Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita

ondrey: Autor stránek velmi dobře dnes vystoupil a ve skvělé formě, která rozhovoru dala potřebný avoir du chic, který v letních měsících má povzbudivě blahodárný impact. Velmi dobrá bylo vysvětlení jádra globální moci s výborným bon mot – že ani Max Otto von Stierlitz by se mezi členy jádra globální moci nebyl možný infiltrovat natož my. Výrok o neexistenci jiných a lepších makroekonomických teoriích byl náhle velkým bludem plynoucí z nedobré informovanosti a považuji ho za nejslabší místo rozhovoru. Dále pak bylo slyšet zmatení a ohřívání lidových bludů, že si FED jen tak tiskne peníze, ač si v současné době požívá restriktivní monetární politiku narozdíl od vlády USA a podobně nedostatečné to bylo s inflaci v ČR.
Fed - je decentralizovaný systém centrálního bankovnictví, tvoří jej celkem 12 regionálních bank. Když byl rezervní systém vytvořen, jedním z cílů bylo nevytvořit jednu velkou centrální banku, ale spíše systém, pod který budou spadat jednotlivé districty se svými „centrálními bankami" pro jednotlivé oblasti, které však budou postupovat společně v záležitostech tohoto celého systému. Kritikové centrálních bank patři především představitelé rakouské ekonomické školy v čele s F. A. von Haykem. Dle něj není v kompetenci jedince, či jedné instituce, řídit velké ekonomické systémy. Decentralizace však ve skutečnosti vede k tomu, že je bráno v úvahu více informací. " (Hayek ) Federal Open Market Committee (FOMC). Federální rezervní systém je vládní organizace, i když má soukromé akcionáře. Byl zřízen federálním zákonem, takže změny jeho struktury a úkolů může provádět pouze zákonodárce. Shoda vládne na tom, že FED v první řadě zavinil svou monetární politikou (dlouhodobě nízkých sazeb), která Velké recesi předcházela. Jediné, co mohl FED udělat jinak, tedy než tři periody kvantitativního uvolňování (QE I-III) (Fed rozšiřil svou rozvahu a dodával likviditu na trhy. Centrální banka, tedy z ničeho, byla schopna vytvořit měnové jednotky a za ně nakupovat reálná aktiva), BYLO však prakticky nemožné, nebo by způsobilo změnu finančního systému a pravděpodobně velmi hlubokou krizi, než by si systém sedl. Není především vůle centrální bankéřů, bankéřů obchodních ani politiků systém měnit, protože splňuje jejich požadavky a všechny tyto zúčastněné strany z něj těží. Jediný, kdo na tomto uspořádání ztrácí jsou právě střadatelé, jejichž úspory postupně znehodnocuje inflace a nízká úroveň úrokových sazeb mate investory k investování do méně profitabilních projektů. Dále prováděl twist, což byla novinka a za účelem zploštění výnosové křivky na dluhopisech s delší splatností, měnil FED obsah své rozvahy, způsobem odprodeje dluhopisů s krátkými splatnosti, za dluhopisy se splatnostmi vyššími. V době COVID-19 centrální banky v virové recesi sahají k ještě drastičtějším opatřením, na krizi likvidity na začátku pandemie v březnu 2020, reagovaly ihned a nahrnuly enormní množství peněz do ekonomiky, přes různé záchranné programy a jiné a FED dokonce sáhl po možnosti helikoptérových peněz, které sice nedal lidem přímo, ale přes komerční banky nakoupil státní dluhopisy americké vlády, které nesmí nakupovat přímo a tím vládě poskytl obrovské množství peněz k boji s krizí. Velký rozdíl mezi Velkou recesí 2009 a COVID recesí 2020 také spočívá v tom, že se vlády velmi aktivně angažovaly, v pumpování peněz do ekonomiky. Nobelova cena za ekonomii pro Bena Shalom Bernankeho zaslouženě.
Vlna inflace v CR jen doplnění k řečenému -na straně nabídky objektivně rostly v ČR náklady firem z důvodů: pandemie a s ní spojené poruchy v dodávkách surovin a komponentů, navyšení samotných firem v touze po ušlých ziscích po pandemii, omezení maloobchodního prodeje a následně pak energetická krize. Poptávková inflace: vysoké deficity státního rozpočtu, miliardové dotace v období pandemie (Babišovo pálení peněz na náměstích) a odložené nákupy. Jinými slovy – dodavatelé byli do určité míry nuceni ceny zvyšovat a spotřebitelé měli dost peněz, aby tyto ceny akceptovali.