Vize, jakou potřebujeme/953
Ars disputandi - Umění diskutovat (k vizi)/2
Na svém blogu jsem připravil prvních 19 částí série v rámci seriálu k pěstování vize, které jsou věnovány analýzy přínosů časopisu !Argument (tj. co z něj a jak lze využít). První díl byl uveřejněn v 933. pokračování seriálu k vizi, dnes jsem uveřejnil 15. díl. Už delší dobu nazrával čas, abych se pokusil o určité shrnutí získaných poznatků. Tak se o to v reakci na aktuální dění pokusím.
Začnu tím nejdůležitějším (není to "kibicování", ale sdílená zkušenost, protože se s tímtéž setkáváme při pěstování vize a velmi, velmi obtížně se to překonává):
1. Chybí diskuse, krotké i vášnivé:
Drtivá většina článku má podobu toho, že někdo něco sděluje ostatním, ale přitom se moc nezajímá o to, co sdělují ostatním ostatní, co je ostatními sdělováno jemu. V důsledku toho názorové odlišnosti (nejen souhlas-nesouhlas, ale hlavně rozmístění akcentů, doplnění, pohled z druhé strany apod.) zůstávají překryté.
S tím souvisí i to, že není otevřena diskuse k otázkám, ke kterým by bylo vhodné diskutovat. Uvedu několik příkladů:
- Co je to levice v dnešní době, čím se liší od pravice, proč se nachází v krizi, má či nemá ještě smysl dělení na pravici a levici?
- Stačí znárodnit (zestátnit), případně zvýšit daňovou progresi a problémy se vyřeší, nebo to nestačí a jde o něco jiného, případně o co jde?
- Lze zastavit proces bohatnutí bohatých a chudnutí chudých, nebo jde spíše o eliminování negativních důsledků tohoto procesu a jak je eliminovat?
- Dokáže současný typ umělé inteligence nahradit člověka, nebo existují specificky lidské, umělou inteligencí nenahraditelné schopnosti (které ovšem dokáže rozpoznat i stávající typ umělé inteligence a z tohoto hlediska může být zneužit k rozpoznání a odstraňování těch, kteří disponují myšlením vyššího typu)?
Atd.
Podle mého názoru by takové diskuse čtenáři uvítali, lze jim dát vhodnou formu a patrně by se rozšířil okruh autorů i čtenářů.
Dalším přínosem by bylo to, že by se autoři i čtenáři učili více vnímat sami sebe navzájem. To, že se málo vzájemně obohacují, je "takový nešvar, který se nám tu v poslední době rozmohl".
2. Chybí dotažení zpracování dílčích témat do konkrétního vyústění
Většina těch nejlepších článků, u kterých by to bylo nejvíce žádoucí, není dotažena do vyústění, které by sjednocovalo čtenáře ke konkrétní aktivitě či dlouhodobé koncepční spolupráci, případně k aktivitě, která by měla konkrétní akční vyústění. Uvedu dva příklady:
- První přebírám z předcházejícího dílu – článek Josefa Buřiče k českému vynálezu mladých inženýrů, který, pokud by byl aplikován, by výrazně přispěl k řešení jednoho důležitého ekologického problému, viz: https://casopisargument.cz/55270 Co udělat, aby se "dobrá věc podařila"? Vždyť přece nestačí končit rezignačním povzdechem "Jestlipak se najde mezi českými europoslanci někdo, kdo požádá, aby tato nová česká metoda odstraňování rtuti z odpadních plynů byla alespoň zmíněna ve stanovisku Evropského parlamentu. - Moc na to ale nevěřím. Nakonec nebyl by to ani první, ani asi bohužel poslední případ, jak propást příležitost pro českou vědu." Tady je na místě organizovaná aktivita, v rámci kompetencí a akčního dosahu časopisu neustále systematizovat, analyzovat, připomínat podobné případy, sdružovat osoby, kterých se to týká, případně kterým není lhostejné, jak to dopadne, nedat spát příslušným institucím, které jsou za realizaci toho, co je přínosné, zodpovědné apod.
- Druhý se týká článků, které přesně (většinou vtipně a úderně) poukazují na některá z četných selhání současné moci (na konkrétní lumpárnu), zpravidla ve spojení se zneužitím dvojího metru (např. v souvislosti s tím, že to, nad čím se pohoršují slouhové současné moci, sami na sebe nevztahují). Obdobné lumpárny se opakují znovu a znovu jako přes kopírák. Člověk si takový "buřičský" článek přečte, užije si trochu adrenalinu, utvrdí se v tom, jací darebáci nám vládnou a tím to skončí.
V obou případech to vede ve střednědobém horizontu k rezignaci části veřejnosti. Konkrétní zkušenost jsem získal i z reakcí na zařazení série k !Argumentu do pěstování vize. Nejčastější byly:
- "To jsi udělal dobře, tento časopis je důležité podpořit."
- "Dříve jsem ten časopis rád četl, ale už tam nacházím málo nového a nepotřebuji se nechávat jen něčím znovu a znovu naštvat."
Je to velmi podobné tomu, s čím se setkávám při pěstování vize. Těm, kteří se této práce účastní, se také někdy zdá, že "stále přešlapujeme na místě". Co je příčinou a jak dosáhnout toho, aby se šlo a hlavně došlo dál?
Snad se mně některé náměty podaří dát i v dalším textu.
(Pokračování)
A k tomu trochu inspirující přírody:
Lázně Bohdaneč. Náhodou jsem jel kolem, tak jsem se tam zastavil na malou procházku.
V areálu lázní. Klienti většinou starší lidé.
Před lázněmi u středu města.
Lázeňský park.
Lze tu najít i jedlé krásy.