Teorie her a realita na Petr Bureš TV

Teorie her a realita na Petr Bureš TV

Má, nebo nemá teorie her co říci k dnešním problémům? Je její pohled zavádějící, nebo je tím, co nám chybí? Pokud teorie her může něco sdělit, tak co? – K tomu a dalším otázkám si budu v pátek 4. října ve 20.00 povídat s Petrem Burešem na jeho TV zde:

https://www.petrburestv.cz/

Následující text stručně avizuje, o čem bude řeč.

Teorie her je velmi rozsáhlá disciplína, která se dlouhou dobu od svého vzniku zabývala rozmanitými dílčími problémy pouze na mikroúrovni. Přibližně v 60. létech se objevil první a velmi zdařilý pokus Thomase Schellinga o její aplikaci na celospolečenský vývoj. Jeho Strategie konfliktu (1960) nabízí velké množství inspirací, ovlivnila další vývoj teorie her a velmi přispěla k řešení Karibské krize, kdy svět stál na pokraji jaderné války. Celá je ke stažení zde: https://www.sackett.net/Strategy-of-Conflict.pdf

Významnou a rozhodující roli při přeorientování a zaměření části teorie her na nejvýznamnější společenské otázky sehrál Leon Hurwicz:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Leonid_Hurwicz

1917 – 2008. Narozen v Rusku, v roce 1940 emigroval do USA, v roce 2007 spolu se svými pokračovateli E. Maskinem a R. Myersonem získal Nobelovu cenu za ekonomii. Jeho celoživotním dílem i přesvědčením bylo, že teorie her je nejvhodnější disciplínou, prostřednictvím které lze navrhnout nejvhodnější funkční, efektivní a spravedlivé společenské uspořádání. Proto i zdůvodnění udělení Nobelovy ceny je za "položení základů teorie návrhu mechanismů". Přesněji by jeho dílo bylo možné nazvat položení teoretických základů designu (navržení) a implementace (prosazení) mechanismů a jim odpovídajících institucí na základě teorie her. V tomto smyslu lze jeho dílo považovat i za navržení dlouhodobého badatelského programu, jehož neskrývanou ambicí je poskytnout základní teoretickou oporu při řešení nejpalčivějších a nejzávažnějším problémů dlouhodobě perspektivním způsobem. K tomu se velmi přesně v jedné ze systematizací bádání v této oblasti vyjádřil pokračovatel v jeho díle W. Trockel: "Když pozoruji svět, kde jsou všude války a uprchlíci, kde přibývá autokratů a enormně narůstá ideologický "-ismus" a tlak na demokratické struktury, kde narůstá znečištění, rasismus, násilí, sobectví, chamtivost a pohrdání vědou a fakty, kde se velké společnosti chovají neeticky nebo často dokonce nezákonně a vyvíjejí podvodné high-tech technologie, cítím, že jediným východiskem k humánnější společnosti může být inteligentní sociální design a účinné prosazování vhodných institucí jako nepostradatelných nástrojů pro téměř všechny aspekty organizace udržitelných kooperativních a spravedlivých struktur na naší planetě. - Právě toto přesvědčení mě vede k tomu, abych pozornost čtenářů zaměřil zejména na pozdní práce Lea Hurwicze, které se soustředily na institucionální modelování".

Nakolik je tento ambiciózní a v oblasti společenských věd ne zcela reflektovaný program realistický? Na to se pokusím odpovědět v intencích následujících bodů:

- Stručně o teorii her, jak vznikla, čím se zabývá, co je to Nashova rovnováha.

- Co se má na mysli pod "mechanismy" a jejich "prosazováním"?

- Lze například porovnat prostřednictvím výsledků získaných v rámci teorie mechanismů křesťanský a islámský přístup k půjčování peněz, nebo Marxovu teorii nadhodnoty s Hayekovým přístupem k roli trhu?

- Jaké jsou nejvýznamnější přínosy teorie mechanismů?

- S čím novým a významným přicházíme, aneb co je to poziční investování?

V rámci jedné besedy nelze obsáhnout vše. Lze rovněž přepokládat, že během ní dojde k soustředění pozornosti na některé významné dílčí problémy. Proto počítám s tím, že se nedostaneme ke všem důležitým otázkám a že na tuto besedu naváže či navážou další.