Hledání dvanácti: Cesta k drtivé ideové převaze/2

Hledání dvanácti: Cesta k drtivé ideové převaze/2

Původně jsem chtěl napsat příspěvek, ve kterém budu konkretizovat svou představu o roli, kterou by měla "dvanáctka" sehrát. Dostal jsem však tak zajímavé ohlasy, že dávám přednost jejich prezentování.

Jiří Kohout

Seznam je to hezký, ale myslím si, že by ještě lépe fungovalo:

12 velmi zkušených "apoštolů" zaměřených vždy na 1 konkrétní tématiku a 12 vyučovaných studentů. Kteří by dále šířili již všech 12 témat mezi svých 12 následovníků...

K tomu (moje odpověď mailem):

Úplně přesně tak to vidím. Jen bych ještě dodal – každý specializovaný na svůj úsek, ale tak, aby byli vzájemně komplementární, komplexně pokrývali to, co je nutné v oblasti ideové (teoretické) řešit a vytvářeli ucelený systém poznání, který lze sdílet. Ne všichni, kteří se zapojili do diskuse, v reakcích na to, co jsem povídal, pochopili, o co jde.

Pletou to s politickými funkcemi či radou starších, což je něco jiné. Ale to se vyjasní. Není to ani "rada starších", ani "kandidátka do voleb", ani "stínová vláda" apod. Jsou to (řečeno s trochou patosu a nadsázky) nositelé světla poznání.

Josef Lebr

Nedá mi to, abych sdělil svůj názor na téma hledání dvanácti, alespoň touto formou.

Záměr objektivního zpracování drtivé ideové převahy v podobě národní vize považuji za vysoce záslužný a potřebný. Osobnosti v připojeném seznamu znám ovšem pouze podle jména. Pouze se sociologem profesorem Kellerem komunikují na dálku již přes 10 let. Jen Vás jsem měl možnost poznat osobně. Neměli by chybět osobnosti z podnikatelské a kulturní sféry, které se mi zdá v seznamu schází. Lituji, ale takové osobnosti, které by si uvést zasloužili neznám. Vizi vypracovanou 12 "apoštoly" by redigovala osobnost jejich důvěryhodného a všemi respektovaného "Ježíše".

Situace mi silně připomíná manifest českých spisovatelů, zaslaný v květnu 1917 poslancům říšské rady. Spisovatelům nechyběla v té době odvaha a apelovali na politickou reprezentaci, aby hleděla zájmů národa a nikoliv osobních. Redakce manifestu se ujal všemi uznávaný spisovatel Alois Jirásek.

Kéž by se historie v případu vize dala opakovat.

Tibor Ganzer

Stredozem. Mitteland. Középföld.

To nie je názov fantazy ságy z Netflixu ale realita príbuznej mentality ľudí na určitom území Európy.

Ja vnímam to asi viac do hĺbky než Ty z toho dôvodu že mám možnosť porovnávať tento priestor - so svojim slovenským pasom a manželkou z Košic , príbuzenstvom z Komárna a Györu a Budapešti, dcérou v súčasnosti v Klagenfurtu  - s Francúzskom, Holandskom, Dánskom, Talianskom a Španielskom v rámci služobných ciest.

V tom Stredozemnom priestore sú  ľudia jaksi mentálne príbuznejší navzájom, než s tym zbytkom Europy.

Ťažko to opisat, ťažko sa pre to hľadajú správne slová, ale je to tak.

Verím, že to , že nezabudáš zdoraznovat stredoeurópsky priestor je počin ktorý dosahuje do ďalekej budúcnosti. Už len ako diskutujúci v rámci reality českej kotlinky.

Tá príbuzná mentality asi je spôsobená spoločnou historickou skúsenosťou pod Habsburskou korunou (a ked dobre počítám od Moháča po 1918 je to skoro 12 generácií.)

Spoločná mentality sa prenáša z generácie na generáciu - nie z roka na rok.

A vnímám velmi zretelne že každá z týchto spoločností hľadá svoje nové elity, alebo Klausovsky povedané: Je tu poptávka po nových elitách. Nie po lokajoch a služobníctvu.

Začalo to v Maďarsku, kde to vedeli uchopit, v Rakusku mladého Sebastiana Kurza ešte stihli odstreliť, na Slovensku to otočili od Čaputovej k Pelegrinimu a v Čechách tento obrat je za obzorom. Nevyhnutne nastane.

Myšlienka nakoniec: Stredoeurópsky priestor v severo-južnom smere je viac menej jasná. Poľsko a potom oblast kam patrila stará C. K. monarchia (vrátane Slovinska a Chorvátska)

Ale vo východnom-západnom smere je to od Bavorska až po Halič a nie je v tom to velké Nemecko ani ta velká Ukrajina. 

Túto záhadu vyrieši ďalšia generácia, "keď my už tu nebudeme" 

Ale semienko pochybností im do hlavy môžeme zasiať už teraz, no nie ? Aby sa o to starali a "pestovali". 

Ještě bych dodal jednu myšlenku. Turbulentní doba s sebou nese nenulovou možnost zhroucení civilizace. Nemusí jít o celou civilizaci, ale jen o určitý civilizační okruh (např. středoevropský prostor). V takovém případě je nutné mít záložní řešení. Petr Blahynka ve své přednášce "Lokální reset" ho navrhuje vytvořením "Národní rady", která by v takových podmínkách nahradila některé funkce voleb, parlamentu, vlády apod. Protože v podmínkách rozpadu civilizačního okruhu nebudou subjekty vzešlé z posledních "demokratických" voleb schopny plnit svou roli pro svou setrvačnost (lokajství, servilitu, podřízenost). Z tohoto důvodu je dobré sledovat společnost, společenské projevy, vyslovené názory, ukotvení se účastníků společenské diskuze, identifikovat nositele vlasteneckého (nikoli lokajského) smýšlení, kteří na nějaké platformě projevují určitý nadhled v otázkách národohospodářských, demografických, sociálních, ekonomických, bezpečnostních (a dalších).

Ještě na závěr:

Bude nutné navrhnout proces získání kandidátů, jejich výběru, vytvoření zázemí pro jejich působení (mj. v podobě funkční rady starších), vyjasnění "vícestupňovitosti" systému (každý má za sebou další dvanáctku) apod. A to dá ještě hodně práce, vysvětlování, přemýšlení, přesvědčování.

(Pokračování)