Vize, jakou potřebujeme/943
Jak se rodí vize: Časopis !Argument/11
Dlouho jsem se chystal podívat se na problematiku zrodu vize prizmatem analýzy odborně poctivé práce realizované mimo stávající okruh pěstitelů, tj. 20-30 osob, které do seriálu k tvorbě vize přispívají články či připomínkami a které se více či méně pravidelně účastní online setkání.
Vybral jsem časopis !Argument, který je z řady pro tento účel nejvhodnější. Analýzu startuji nyní, na začátku letního období, kdy bývá přece jen trochu více klidu. Začínám od zvládnutelného horizontu nahlíženého zpětně: Začátku roku 2024. Sledují jen rubriku komentáře, kde jsou příspěvky z hlediska výše uvedeného záměru nejvíce relevantní, a budu jim věnovat selektivní pozornost. Tj. některé jen zmíním, některé rozeberu podrobněji.
20. článek:Ukrajina: Západ nemusí prohrát, 15.1.2024 Oskar Krejčí
Celé zde:https://casopisargument.cz/54840
Jedna z nejlepších komplexních analýz vývoje konfliktu na Ukrajině včetně alternativ budoucího vývoje. Vyústění je v posledním odstavci článku, který koncentrovaně a na plná ústa sděluje to nejdůležitější (dává tím i odpověď na to, jak chápat název článku, který může někoho iritovat. Považuji za tak významné, že zvýrazňuji ohraničením:
Nemá-li být Západ na Ukrajině poražen, musí nově definovat vítězství. Představa návratu Krymu a dalších oblastí pod správu Kyjeva silou je nepravděpodobná. Iluzorní se jeví i převrat v Moskvě či vzpoura ruské veřejnosti. Základem "neporážky" Západu by se mohl stát plán B, který nebude definovat vítězství jako prohru či přímo zničení Ruska, ale jako mír a spolupráci mezi Rusy a Ukrajinci, mezi Moskvou a Kyjevem. Je zřejmé, že v této chvíli odvaha není nutná k pokračování války, ale k zahájení mírových rozhovorů. Přesto je to cesta, která by nejen ukončila bratrovražedný boj, ale také umožnila Západu vyhnout se politickému i vojenskému debaklu, nedopustila tolik obávanou ztrátu tváře. I když se tento cíl může jevit jako nereálný, je v této chvíli mnohem realističtější než sen o porážce Ruska. |
Příspěvek O. Krejčího stojí celý za prostudování. V rámci této prezentace z něj vybírám jen některé důležité teze:
...období po 2. světové válce je ve znamení ústupu Západu z pozice jádra globálního systému. Tuto ústřední pozici Západ držel téměř pět století díky své bezkonkurenční vojenské síle a ekonomické převaze. Ústup Západu probíhá na pozadí ekonomického růstu Západu, jeho technologického rozvoje a řadu desetiletí při zvyšování spotřeby středních vrstev, což tuto globální proměnu činí hůře viditelnou...
Následuje rekapitulace poválečného vývoje.
Daleko více než vojákům se při obraně pozic Západu po 2. světové válce daří zpravodajským službám USA.
K tomu:
S tím nelze než souhlasit. Mj. velmi nedoceněná je role vlivových sítí založených na poskytování inside informací. Ty lze vybudovat jen tehdy, když má někdo takový globální monopol, který mu umožní prosadit své dílčí cíle i v podmínkách velmi silného, širokého a mohutného odporu. Alespoň po určitou dobu přibližně dvou dekád. V daném případě šlo o krizi, neúspěšný pokus o reformu a rozpad Sovětského svazu. Postupné oslabování těchto vlivových sítí vyvolává fanatismus těch jejich složek, které přilínají k jádru současné globální moci. Nahlíženo v našich podmínkách, projevuje se to přímo učebnicové, viz:
https://radimvalencik.pise.cz/10793-struktura-soucasne-globalni-moci.html
Jako záhadná se při těchto proměnách pozice Západu jeví imploze Sovětského svazu. Ta však byla povětšině zásluhou těžko pochopitelného řetězce fatálních chyb Kremlu a jen z malé části výsledkem politiky Západu. V této souvislosti je vhodné připomenout, že sociální propad většiny postsovětských zemí byl po tehdejších změnách výraznější než propad ve středoevropských postsocialistických zemích.
K tomu:
To je to, co někteří "marxisté" dodnes nechápou a nechtějí chápat. Na tom "řetězci fatálních chyb" není nic záhadného a už vůbec není záhadné, že k tomu došlo právě ve většině postsovětských zemích. Byl to důsledek neodvratného procesu zrodu tzv. nové třídy, kde se vlastníci funkcí měnili ve vlastníky majetku, přesně jak to v 50. létech popsal skutečný marxista Milovan Djilas, tehdejšími prorežimními pseudomarxisty zatracovaný a pronásledovaný.
...otázka, kterou položili republikáni v Kongresu USA, zůstává: jak efektivně jsou tyto peníze utráceny a jaká je vlastně strategie Spojených států ve válce na Ukrajině? Co je cílem USA v dané válce?
K tomu:
Přistoupit k odpovědi lze různě. K zamyšlení dávám: Když se nedaří vyřídit Rusko, tak jelcinizací EU vyřídíme alespoň nejbližšího konkurenta supervelmoci s vetřelcem globální moci v těle (která supervelmocí přestává být).
Válka na Ukrajině prošla třemi etapami, které lze charakterizovat jako (1) ruský útok, připojení Doněcké, Luhanské a Chersonské oblasti k Ruské federaci a následný ústup ruské armády napřed od Kyjeva, poté od Charkova a z Chersonu na východní břeh Dněpru; (2) uvnitř ruských ozbrojených sil zvítězili zastánci opotřebovávací obrany šetřící vlastní mužstvo a civilisty nad obhájci představ o útoku, nezdařil se pokus o protiofenzivu elitních sil ukrajinské armády vybavených novými zbraněmi ze Západu; (3) převzetí iniciativy ruskou armádou.
K tomu:
Dobré shrnutí.
...kdyby Kyjev měl v zásobě plán B – představu, jak jednat v případě, když se na frontě nepodaří naplnit původní politické záměry. Absence nějakého plánu B je ovšem patrná na Západě obecně, především u Washingtonu. - Na !Argumentu několikrát zaznělo upozornění, že propaganda na Západě vytrhává události z časového a prostorového kontextu. - Plán B je ale potřebný stále více. Výchozí konstanty, které byly patrné na počátku bojů na Ukrajině, Západ nedokázal změnit. Demografický, ekonomický i vojenský potenciál Ruska je několikanásobně mohutnější než ukrajinský, pokračuje modernizace ruské jaderné triády, která brání přímému zapojení Západu do bojů. Výzkumy také potvrzují, že měsíce bojů rozhodně neoslabily důvěru ruské veřejnosti k prezidentovi.
K tomu:
Podle mě to, že USA stále více tlačí EU do převzetí plné zátěže války na Ukrajině a samy se snaží z ní vycouvat, svědčí o tom, že hlavním cílem a obětí útoku těch, kteří ovládají geopolitiku USA, je Evropská unie.
(Pokračování)
A k tomu trochu inspirující přírody:
První, neúplný týden letošní dovolené jsem krátce pobyl v jižním Portugalsku. Několik málo let před tím jsem byl v severním a bylo to fajn. Tentokrát to bylo ještě lepší. Tak krásnou přírodu jsem snad ještě neviděl, alespoň pokud jde k "průměr" z jednotlivých výletů. Chodil jsem od rána do večera. Oželel Porto i portské severu, ale viděl tolik krásy, že z toho budu ještě dlouho žít.
Jeden z nejhezčích výhledů během nejhezčího výletu.
Ještě jeden z místa o kousek dál. Nevěděl jsem, který vybrat, tak jsem je dal oba.
A jedna z nejhezčích kytek. Pokrývá je něco, co se podobá pryskyřici. Má výraznou vůni.
Odpočinek v půli cesty. Zde jsou pozůstatky dávného osídlení.
RE: Vize, jakou potřebujeme/943 | přemysl nedvěd | 16. 07. 2024 - 22:43 |
![]() |
radimvalencik | 17. 07. 2024 - 06:45 |
RE: Vize, jakou potřebujeme/943 | ip | 16. 07. 2024 - 23:17 |