Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita

ondrey: Dnes si pomohu slovy Rogera B. Myersona k tomuto dnesnimu velmi povedenemu clanku. Nikdo samozřejme nemuze poprít, ze nás vkus je ovlivněn sociálním prostredím. Ale v teoretickém modelu, kde jsou preference jednotlivcu endogenne determinovány, by bylo možné "resit" sociální problémy tím, ze bychom chudé naucili milovat chudobu nebo mocné naucili milovat sociální spravedlnost. Ekonomická analýza institucí by tak mohla být trivializována takovým predpokladem, ze jednotlivce lze kulturne pretvorit tak, aby vyhovovali institucionálním pozadavkům.Ekonomové proto povazují za uzitecnejsí predpokládat, ze individuální preference charakterizuje exogenní sobecký materiálismus. To si samozrejme zde pred mesicem uvedeny V.I.Lenin (Materialismus a empiriokriticismus (1909)),
jak je z jeho dila videt, tak byl se svym myslenim kompletne mimo. Takze pokud ma byt jeho teorie posazena na tomto pamfletu, nikdo se nemuze divit, jake to melo zlocinne nasledky.
Ale i bez vnitrní preference spravedlnosti mohou být sobecké materialisty ovlivneny koncepty spravedlnosti, které fungují jako ohniskové Schellingovske faktory urcující ohniskové rovnováhy ve hrách s více rovnováhami!! Z moderního post-Nashovského pohledu, proces vyjednávání spolecných ocekávání ohniskové rovnováhy může být jediným
smyslem, v nemz mohou hráci skutecne "spolupracovat", protoze chápání ohniskové
rovnováhy musí být sdíleno spolecne vsemi hráci. Jak rozpoznal Harsanyi (1961), teorie
o kooperativních hrách pak mohou být postaveny jako teorie o tom, jak lze identifikovat ohniskové rovnováhy na základe alokací výplat, které prinásejí. To jsme s autorem stranek slyseli na pamatne Harsanyiho prednásce na sestem kongresu Games 2021 (posunuty o COVID)v madarske Budapesti s nobelistou Oliverem Hartem v soucasné dobe profesor ekonomie na Harvardove univerzite. Spolu s Bengtem R. Holmströmem obdrzel v roce 2016 Nobelovu cenu za ekonomické vedy. Oliver Hart je odborníkem na teorii smluv, teorii firmy, podnikové finance a právo a ekonomii. Schellingův efekt ohniska tak muze poskytnout nový základ pro teorii kooperativních her. Nejvetší teoretické úsilí o vyresení problém více rovnováh v rámci matematické struktury teorie her Harsanyi a Selten (1988), kterí se snazili najít prirozené pravidlo pro identifikaci jedinečné rovnováhy pro kazdou hru. Harsanyi (1961) chtel od pocátku tohoto projektu rozsírit individuální rozhodovací teoretické ratio o postulát silné racionality, podle kterého by racionální chování ve hrách melo záviset pouze na výplatách, nikoli na výplatně irelevantních faktorech závisí pouze na výplatách hrácu ve hre. Schelling (1960, dodatky B a C) vsak odpovedel, že kazdý teoretik muze povazovat svou vlastní teorii výberu rovnováhy za sebevynucující se, jakmile je obecne prijata (prinejmensím v teoretikove hypotetickém svete). To je to, co si zlocinec Uljanov vubec neuvedomoval ve svem dile, pri svem stvani a zapouzdrenosti. Predstavme si na chvíli, ze bychom se snazili primět lidi v reálných hrách, aby hráli ekvilibrium, které je pro ne vybráno podle teorie, jako je ta Harsanyiho a Seltena.
Hráci techto her by si mohli myslet, ze se pri nasí snaze je koordinovat snazíme
vystupovat jako vudci (zlocinec Uljanov), kterí nad nimi mají nejakou autoritu . To znamená, že by mohli rozpoznat neco vnitrne politického na nasí snaze koordinovat je na jednom rovnovázném stavu místo na jiném, protoze jednou ze základních funkcí politického
vedení je koordinovat ocekávání lidí ve hrách s více rovnovážnými stavy. V tomto
smyslu se Harsanyi a Selten (1988) snazili definovat neutrální politickou teorii,
zalozenou na novém druhu prirozeného práva, která by se dala svým rozsahem
prirovnat ke snahám Thomase Hobbese (1651), i kdyz ve velmi odlisném analytickém
rámci. Schellingovu reakci na Harsanyiho bychom pak mohli prirovnat k postrehu Davida Huma (1748), ze obecné verejné mínení muze být jediným merítkem pro otázky morálky (na rozdíl od jiných oblastí filozofického bádání), protoze fundamentální základ spolecenské morálky
spocívá v potrebě lidí vzájemně se koordinovat!! (Myerson, 2009). Toho zlocinec
Uljanov podvedome zneuzival a prave Roger Myerson na to ve sve praci upozornuje. Schellingův ohniskový efekt je treba povazovat za jednu z nejdulezitejsích
myslenek sociální teorie. Která vyresila skoro mozne fatalni selhani lidstva a prave leninismu v obdobi karibske krize. Kdy hrala game theory a jeji modely ustredni roli. Uvedomení si základního sociálního problému vyberu mezi více rovnováznými stavy nám muze
pomoci lépe pochopit ekonomický dopad kultury na základní sociální jevy, jako jsou
sociální vztahy, vlastnictví a spravedlnost, politická autorita a legitimita, základy
společenských institucí, pověst a angazovanost, mezinárodní hranice v míru a válce, a dokonce i spolecenské uzívání bozskeho-social use of the divine.(Myerson, 2009)