá vzpomínka na sezónu. Ale hlavně procházka nejhezčímí místy blízké části Brd.

Cesta nad prudkým svahem na Řitkou. Zde jsou smrky nejkrásnější.

A k tomu ten mech.

To už je cesta od rozcestí U Šraňků ke Kamenné. Nevede po ní turistická značka a jsou z ní tyto krásné výhledy směrem ke Kladnu.

A objevují se první hřiby.