Vize, jakou potřebujeme/1056

Vize, jakou potřebujeme/1056

Pokračování série:

Poziční investování a teorie mechanismů – část 23.

Z několika důvodů, které jsem uvedl v první části, vkládám do seriálu k vizi sérii věnovanou pokrokům v oblasti teorie pozičního investování, tentokrát zaměřenou na problematiku návrhu mechanismů a institucí.

Umělá inteligence a využívání investičních příležitostí spojených s rozvojem schopností člověka

Problém umělé inteligence se někdy (a bohužel stále častěji) chápe tak, že člověka jako takový bude stále více nahrazován, až pro jeho uplatnění nezbyde prakticky žádný prostor. Tento názor svědčí jak o nepochopení toho, co je to současný (jakkoli zdokonalovaný) typ umělé inteligence, a co hůř, i o nepochopení toho, co jsou to specificky lidské schopnosti. Otázka, kterou je v této souvislosti a v prvé řadě nutno postavit zní: Které lidské schopností jsou nahraditelné současným typem umělé inteligence a které jsou tudíž PODŘADNÉ, které schopností jsou SPECIFICKY LIDSKÉ a tudíž stávajícím typem umělé inteligence nesubstituovatelné?

Z tohoto hlediska lze roli umělé inteligence chápat tak, že nahrazování podřadných lidských schopností zásadním způsobem rozšiřuje prostor pro rozvoj a kultivování specificky lidských schopností, tj. schopností vyššího řádu a člověku (z hlediska jeho roli i naplnění života smyslem i prožitkovým bohatstvím) nejvlastnějších. Nabízí se tím cesta k sebepoznání (ve společenském i individuálním měřítku) k tomu, co dělá člověka člověkem.

Pro návrat k přirozené trajektorii vývoje na bází evolučně stabilní strategie zcela zásadní.

Jak na to a nejen na to reagují univerzity?

Teď mám na mysli obé:

- Jak na to, že cesta k přirozené trajektorii vývoje na bází evolučně stabilní strategie je v určitém smyslu "bezstrukturní problém", tj. problém řešitelný v kompetenci univerzit.

- Tak na to, že univerzity disponují odbornými kapacitami (v naší zemi dokonce na špičkové úrovni), které jsou schopny jak z pozice technologií, na kterých je založena umělá inteligence, tak z hlediska disciplín zabývajících se člověkem identifikovat, které schopnosti jsou nikoli podřadné, a měly by výrazně omezit vzdělávání zaměřené na získání podřadných schopností (tak jako na středních ekonomických školách byla po rozšíření diktafonů omezena a následně i zrušena výuka do té doby tak prestižního předmětu, jakým byl těsnopis).

Jak na to reagují? NIJAK. Pasivita, nečinnost, setrvačnost univerzit je zarážející. Místo toho probíhá rozkladný proces, který snižuje úroveň výuky.

Výjimky existují, ale ty jsou vystaveny nevídanému, v některých případech až represivnímu tlaku "shora" (ze strany slouhů současné globální moci). Nejen u nás, ale všude ve světě. Podobně jsou blokovány i teoretické výstupy zaměřené na reflexi současné situace.

Možná, že by stálo kromě rozlišení problémů na "strukturní" a bezstrukturní" ve smyslu R. Novotného rozlišit problémy na ty, které lze řešit bez nepřímé protiodezvy, a na problémy, které jakkoli by byli přínosem pro celou společnost, jsou obtížně řešitelné, protože současným "bezstrukturním" změnám brání současná globální moc (tím se projevuje navenek a stává viditelnou).

K otázce řešení v oblasti mechanismů

Zde je nutno rozlišit dvě úrovně:

1. Začneme tou jednodušší, kterou máme již dobře propracovanou. Univerzity by se začaly chovat jinak, pokud byly financovány na bázi toho, co jsme na přelomu milénia nazvali "přenesenou cenou", tj. ať každý platí až z toho, co mu vzdělání vynese, podle toho, co mu vzdělání vynese a přímo tomu, kdo mu vzdělání poskytl". K tomu byl dokonce zpracován a projednán v Poslanecké sněmovně v únoru 2002 "Návrh zákona o změně financování na vysokých školách". Předkladatelem byl P. Matějů, který jej s týmem (ve kterém jsem možnost rovněž působit) zpracoval. Návrh neprošel o dva hlasy, již tehdy byla parlamentní levice z větší části zmanipulována a nechápala, co se ve společnosti na lokální i globální úrovni odehrává. Podrobně je návrh popsán zde:

Radim Valenčík a kol.: Perspektivy a financování odvětví produktivních služeb, EUPRESS, Vysoká škola finanční a správní, o.p.s., 2014, online:

https://www.vsfs.cz/prilohy/konference/lk_2014_perspektivy.pdf

Na úrovni univerzit máme teorii mechanismů rozpracovanou hodně konkrétně.

2. Pokud jde o tvůrčí mezigenerační týmy, tak zde mají mechanismy zajišťující jejich fungování podobu, která někoho překvapí: Nejde ani tak o rozdělování finančních částek, ale jako o možnost být součástí týmu. (To je ta hlavní idea, se kterou je nutné v dané oblasti pracovat.) Přitom oboustranně, aby si tým udržel klíčové osoby a osoba, která má zájem, se udržela (zejména neformálně, jako plně akceptovaná na základě svých výkonů) v týmu. (S tím souvisí i řešení problematiky začlenění handicapovaných a vyloučených, kterému je nutné se věnovat samostatně.)

Místo závěru (spíše jako průběžné shrnutí problému):

Čtenář sám může porovnat, které řešení (zda "čistě elitářské", nebo komplexní vycházející z "velkého sjednocení v rámci teorie her") je realističtější, propracovanější, obsahuje méně nerealistických předpokladů, více odpovídá na to, s čím se setkáváme v realitě, obsahuje vizi pozvednutí společnosti do vyššího "levelu" apod.

Některým dílčím otázkám se budeme věnovat v navazujících článcích, např. roli sociální práce při řešení problematiky začlenění handicapovaných a vyloučených (větším problémem jsou vyloučení, u handicapovaných zpravidla existují velmi silné pozitivní vnitřní motivy k vyrovnání se s handicapem a k plnohodnotnému začlenění do týmové práce).

Čtenář, který sledoval celý seriál, si patrně uvědomí, jak důležitá je problematika, které jsme se věnovali v těchto 23 dílech z hlediska pěstování perspektivní, realistické a přitažlivé vize.

(Pokračování někdy v dohledné době)

Zdroj: https://radimvalencik.pise.cz/11847-vize-jakou-potrebujeme-1027.html

A k tomu trochu inspirující přírody:

Krásné. Malá obec nedaleko Mariánských lázní. Navštívil jsem ji v souvislosti s rodinnou událostí. Po dlouhé době. Využil jsem příležitosti, abych se seznámil s okolím, místy, kde jsem ještě nikdy nebyl. Dyleň. Směrem k Chebu.

Pohled z Panské rozhledny na jeden z nejbližších smrků a přes něj i do dáli.

Les kolem rozhledny.

Takovou bestii (milého pavoučka) jsem objevil u rozhledny.

Krásný mech v okolí rozhledny.