Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita

jana: Doufám, že to nebude bráno jako troufalost vyjadřovat se k části tohoto pojednání o Leninovi. Chci vlastně reagovat na Marxe, jehož jednou ze základních tézí bylo, že v určitém vývojovém stádiu se materíální výrobní síly společnosti dostávají do rozporu s existujícími výrobními vztahy a pak nastává epocha sociální revoluce (stručně řečeno). Jak RV připomíná, Marx se soustřeˇduje na "materiální výborní síly" jako základ nové společnosti, což odpovídá historickému období jeho tvorby.

Dnes jsme už trochu jinde nejen úrovní výrobní sil, ale i vztahů. Dovolte trochu vzpomínek:
V 70. a 80. letech minulého stolení se diskutovalo pojetí "vědy jako výrobní síly", zkoumaly se prvky a podmínky vědckotechnického rozvoje a strategie výzkumného a vývojového potenciálu. Potřeba posilování výzkumného a vývojového potenciálu, tj. "schopnosti společnosti vědecky poznávat všechny stránky své reprodukce a na základě tohoto poznání praxi progresivně přetvářet" rostla díky stále častějším projevům technologického zaostávání, neefektivního řízení a nedostatkům v oblasti způsobu života, rozvoje člověka a služeb. Hodně se diskutovalo o vědeckotechnické revoluci, ale ta se realizovala převážně v procesech globálního kapitálu za účelem růstu zisku. Ke zlepšování kvality života a růstu lidského potenciálu dochází spíše okrajově (nedopatřením) a nikoliv cíleně.

A i když to nebylo tak zřejmé pro Marxe a Lenina, význam vědy a techniky a jejich produktivní síla neustále a zrychleně roste. Jejich epocha byla průmyslová revoluce, pro nás by to měla být revoluce rozvoje lidského potenciálu k poznání a progresivní změně. Globální kapitál se postárá o tu technickou, ale my bychom se měli soustředit na tu lidskou stránku pokroku, aby nás technika nepřeválcovala.

Proto v rámci vize bychom se měli soustředit na to, jak posilovat český výzkumný a vývojový potenciál v podmínkách, kdy výrobní síly nám patří jen zčásti a výrobní (vlastnické) vztahy jsou globalizované. Jak zaměřit náš výzkum a vývoj, aby zkoumal lepší
a zdravý způsob života, bezpečnost, komunitní rozvoj, efektivnější politický systém, informovanost atd atd. Možností je spousta...
Stejně jako v 80. letech je i dnes klíčovým problémem roztříštěnost státní podpory, nespolupráce mezi aktéry výzkumu a vývoje, a neochota docílit shody na strategických prioritách.