Vize, jakou potřebujeme/949

Vize, jakou potřebujeme/949

Jak se rodí vize: Časopis !Argument/17

Dlouho jsem se chystal podívat se na problematiku zrodu vize prizmatem analýzy odborně poctivé práce realizované mimo stávající okruh pěstitelů, tj. 20-30 osob, které do seriálu k tvorbě vize přispívají články či připomínkami a které se více či méně pravidelně účastní online setkání.

Vybral jsem časopis !Argument, který je z řady pro tento účel nejvhodnější. Analýzu startuji nyní, na začátku letního období, kdy bývá přece jen trochu více klidu. Začínám od zvládnutelného horizontu nahlíženého zpětně: Začátku roku 2024. Sledují jen rubriku komentáře, kde jsou příspěvky z hlediska výše uvedeného záměru nejvíce relevantní, a budu jim věnovat selektivní pozornost. Tj. některé jen zmíním, některé rozeberu podrobněji.

39. článek:Bombardování Jemenu stabilitu nepřinese, 26.1.2024 Petr Drulák

Celé zde: https://casopisargument.cz/55126

Pirátské akce z jemenského pobřeží oslabují evropské ekonomiky, dvě automobilky musely kvůli výpadkům dodávek přerušit výrobu. Suezem denně proplouvá na sedmdesát lodí zajišťujících obchod Evropy s Asií, mimo jiné ropa či katarský zkapalněný plyn nahrazující ten ruský. Odklánění přepravy kolem Afriky násobí čas i náklady. Evropské ekonomiky další pohromu nepotřebují. Nicméně Húsiové nejsou typičtí piráti, jednají politicky a politické musí být i řešení. Co jsou vlastně zač a proč nám komplikují život?

K tomu:

Článek stojí za přečtení celý. Podrobná analýza, ve které je odpověď na výše uvedenou otázku.

40. článek:TGM jako analytik prvního zahraničního odboje (3. část), 28.1.2024 Jiří Malínský

Celé zde: https://casopisargument.cz/55154

Základní ideový půdorys prvního odboje podal v soustředěné podobě TGM v Ženevě 6. července 1915. První ústřední myšlenka je vlastně jádrem Masarykova revolučního vývojového konceptu českých dějin: "Hus, Žižka, Chelčický, Komenský jsou pro nás živoucím programem. Naše reformace, jako žádná reformace, nebyla a není skončena; reformace znamená ustavičnou reformu, neustálé obnovování, touhu po lepším, zdokonalování, pokrok." (s. 82). Dějiny jsou soudcem i učitelem. Pokud je obranou, je násilí prostředkem jak se bránit podrobujícímu útoku. Neméně důležitou součástí Masarykova vystoupení byla i parafráze Havlíčkova výroku: "Dříve mužové umírali pro čest a slávu svého národa, avšak my, my chceme žíti a pracovati." (s. 83)...

Malé státy a malé národy, které vyplňují evropské meziprostory, nejsou snem, ale již teď živou skutečností: z 27 existujících států jen osm lze označit za velké a větší. Velmi často je tvoří přirozené hranice, kterou provází schopnost těchto národů hájit svou suverenitu. TGM se výslovně odvolává na Riegrův výrok "Nedejme se!" (s. 124). Většina nepominutelných nedostatků malých států souvisí s důsledky dlouhotrvajícího útlaku. Ale mají i své nesporné přednosti: "Celý národ je, abych tak řekl, dobře uhněten. Palacký, náš velký český historik, napomínal svůj národ, aby ztrojnásobil a dokonce zdesateronásobil své pracovní úsilí; malé národy jsou skutečně národy pracovníků." (s. 124). Vycházejí z nich i velké osobnosti: Masaryk odkazuje na renesanci českého národa a odkaz Husův, Jednoty bratrské a jejího zakladatele Petra Chelčického; energická činnost na polích politickém a kulturním je další charakteristikou malých národů. Stejně tak by naopak bylo možno mluvit o stinných stránkách velkých národů a států. A jako podpůrný argument uvádí národně osvobozovací boj Poláků, Čechů a Srbo-Chorvatů. Podal i svou stupnici nezávislosti: vnitrostátní autonomie–federace–personální unie–suverenita.

K tomu:

Poučné z hlediska sledování toho, jak se rodila ideová převaha, bez které by to nešlo.

41. článek:Všeobecné, rovné, přímé a tajné, 29.1.2024 Oskar Krejčí

Celé zde: https://casopisargument.cz/55169

Neotřelé pohledy na to, co jsou volby:

Volby jsou způsob, jak řešit politické problémy a konflikty pomocí matematiky. Protože čísla se jeví politicky nezaujatá, bývají volby vnímány jako esence spravedlnosti. Jenže takovéto pojetí naráží na dvě složité skutečnosti. Předně vstupní hodnoty – počty hlasů – jsou vytvářeny pod tlakem sdělovacích prostředků, mediálních agentur i politických stran a často nevyjadřují skutečná přání a zájmy hlasujících, nebo je vyjadřují jen částečně a dočasně. Druhým problémem jsou techniky, pomocí kterých se hlasy sbírají a přepočítávají na mandáty. Na druhé straně ale změny volebních zákonů jsou vnímány jako zásah do citlivé oblasti upořádání správy věcí veřejných formou, které se říká "demokracie". Citlivé proto, že volby nejsou pouze svátkem demokracie – jsou, či měly by být, též náhradou konfliktnější formy výběru politiků, kteří spravují stát. Vyostřeně by se dalo říci, že volby jsou náhražkou za občanskou válku – nebo že jsou nekrvavou občanskou válkou...

K tomu:

Článek pokračuje dobrým rozborem účelových změn souvisejících zejména s prosazením tzv. korespondenční volby.

42. článek:Ubráníme se?, 29.1.2024 Jan Keller

Celé zde: https://casopisargument.cz/55174

Kdo koho ohrožuje rozhodně nezjistíme porovnáváním vojenských výdajů. Mezi pěti zeměmi, které zbrojí nejusilovněji, Rusko není, takže tudy cesta nevede. Mohlo by nás uklidnit alespoň to, že ve vedoucí pětici má naše obranná aliance hned dva představitele. Kromě suverénně vévodících Spojených států se velice pěkně umístila i Francie. - V roce 1980 byly pod kontrolou Moskvy armády dalších sedmi evropských zemí. Nebylo to nic příjemného, ale přežili jsme to v míru. NATO mělo tehdy 15 členských států. Dnes stojí proti Moskvě jednatřicet armád a co nevidět přibude Švédsko. Toto nejsilnější mírové uskupení všech dob se usilovně připravuje na velkou obrannou válku. Německý ministr obrany Boris Pistorius soudí, že Rusko napadne některou z členských zemí NATO během pěti až osmi let. I přes obrovský nárůst počtu členů a nemenší nárůst výdajů na zbrojení se německý ministr obrany obává, že NATO bude tou dobou bezbranné.

(Pokračování)

A k tomu trochu inspirující přírody:

První, neúplný týden letošní dovolené jsem krátce pobyl v jižním Portugalsku. Několik málo let před tím jsem byl v severním a bylo to fajn. Tentokrát to bylo ještě lepší. Tak krásnou přírodu jsem snad ještě neviděl, alespoň pokud jde k "průměr" z jednotlivých výletů. Chodil jsem od rána do večera. Oželel Porto i portské severu, ale viděl tolik krásy, že z toho budu ještě dlouho žít.

Před velkým výletem malá ranní procházka.

V tuto chvíli je ještě příjemně.

Návštěva malé, pěkné vesničky s kostelíkem.

A jeden z nejhezčích portálů, jaký jsem kdy vidět. "Symetrická asymetrie" zabudovaná do změn v obrazcích. Podobně jako v naší Portě coeli, ale tam je to mnohem silnější.