Vize, jakou potřebujeme/952

Vize, jakou potřebujeme/952

Ars disputandi - Umění diskutovat (k vizi)/1

Na svém blogu jsem připravil prvních 19 částí série v rámci seriálu k pěstování vize, které jsou věnovány analýzy přínosů časopisu !Argument k pěstování vize (tj. co z něj a jak lze využít). První díl byl uveřejněn v 933. pokračování seriálu k vizi, dnes jsem uveřejnil 14. díl. Už delší dobu nazrával čas, abych se pokusil o určité shrnutí získaných poznatků. Tak se o to v reakci na aktuální dění pokusím.

Trochu jsem to odkládal, ale pak mě nepřímo popostrčil Radek Novotný, a to hned dvěma podněty:

- Jednak upozornil na některé příčiny, které vedou k tomu, že si nedostatečně dokážeme sdělovat poznatky (což je dost náročný problém a ještě se k němu vrátím). Odsud i název této série.

- Jednak v diskusi k tomu, komu průběžně pěstovanou vizi adresovat, uvedl v souvislosti s diskusí o odvětví produktivních služeb (ke které se také doufám ještě vrátím) zajímavý pohled:

Nevím, jaké praktické zkušenosti máte Vy, ale já se poslední dva roky pohybuji po školách a snažím se vzdělávat naše pedagogy v digitálních kompetencích. A mohu Vám říct, že nejvíce jsem zklamán z mladých učitelek kolem 30. To už se o digitální technologie a o jejich využití zajímá víc lidé kolem padesátky a výše. Ty mladé sedí většinou velice pasivně zcela vzadu a na obličejích jim vidím, jak je to nudí. Takže jak na straně nabídky, tak na straně poptávky za sebe nevidím výrazný hybný potenciál, který by mě přesvědčil, že se 20-30 % lidí je schopno a ochotno živit ve vzdělávání.

Naopak z historického hlediska je pro náš národ (beru cca horních 50 %) typičtější pozice, kterou Jarda Dušek nazývá "samostatný specialista". Jsme typičtí hledači nových, neprobádaných uliček. Nemáme respekt vůči autoritám a zaběhaným postupům. Byli jsme národ sklářů (celý jihozápad a sever), jemných mechaniků, textiláků. Čeští puškaři byli na pozicích tovaryšů známí po celé Evropě.

I za socíku bylo naše zlepšovatelské hnutí velice rozvinuté. Tátové zůstávali ve fabrikách i po směně a hádali se, jak řešit technologické problémy. A i naše na průmysl orientované výzkumáky daly světu ohromné vynálezy (bezvřetenové spřádání, tryskový stav, rotační výroba kontaktních čoček, pistole typu CZ 75 jako samonabíjecí zbraň, využívající uzamčený závěr systému Browning, byla okopírovaná po celém světě, vzlínavý způsob výroby nanotextilií).

Tedy podle mě v memech a genech významné části našeho národa je drobná, chytrá výroba, hledání drobných vylepšení a zlepšení. Individuální speciální výroba drobných mechanismů a aplikace netradičních řešení.

A to nejsou na výzkum náročné oblasti, jako jsou obory genetické manipulace, tvorby nových molekul, medikamentů, či optických čipů.

Tedy pokud by měla naše VIZE nabízet mix potenciálů, aby byla realistická a přitažlivá,  tak pro klasický nejpočetnější střed našich obyvatel by měla vedle určitého podílu produktivních služeb obsahovat výrazný podíl jemného strojírenství a "chytrých udělátek" (sofistikovaných digitálních diagnostických a měřících zařízení).

K tomu:

Právě ten den, kdy R. Novotný rozeslal tento názor, jsem připravoval 18. pokračování série, do které jsem zařadil ohlas na článek Josefa BuřičeOdstraňování rtuti má českou stopu. Hrdiny článku jsou právě ti, o kterých R. Novotný píše. Vyvinuli unikátní způsob odstraňování odpadové rtuti. Ale v době, kdy se z důvodu ochrany životního prostředí dělá vše možné i nemožné (či spíše nesmyslné a škodlivé, např. připevněná plastová víčka, aby nádoby nebylo možné zpětně uzavřít) o zásadní průlom v této oblasti není zájem. Proč? Zde je příslušná část článku I. Buřiče:

Tento průlom v technologii čistění spalin se podařil v laboratořích ÚJV Řež úspěšné ověřit na prototypovém zařízeni... - Mladí vědci oslovili některé naše velké znečišťovatele. Především jde o teplárny či tepelné elektrárny, v jejichž odpadních plynech se rtuť vyskytuje ve stopovém množství. - Reakce takových firem byla zcela jednoznačná – my stejně musíme ukončit provoz do roku 2030 nebo 2035, tak proč bychom se tím vůbec zabývali. Stálo by nás to zbytečně jenom peníze. To raději budeme riskovat pokuty. Jak očekávám, dovedou tyto pokuty promítnout do svých cen za energii... A úplně naposled. Jestlipak se najde mezi českými europoslanci někdo, kdo požádá, aby tato nová česká metoda odstraňování rtuti z odpadních plynů byla alespoň zmíněna ve stanovisku Evropského parlamentu.

Celé zde: https://casopisargument.cz/55270

K tomu:

Dal jsem v trochu rozšířenější podobě v návaznosti na diskusi v rámci pěstování vize o "české parketě". Souvisí to totiž s otázkou: Jak rozvíjet, uhájit a prosadit náš (český) inovační potenciál?

Odpověď: Musíme mít komplexní vizi, která propojí všechny, kteří se podílejí na tom, co lze nazvat inovační potenciál země. Je to propojení těch, kteří ho navyšují s těmi, kteří ho využívají. Proto vize musí komplexně postihovat vztahy univerzity – absolventské sítě – tvůrčí mezigenerační týmy jako hlavní složky a návazně další komponenty. Tam musíme hledat adresáty vize a spojence.

V příštím pokračování uvedu některé poznatky týkající se časopisu !Argument.

(Pokračování)

A k tomu trochu inspirující přírody:

Na čas přeruším seriál věnovaný Jižnímu Portugalsku a podívám se k nám domů. Do blízkého okolí Prahy. Kousek od Jíloviště nad Všenorským potokem je přírodní park Hřebeny. Místo s nádhernými výhledy z kamnných vrchů, poměrně málo navštěvované. Našel jsem zde největšího (zatím) letošního hřiba.

Černolice přes údolí Všenorského potoka.

Totéž ale v širším záběru.

Jedna z místních kytiček.

Krása mokřadu v areálu Hřebeny.