Vize, jakou potřebujeme/947

20. červenec 2024 | 00.01 |

blog ›

Jak se rodí vize: Časopis !Argument/15

Dlouho jsem se chystal podívat se na problematiku zrodu vize prizmatem analýzy odborně poctivé práce realizované mimo stávající okruh pěstitelů, tj. 20-30 osob, které do seriálu k tvorbě vize přispívají články či připomínkami a které se více či méně pravidelně účastní online setkání.

Vybral jsem časopis !Argument, který je z řady pro tento účel nejvhodnější. Analýzu startuji nyní, na začátku letního období, kdy bývá přece jen trochu více klidu. Začínám od zvládnutelného horizontu nahlíženého zpětně: Začátku roku 2024. Sledují jen rubriku komentáře, kde jsou příspěvky z hlediska výše uvedeného záměru nejvíce relevantní, a budu jim věnovat selektivní pozornost. Tj. některé jen zmíním, některé rozeberu podrobněji.

30. článek:Počátky Masarykova prvoodbojového analytického působení, 21.1.2024 Jiří Malínský

Celé zde:https://casopisargument.cz/55016

I v této části J. Malínský připomíná, že každé hnutí, které má mít úspěch, se musí opírat o odborně dobře připravenou oporu, která mu dává jasnou ideovou převahu:

Při svých výchozích úvahách-rozvahách vyšel TGM z analýz, které publikoval ještě ve vlasti na stránkách Naší doby (20. srpna 1914 v poměrně obsáhlém článku lakonicky nazvaném Válka na přelomu let 1913–1914 a v rozboru hospodářských možností obou válčících táborů Válka a hospodářství. Hospodářský boj Anglie a Německa; zveřejněno 20. září 1914).

Důraz na ideovou připravenost vidíme v prvních exilových krocích:

Masaryk spoléhal v tomto ohledu na krajanské menšiny. Podpora z vlasti byla pochopitelně utopií. Proto zdůraznil potřebu vydávání periodického česky psaného časopisu, který by menšiny vzájemně spojoval. To nevylučovalo také působení cizojazyčně publikujících časopisů už proto, že zejména dohodové vlády musely být pravidelně a relativně "zahraniční akcí" často oslovovány. V hlavních dohodových městech (Paříž, Londýn, Petrohrad, Řím, Niš) měli být k dispozici důvěrníci prostředkující korespondenční styk s domácím ústředím Maffií, jež mělo co nejreprezentativněji postihovat pokud možno celé české politické spektrum. Krajanské menšiny přitom měly mít pravidelné kontakty s vládami a vládními složkami svých mateřských zemí.

31. článek:Stanjurova "hospodářská politika”: zdanit víno, ne mimořádné zisky (podcast), 23.1.2024 Ilona Švihlíková

Celé zde:https://casopisargument.cz/55050

Komentovaný přehled aktuálního dění v zahraničí a Česku za uplynulý týden.

32. článek:Leninovo století, 23.1.2024 Vítek Prokop

Celé zde:https://casopisargument.cz/55056

Článek začíná otázkou, kterou si musí položit každý soudný člověk: "Kde jsou lídři, kteří nám řeknou, kdo jsme?" Tuto otázku si 8. listopadu 2023 položil v The New Statesman Andrew Marr. Není zdaleka prvním a ani posledním politickým komentátorem, který si všiml kritického nedostatku politické vize mezi současnými buržoazními politiky.

Nasnadě je otázka, jak prostor, který se otevřel tím, že současná globální moc obsazuje institucionální prostor vyprázdněnými slouhy. Leninův přístup se přímo nabízí (mj. i proto, že se tento myslitel nikdy nebál použít slovo elita ve smyslu předvoje hnutí zaměřeného na nápravu poměrů). V. Prokop si všímá mj. následujícího:

Lenin schopný spojovat diametrálně rozdílné osobnosti. Díky Leninovi dokázali tak odlišní lidé jako Bucharin, Kameněv, Trocký či Stalin být v jedné organizaci a pracovat pro jeden společný cíl. Málokdo při tom něco podobného dokáže, a právě schopnost spojovat je pro politika ta nejcennější... - Lenin je ztělesněním politiky odvahy, odvahy hlásit se k marxismu ale nenásledovat ho slepě, nýbrž aplikovat jej na stávající podmínky. Je to ale i odvaha převzít otěže moci. Proti dnešní tendenci levice, která se odváží snít maximálně o drobných reformách na komunální úrovni, vystupuje Lenin s odvahou budovat nový celospolečenský projekt. Lenin je vědomí, že revoluce je možná, nutná a spravedlivá... - Lenin nejen svými slovy, ale už samotným způsobem, jakým je používal byl vždy přístupný dělníkům a vždy razil potřebu systémové změny. Navíc chápal, co je hlavním nástrojem buržoazní propagandy: fráze. A vždy proti nim tvrdě bojoval. Dnes sice Lenina spojujeme s velkými teoretickými díly, ale drtivá většina jeho článku byla práce agitační. Útvary rozsahem spíše kratším, kde naplno ukázal svoje literární umění. A jako každé umění i toto si můžeme se špetkou talentu osvojit pravidelným a poctivým studiem...

K tomu:

Tady už se V. Prokop dostává trochu mimo pochopení toho, o co jde. Pro Lenina byla role teorie zcela zásadní a agitační články měly probudit adresáty k tomu, aby teorii studovali. Toto poselství najdeme prakticky v každém jeho článku. Umění "spojovat diametrálně rozdílné osobnosti" bylo dáno právě apelem na to, aby si každý osvojoval teorii jako svůj celoživotní program, aby každý z účastníků hnutí ve své hlavě rozvíjel ucelený systém poznání reality opírající se o teorii. Uvedu několik příkladů:

- Vítězný boj proti iracionalitě pronikající do hnutí na bázi relativismu a koketování s vírou po porážce první revoluce v Rusku (1905-1907), kdy se jeho kniha "Materialismus a empiriokriticismus" oproti očekávání masově četla. Bylo to patrně naposledy, co se podařilo odvrátit "smeč iracionalismu". Dnes relativizace všeho přerostla v absurdní svět "narativů" (názorových primitivních bublin, do kterých se velká část lidí uzavírá). Celá Leninova kniha (která poprvé vyšla v roce 1909) je ke stažení zde:

https://www.marxists.org/archive/lenin/works/1908/mec/

Je v angličtině, ale lze použít nabízený překlad do češtiny. Jako "ochutnávku" doporučuji 5. kapitolu o absolutní a relativní pravdě, viz:

https://www.marxists.org/archive/lenin/works/1908/mec/two5.htm

- Vynikající práce "Ještě jednou o odborech", kde ve sporu se svými kolegy (Trockým, Bucharinem a dalšími) velmi dobře předvedl, jak je nutno zahrnout veškerý praktický kontext do správného definování pojmů, resp. chápat poznání jako rozvíjející se systém interagující s praxí (praxí pochopenou jako přírodně historický proces).

Určitě někdo namítne, že V. Prokop mluví rovněž o pravidelném a poctivém studiu. To je chvályhodné, ale to nejdůležitější mu uniká, viz:

Stále znovu a znovu odhalovat selhání a zločiny kapitalismu a zároveň s tím ukazovat, že existuje řešení stávajícího marasmu. Nechť si každý z nás položí při tom ruku na srdce a zodpoví si, kolik toho udělal pro praktickou propagaci socialistického myšlení. Rozvíjení teorie je důležité, avšak bez praxe je k ničemu – na to ostatně upozorňuji dlouhodobě... - Pokud byla v časech Lenina potřeba strana profesionálních revolucionářů, dnes je zapotřebí strana profesionálních propagandistů. Masy lidí jsou nespokojeny se stávajícím systémem, ale zatím nevidí životaschopnou alternativu, a tak padají za oběť nejrůznějším politickým podnikatelům a dobrodruhům. Tyto lidi nestačí přesvědčit o tom, že alternativou je demokratický socialismus, jde o to, aby oni samy aktivně začali tuto alternativu budovat....

K tomu:

Nepochopení toho, o co jde: Bez interakce s praxí, bez bezprostředního kontaktu s procesem formování subjektu změny nelze hovořit o rozvoji teorie. A to nejdůležitější pak V Prokop zaplácne floskulí, že alternativou je "demokratický socialismus". Pokud by byl tento pojem dobře definovaný, pak by masy už dávno tuto "životaschopnou alternativu" objevily. První úkol, který nás čeká, je obnovit životaschopnou teorii, která se rozvíjí v hlavách mnohých, kteří prostřednictvím společného teoretického základu vzájemně komunikují a spojují se k efektivní společné akci. A dlužno si přiznat, že takto fungující teorii nemáme, ale máme víc než dost těch, kteří nechápou a nechtějí pochopit její význam jako "condicio sine qua non" (podmínky, bez které to nejde).

(Pokračování)

A k tomu trochu inspirující přírody:

První, neúplný týden letošní dovolené jsem krátce pobyl v jižním Portugalsku. Několik málo let před tím jsem byl v severním a bylo to fajn. Tentokrát to bylo ještě lepší. Tak krásnou přírodu jsem snad ještě neviděl, alespoň pokud jde k "průměr" z jednotlivých výletů. Chodil jsem od rána do večera. Oželel Porto i portské severu, ale viděl tolik krásy, že z toho budu ještě dlouho žít.

Těsně před odjezdem z městečka Silves. Čeká nás návštěva nedalekého vinařství.