Vize, jakou potřebujeme/934

Vize, jakou potřebujeme/934

Jak se rodí vize: Časopis !Argument/2

Dlouho jsem se chystal podívat se na problematiku zrodu vize prizmatem analýzy odborně poctivé práce realizované mimo stávající okruh pěstitelů, tj. 20-30 osob, které do seriálu k tvorbě vize přispívají články či připomínkami a které se více či méně pravidelně účastní online setkání.

Vybral jsem časopis !Argument, který je z řady pro tento účel nejvhodnější. Analýzu startuji nyní, na začátku letního období, kdy bývá přece jen trochu více klidu. Začínám od zvládnutelného horizontu nahlíženého zpětně: Začátku roku 2024. Sledují jen rubriku komentáře, kde jsou příspěvky z hlediska výše uvedeného záměru nejvíce relevantní, a budu jim věnovat selektivní pozornost. Tj. některé jen zmíním, některé rozeberu podrobněji.

1. článek:Taiwan: volby a válka, 2.1.2024 Oskar Krejčí:

Celé zde:https://casopisargument.cz/54672

Článek je velmi přesnou analýzou, vybírám to nejdůležitější (odlišuji barvou):

Co by se stalo, kdy se do mezičínských sporů nikdo z venku nepletl? Zatím se příliš mnoho západních politiků chová podle zásady "Je dobré, když tam, kde nevládnu, panuje alespoň nejistota a chaos". Válka, o které se v souvislosti s napětím kolem Taiwanské úžiny hovoří, hrozí zcela zbytečně. Je to uměle vyostřovaný konflikt kvůli strategickým záměrům, které s Taiwanem souvisejí jen okrajově. Rok 2024 rozhodně nebude klidný.

K tomu: Z tohoto hlediska by bylo zajímavé podívat se na nedávnou návštěvu Putina v KLDR a Vietnamu. Dění v této oblasti je významné, protože je jedním z projevů demonopolarizace světa. Je otázkou nakolik je dění kolem Taiwanu vyvoláváno snahou využít stále ještě existující převahu USA nad Čínou, či na druhé straně snahou Číny vyvoláváním napětí kolem Taiwanu odpoutávat pozornost USA od Ruska, jehož vliv na světové dění je pro udržení a postupné posilování pozic Číny stále ještě nezbytné. Dění v této oblasti rovněž umožňuje sledovat a vyhodnocovat to, nakolik se Čína řídí (a zda má tendenci se řídit) moderní "metternichovskou" politikou bezpečnosti světa založené na vzájemně vyvažujícím se vlivu velmocí (supervelmocí).

2. článek: Keller bez cenzury: Jan Keller dnes píše, jak současná vláda programově spojuje společnost posilováním nedůvěry...2.1.2024 Jan Keller

Hlavním přínosem článku je, že v ironickém až sarkastickém tónu upozorňuje na nereálné novoroční sliby Petra Fialy. Vybírám to nejdůležitější (odlišuji barvou):

Premiér se ve svém letošním vánočním projevu inspiroval tím, co si musel pamatovat ještě někdy z poloviny 90. let minulého století. Přiznal, že ekonomická situace není dobrá, aby vzápětí prozradil, že to nejhorší máme chválabohu za sebou. Od nynějška bude už jen stále lépe a lépe. Dosáhli jsme dna a nyní se od něho odrazíme. V 90. letech se to dalo chápat. Šlo o přechod od jednoho typu ekonomiky k jinému. Po třiceti letech se ale budeme odrážet ode dna systému ekonomicky vůbec nejvýkonnějšího. Jen toho bláta na dně mezitím nějak přibylo. Co je zárukou, že se odrazíme? Draze nabyté zkušenosti. Inflaci v novém roce zkrotí ti, kteří vloni jejímu nárůstu trpělivě přihlíželi, aby zjistili, jak vlastně funguje. Vývoj cen elektřiny, plynu, ropy, uhlí, dřeva, potravin, léků a vody budou garantovat ti, kteří nemohou nic pokazit, protože nezasahují do cenotvorby. V oblasti zahraniční politiky je to stejně přesvědčivé. Stačí uvěřit, že všechny hrůzy války a veškerou nesmyslnost zabíjení zaženou další a další dodávky zbraní. Stačí vyhrotit situaci, aby se snížilo napětí, a stačí ustát jednu trochu delší jadernou válku, abychom všichni už navěky spočinuli v trvalém klidu a míru.

Pomocí excelentních komunikačních schopností se daří vládě dosáhnout toho, že rozdělení společnosti mizí jako předvánoční sníh. Hluboká nedůvěra v ty, kdo dokázali, že to dokáží dovést až sem, lidi spojuje. Stále více jich chápe, že když to půjde takhle dál, dělí nás na Nový rok od pádu jen onen příslovečný slepičí krok. Pan premiér ve svém vánočním projevu mluvil o nové naději pro celou naši zemi. Asi je pro něho lepší, že netuší, v čem tato naděje spočívá.

K tomu: Čte se to dobře, ale možná by bylo dobré jít dál a alespoň částečně dotáhnout reakci na P. Fialu k naznačení odpovědi (konkretizaci odpovědi) na otázku, kterou je nutno mít neustále před očima: O co jde v současné době a co dělat?

Na závěr:

Zde toto pokračování analýzy uzavírám, protože následuje článek Petra Druláka věnovaný Pjakinovi (fenoménu Pjakin) si zasluhuje samostatný díl.

(Pokračování)

A k tomu trochu inspirující přírody:

První, neúplný týden letošní dovolené jsem krátce pobyl v jižním Portugalsku. Několik málo let před tím jsem byl v severním a bylo to fajn. Tentokrát to bylo ještě lepší. Tak krásnou přírodu jsem snad ještě neviděl, alespoň pokud jde k "průměr" z jednotlivých výletů. Chodil jsem od rána do večera. Oželel Porto i portské severu, ale viděl tolik krásy, že z toho budu ještě dlouho žít.

Pohled z pobřeží nedaleko našeho hotelu v Portimaro. První zážitky ještě před tím, než jsme vyrazili na první výlet.

Začátek prvního výletu v blízkosti Benagilu, resp. podél pobřeží do tohoto malého městečka.

Takovýchto malých zátrk jsme obcházeli několik. Tam někde v dáli je Portimaro,

Krásy pobřeží.