Vize, jakou potřebujeme/951

24. červenec 2024 | 00.01 |

blog ›

Jak se rodí vize: Časopis !Argument/19

Dlouho jsem se chystal podívat se na problematiku zrodu vize prizmatem analýzy odborně poctivé práce realizované mimo stávající okruh pěstitelů, tj. 20-30 osob, které do seriálu k tvorbě vize přispívají články či připomínkami a které se více či méně pravidelně účastní online setkání.

Vybral jsem časopis !Argument, který je z řady pro tento účel nejvhodnější. Analýzu startuji nyní, na začátku letního období, kdy bývá přece jen trochu více klidu. Začínám od zvládnutelného horizontu nahlíženého zpětně: Začátku roku 2024. Sledují jen rubriku komentáře, kde jsou příspěvky z hlediska výše uvedeného záměru nejvíce relevantní, a věnovat jim selektivní pozornost. Tj. některé jen zmínit, některé rozebrat podrobněji.

50. článek:Od 1. února v Kosovu platí jako měna pouze euro, 2.2.2024 Balkánské zápisky Celé zde:https://casopisargument.cz/55265

Srbská menšina čítají v Kosovu přibližně 140 tisíc obyvatel (8 % obyvatel) je závislá na dináru. Mnoho z nich pracuje pro srbské instituce, nehledě na důchody a další finanční transakce závisejících na Srbsku. Kosovo jednostranně přijalo euro za svou měnu již v roce 2002, přestože není členem eurozóny... - Podle srbských médií budou ze strany vlády Albina Kurtiho následovat další kroky proti Srbsku. Web Informer píše se o tom, že má být v Kosovu vypnut signál srbského operátora Telekom Srbija. Ten zde využívá kolem třiceti tisíc lidí.

K tomu:

Jen abychom nezapomněli, že diskriminací velké menšiny lze vyvolat velký konflikt. Mj. taková diskriminace je přímo proti Deklaraci jako jednomu z nejvýznamnějších dokumentů OSN. Nějak na ni "lidskoprávnici" poslední dobou zapomínají.

51. článek:Propast mezi globálním Severem a Jihem (podcast), 2.2.2024 Ilona Švihlíková

Celé zde: https://casopisargument.cz/55114

Další debata z Mezinárodního ekonomického fóra v Davosu o rostoucích rozdílech mezi globálním Severem a Jihem v kontextu současného vývoje a krizí.

Jak rozdíly mezi globálním Severem a Jihem vnímají politici ze Severu a Jihu?

Jak se projevuje krize západních elit?

Co jsou globální veřejné statky?

Proč globální Jih nepotřebuje charitu?

52. článek:TGM jako analytik prvního zahraničního odboje (4. část), 4.2.2024 Jiří Malínský

Celé zde: https://casopisargument.cz/55018

Vybírám jen malou ukázku z obsáhlé analýzy:

Zevrubnou pozornost věnoval i české otázce, problému, který dlouhodobě trápil českou společnost nejpozději od r. 1848. Zaskočen v memorandu Všeněmecká střední Evropa nebo nezávislé Čechy? (ss. 185–194) z února 1916 válkou a vojenskou diktaturou se český národ v Masarykově podání může vyjadřovat výhradně pasivním odporem. Perzekuce, jíž byl vystaven, byla v dobových souvislostech nevídaná. Masaryk, odkázaný na zprostředkované informace, uváděl 820 popravených Čechů (podle zpřesněného údaje editorů během prvních necelých dvou let války bylo z politických důvodů vyšetřováno 3614 osob, skutečně odsouzeno bylo 979 osob). Masaryk zdůraznil sílu a dosah pasivního odporu (rezistence), jehož nejzralejším plodem se stal Český komitét zahraniční vzniklý na konci října 1915. Současně zdůraznil historický ráz české státnosti počínaje Sámovou říší (jako skutečné, historicky ověřené datum vzniku českého státu je dnes přijímáno 28. září 995).

K tomu:

Zajímavé je srovnat tento "pasivní odpor" s organizovaným odbojem v mnohem a mnohem obtížnějších podmínkách za protektorát, zejména pak v době heidrychiády.

53. článek:Sám proti Bruselu?, 5.2.2024 Petr Drulák

Celé zde: https://casopisargument.cz/55343

Únik důvěrného dokumentu Rady EU do Financial Times naznačuje největší bruselský skandál posledních let. V dokumentu se zvažují národohospodářské sabotáže s cílem poškodit Maďarsko, pokud nepodpoří většinové přání EU posílat další peníze na Ukrajinu. Událost vzbudila patřičnou pozornost a podnítila i řadu výstižných komentářů (Dag Daniš, Daniel Kaiser). Také otevírá tři obecnější otázky: čím se liší od běžného bruselského vydírání, kdo je za únik odpovědný a jak se ve střední Evropě před něčím takovým bránit...

Před měsícem jsme byli svědky zázračného odblokování evropských fondů po Tuskově nástupu ve Varšavě. Pokud se dnes někdo diví, proč italská premiérka Meloniová tak radikálně změnila svůj kurz s nástupem do funkce, je třeba hledat klíč právě v předchozí zkušenosti italských vlád s Bruselem... - v případě Maďarska jde o něco jiného. Zde se Brusel chystá podniknout cílený útok na prosperitu členského státu. Ekonomická škoda není vedlejším důsledkem kroku motivovaného něčím vznešeným, nýbrž samotným cílem. Brusel se tím řadí do stejné kategorie jako Moskva, Peking, Washington či další geopolitičtí konkurenti evropských zemí. Stává se ekonomickou hrozbou. Vzhledem k tomu, jak jsme všichni na Bruselu závislí, představuje pro členský stát hrozbu o poznání citelnější než kdokoliv jiný.

K tomu:

Srovnatelné s útokem na Nordstream II a také ze stejného zdroje. Takto vypadá v praxi jelcinizace EU. Mj. je to i velmi dobrým, téměř učebnicovým příkladem setrvačnosti pozičního investování v mezinárodních vztazích, které nutně přerůstá v otevřené konflikty, viz:

https://radimvalencik.pise.cz/11441-vize-jakou-potrebujeme-808.html

https://radimvalencik.pise.cz/11442-vize-jakou-potrebujeme-809.html

Řešení existuje: Emancipace středounijního prostoru. Po eurovolbách už začala.

(Pokračování)

A k tomu trochu inspirující přírody:

Na čas přeruším seriál věnovaný Jižnímu Portugalsku a podívám se k nám domů. Do blízkého okolí Prahy. Kousek od Jíloviště nad Všenorským potokem je přírodní park Hřebeny. Místo s nádhernými výhledy z kamnných vrchů, poměrně málo navštěvované. Našel jsem zde největšího (zatím) letošního hřiba.

Pohled z Hřebenů na osadu Potoky pod nimi a vzdálený hřeben Brd.