Vize, jakou potřebujeme/956

29. červenec 2024 | 00.01 |
blog › 
Vize, jakou potřebujeme/956

Vize, jakou potřebujeme/956

Ars disputandi - Umění diskutovat (k vizi)/5

Na svém blogu jsem připravil prvních 19 částí série v rámci seriálu k pěstování vize, které jsou věnovány analýzy přínosů časopisu !Argument (tj. co z něj a jak lze využít). První díl byl uveřejněn v 933. pokračování seriálu k vizi, dnes jsem uveřejnil 17. díl. Už delší dobu nazrával čas, abych se pokusil o určité shrnutí získaných poznatků. Tak se o to v reakci na aktuální dění pokusím.

V dnešním pokračování se vrátím k problematice odvětví produktivních služeb. Nejdříve předběžné poznámky a pak to to hlavní:

Předběžné poznámky:

1. Z hlediska našeho přístupu považuji za důležité vidět současnou dobu jako změnu srovnatelnou s průmyslovou revolucí, ale ještě výraznější, při které se jako dominantní sektor ekonomiky prosazuje odvětví produktivních služeb (služeb zaměřených na rozvoj, uchování a uplatnění lidských schopností), kdy – jako vždy v dějinách – se to staré a přežité "drží zuby nehty". Oproti "Průmyslu 4.0" Klause Schwaba, který uvažuje jen technologické proměny v oblasti výroby, neví "co s lidmi" (v některých interpretacích pak přechází v koncepci více či méně "tiché" genocidy) a už vůbec neví, co s volným časem. Přitom to věděl už Karel Marx (k tomu, co jej dobré z něj znát, se ještě dostanu), který za přeměnou volného času v plný rozvoj schopností člověka viděl nejvýznamnější faktor ekonomického růstu i proměny kvality ekonomického růstu, se jedná o zásadní přesah v pochopení toho, o co jde. Jsou to právě odvětví produktivních služeb, které tuto proměnu volného času v nejvýznamnější ekonomický zdroj umožní, současně s tím, že jim (odvětvím produktivních služeb) to umožní, aby se postavila na vlastní nohy financování z podílu na ekonomických efektech, které budou přinášet, získají tak ve svůj prospěch většinu vytvářených výnosů. Přechod k tomuto typu růstu se neobejde bez posílení role, ale hlavně zásadní proměny nejvyšších forem vzdělání, kdy produktem vzdělávacího systému nebude jen absolvent dobře připravený na svou profesní dráhu, ale trvale doplňovaná absolventská síť umožňují plné a dynamické uplatnění čerstvých absolventů prostřednictvím těch, kteří již působí v praxi, rovněž tak umožňující efektivní přenos nejnovějších poznatků do praxe. Dojde k propojení absolventských sítí univerzit nového typu s tvůrčími mezigeneračními týmy ve firmách coby základního inovačního a produkčního potenciálu společnosti, který spojí změnu kvality ekonomického růstu se zásadním odpoutáním jeho dynamiky od závislosti na množství přírodních zdrojů vtahovaných do ekonomické reprodukce, na vyčerpávání přírodních zdrojů a poškozování přírody. Jedná se i o přesah v oblasti skutečného řešení problémů spojených s ochranou přírodního prostředí.
2. Nemělo by být tak těžké pochopit, co co jde. Ve zcela samostatně napsané bakalářské práci na VŠFS to podrobně objasnil i P. Martyněnko, přičemž velmi přesně srovnal 4. průmyslovou revoluci Klause Schwaba s naším pojetím změny srovnatelné s průmyslovou revolucí; uvedu odkaz na příspěvky, ve kterých jsem vybral to nejdůležitější z jeho práce:

https://radimvalencik.pise.cz/11551-vize-jakou-potrebujeme-868.html

https://radimvalencik.pise.cz/11552-vize-jakou-potrebujeme-869.html

Nejdůležitější část, srovnání s K. Schwabem, pochopit by měl či mohl každý:

https://radimvalencik.pise.cz/11554-vize-jakou-potrebujeme-871.html

https://radimvalencik.pise.cz/11555-vize-jakou-potrebujeme-872.html

https://radimvalencik.pise.cz/11556-vize-jakou-potrebujeme-873.html

Poslední díl obsahuje přehled teoretické literatury, kde zvlášť doporučuji:

BRAUDEL, Fernand. Dynamika kapitalismu. Vydání druhé, doplněné. Helena Beguivinová (překladatel). Praha: Argo, 2019. ISBN 978-80-257-2818-5.

3. Pojetí současné doby jako změny srovnatelné s průmyslovou revolucí, při které se bude stávat dominantním sektorem odvětví produktivních služeb je postupně rozpracováno a konkretizováno v monografiích, které (téměř) každoročně vydává tým působící při VŠFS. Zde jsou názvy a rok vydání monografií:

Perspektivy a financování odvětví produktivních služeb, 2014

Čtvrtá průmyslová revoluce, nebo ekonomika produktivních služeb?, 2015

Ekonomický základ odvětví produktivních služeb a zahájení komplexních reforem,

2017

Odvětví produktivních služeb. Teorie a praxe, 2018

Ekonomie produktivní spotřeby, 2019

Bohatství a chudoba jako problém, 2020

Tvůrčí mezigenerační týmy: základ inovačního potenciálu i realizátor změn, 2022

Metodologická role vize při orientování, integrování a využití výzkumu zaměřeného na problematiku společenského vývoje, 2023

A zde je odkaz na stránku VŠFS, na které jsou všechny online přístupné ke stažení:

https://www.vsfs.cz/?id=2479-monografie

To hlavní:

Začnu otázkou: Proč je tak obtížné tomu porozumět? Podle mě to není použitím ekonomického jazyka či nějak zvlášť složité odborné terminologie, ale především a hlavně tím, že se na současný vývoj a jeho interpretaci díváme prizmatem příliš setrvačného pohledu. Představme si, že se někdy v době po napoleonských válkách odehraje v Anglii tento fiktivní rozhovor:

Vizionář: Celé to bylo zbytečné.

Občan: Co?

Vizionář: To válčení, vyhrává se přece úplně jinak.

Občan: Jak?

Vizionář: Pochopením toho, čemu a komu patří budoucnost, toho, jak se bude vyrábět.

Občan: Nerozumím. Obděláváme půdu, která nám poskytuje potravu. Zbytek toho, co potřebujeme, obstarají řemesla.

Vizionář: Brzy to bude všechno úplně jinak.

Občan: Jak brzy a jak jinak?

Vizionář: Ani ne za sto let. V Anglii se změní to, co se bude produkovat a jak se bude produkovat. Stane se dominantní světovou velmocí, aniž by potřebovala svého Napoleona.Rozhodně proměna ekonomiky a její ekonomická síla.

Občan: Co a jak se změní?

Vizionář: Řemesla se cechovními pouty spoutaného doplňku zemědělské výroby změní v dominantní sektor, který bude produkovat největší množství produktů a ve kterém bude zaměstnáno nejvíce lidí.

Občan: A kdo bude pracovat na polích?

Vizionář: Technická zařízení. Poměrně rychle nahradí devět desetin lidí, kteří pracují na poli. Ti, kteří v zemědělství zůstanou, budou tato zařízení ovládat. A těch devět desetin bude pracovat v novém odvětví. Bude se mu říkat "průmysl".

Občan: To si nedovedu představit.

Jak se říká – "v nejlepším přestat". Dnešní dávka už je vyčerpána, tak si na to nejzajímavější počkejte do zítřka.

(Pokračování)

A k tomu trochu inspirující přírody:

Soos. Přírodní rezervace nedaleko Františkových lázní. Západočeský Yellowstone. Už jsem tu dlouho nebyl, tak jsem využil příležitost, která se mně nabídla.

Příroda hýří nápady.


Krásou i hrůzou.

Život je i tam, kde zdánlivě není. Rozsivky s křemičitými schránkami. Tak kdysi dávno ještě před vápenci ze schránek měkýšů vznikl buližník.

A tady to zase bublá.

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1 (2x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář