Vize, jakou potřebujeme/1055

Vize, jakou potřebujeme/1055

Pokračování série:Krásné. Malá obec nedaleko Mariánských lázní. Navštívil jsem ji v souvislosti s rodinnou událostí. Po dlouhé době. Využil jsem příležitosti, abych se seznámil s okolím, místy, kde jsem ještě nikdy nebyl.
Zdroj: https://radimvalencik.pise.cz/11847-vize-jakou-potrebujeme-1027.html

Pokračování série:

Poziční investování a teorie mechanismů – část 22.

Z několika důvodů, které jsem uvedl v první části, vkládám do seriálu k vizi sérii věnovanou pokrokům v oblasti teorie pozičního investování, tentokrát zaměřenou na problematiku návrhu mechanismů a institucí.

Interpretace abstraktního vymezení evolučně stabilní strategie lidských komunit v podmínkách dynamického technologického rozvoje

Hledáme mechanismy a instituce, které by umožňovaly využívat primární a indukované investiční příležitosti hráčů podle míry jejich souhrnné výnosnosti v určitém časovém horizontu. Jedná se o takové investiční příležitosti, kdy jejich realizace jedním hráčem zvyšuje výnosnost investičních příležitostí druhých hráčů, případně generuje nové investiční příležitosti určité skupiny hráčů.

Nemusí se jednat o "nic nového pod sluncem". Spíše to bude něco, co už funguje, ale co se prizmatem teorie schopné vyhmátnout v realitě jako klíčové, ukáže v novém světle.

V daném případě je jednou z nejsnázeji představitelných interpretací role tvůrčích mezigeneračních týmů. Ne náhodou jsme se této problematice věnovali již dříve, mj. zpracovali jsme k tomu online dostupnou monografii, viz:

VALENČĺK, Radim a kol. Tvůrčí mezigenerační týmy: základ inovačního potenciálu

i realizátor změn. Praha: VŠFS, 2022. Edice SCIENCEpress. ISBN 978-80-7408-

240-5, online dostupné zde:

https://www.vsfs.cz/prilohy/tmt_final_web.pdf

Rivalita (která vždy doprovází podněty k pozičnímu investování) je zve převážena komplementaritou účastníků týmu, kdy přínos každého umožňuje zvýšit přínos všech ostatních.

V uvedené monografii je mj. i kapitola nazvaná "Co je základem evolučně stabilní strategie člověka (lidských komunit)?" (s. 70-71), která vhodným způsobem konkretizuje výsledek, ke kterému jsme dospěli.

To, že klademe důraz na mezigenerační aspekt, souvisí s otázkou evoluční stability příslušného typu komunity z hlediska řešení problému nástupnictví. V monografii je podrobně popsáno.

Pokud budeme tvůrčí mezigenerační tým považovat za jednu z institucí, vyvstává otázka, jaké mechanismy rozdělení výnosů ze společné akce jsou pro instituci tohoto typu nejvhodnější.

Ještě před odpovědí na tuto otázku však vyvstává ještě jedna: Jak výrazně zvýšit počet fungujících tvůrčích mezigeneračních týmů ve společnosti tak, aby mohlo dojít k jejich "zesíťování" a tím zvýšení jejich evoluční odolnosti i ekonomické efektivnosti jejich působení na ekonomický růst (a změnu charakteru ekonomického růstu). Vždyť v současné době i historicky dlouhou dobu přetrvávající tvůrčí mezigenerační týmy svádějí v současné době zápas o přežití s prostředím, ve kterém působí.

I na tuto otázku jsme dali odpověď již dříve v monografii, která navázala na předešlou, viz:

VALENČĺK, Radim a kol. Metodologická role vize při orientování, integrování a využití

výzkumu zaměřeného na problematiku společenského vývoje. Praha: VŠFS,

2023. Edice SCIENCEpress. ISBN 978-80-7408-263-4, online dostupné zde:

https://www.vsfs.cz/prilohy/lk_metodologicka_role_monografie.pdf

Konkrétní odpověď nalezne zájemce v části  6. Jaká by mohla být vize univerzity (od s. 57), zejména v podkapitolách 6.8 Jak nastartovat týmovou práci (s.73) a  6.9 Absolventská síť univerzity (s. 75). Velmi důležitá je subkapitola 6.12 Koncept vize univerzity ve společenském a globálním konceptu (s. 79), ve které najde zájemce osnovu pro zformulování vize univerzity, jejímiž výstupy by byla absolventská síť vyúsťující v tvorbu a doplňování tvůrčích mezigeneračních týmů. Zde je institucionální aspekt rozpracován velmi podrobně.

Z hlediska institucí se tedy jedná o vazbu UNIVERZITA-ABSOLVENSTKÁ SĺŤ-TVŮRČĺ MEZIGENRAČNĺ TÝMY. Zbývá odpovědět na otázku mechanismů rozdělování efektů ze společných aktivit v rámci nastíněné struktury.

Jak upozornil Radek Novotný, je nutné "rozlišovat problémy resp. řešení, které lze řídit za pomoci strukturního řízení, a ty, které lze řešit bezstrukturně. Na ty strukturní skutečně potřebujeme legislativní a exekutivní moc, ale na ty druhé nejsou volby třeba. Ty lze řešit i jinými prostředky, ovlivňování, ukazování dobrých příkladů, vzorů." V širším kontextu zde:

https://radimvalencik.pise.cz/11793-vize-jakou-potrebujeme-1000.html

Pohled tímto prizmatem říká, že nejvýznamnější změny, tak jak jsou zde prezentovány, které by umožnily postupné převládnutí evolučně stabilní strategie lidských komunit na lokální i globální úrovni v podmínkách dynamického technologického rozvoje je tím, co R. Novotný nazývá "bezstrukturní řízení", ke kterému nepotřebujeme ani exekutivní ani legislativní moc.  K otázce, zda je tomu opravdu tak a co brání tomu, abychom pohyb k evolučně stabilní strategii odstartovali již zítra, se ještě dostaneme. Ještě před tím si řekneme něco o tom, jakou roli z výše uvedeného hlediska hraje problematika umělé inteligence.

(Pokračování)

A k tomu trochu inspirující přírody:

Krásné. Malá obec nedaleko Mariánských lázní. Navštívil jsem ji v souvislosti s rodinnou událostí. Po dlouhé době. Využil jsem příležitosti, abych se seznámil s okolím, místy, kde jsem ještě nikdy nebyl.

Dyleň 940 m.n.m. Pohraniční hora směrem k Chebu.

Pohled směrem k Lázním Kynžvart z Panské rozhledy. Tady v těchto místech si tvůrce moderní globální politiky hrabě Metternich po svém politickém pádu užíval nejhezčí léta svého života.

Ještě jeden pohled na Mariánské Lázně.

Výhled z Panské rozhledny k pohraničním horám.