Vize, jakou potřebujeme/933

Vize, jakou potřebujeme/933

Jak se rodí vize: Časopis !Argument/1

Dlouho jsem se chystal podívat se na problematiku zrodu vize prizmatem analýzy odborně poctivé práce realizované mimo stávající okruh pěstitelů, tj. 20-30 osob, které do seriálu k tvorbě vize přispívají články či připomínkami a které se více či méně pravidelně účastní online setkání.

Předcházející srovnání:

Šlo o něco jiného než ve dvou předcházejících reflexích pěstování naší vize prizmatem alternativních pokusů. Připomenu:

1. Jednak to byly alternativní vize, konkrétně:

- Nová dohoda - Program sociálně-ekologické transformace. Jednalo se o českou verzi Green Dealu, viz 47.-49. díl seriálu Vize, jakou potřebujeme.

- Druhá transformace, což byl pokus o podnikatelskou alternativu,viz 247.-267. díl seriálu Vize, jakou potřebujeme, jejíž vynikající analýzu dal ve výše uvedených dílech seriálu J. Šulc.

Obě vize vyšuměly do ztracena.

2. Jednak to byly vstupy významných osobností, které daly svou ucelenou představu toho, jak chápat současné dění. Připomenu jména:

- Jaroslav Šulc (114. až 116. díl seriálu Vize, jakou potřebujeme);

- Rostislav Čuba (466. až 471. díl seriálu Vize, jakou potřebujeme);

- Ladislav Zelinka (580. až 560. díl seriálu Vize, jakou potřebujeme);

- Jan Zeman (609. až 621. díl seriálu Vize, jakou potřebujeme).

(Odkazy na jednotlivé série jsou jen přibližné, do jednotlivých sérií byly vloženy i další příspěvky, ale každý ze zájemců se snadno zorientuje a vše dohledá zde: https://radimvalencik.pise.cz/archiv/ .)

Výše uvedené reflexe, resp. srovnání s naším stylem práce a s naším přístupem, byly přínosné.

O co jde v této reflexi:

Dlouho jsem se připravoval ještě na jeden typ reflexe, který je podstatně náročnější: Vybrat nejvhodnější odborný časopis, který se komplexně a na dostatečně úrovní věnuje problematice současného dění, a podívat se, jak se v něm perspektivní (až za horizont řešení a dořešení současných problémů vidící), realistická (opírající se o dostatečné společenské síly, k jejichž formování svou ideovou vahou přispívá) a přitažlivé (motivující a nabízející smysl bytí i smysl žití) vize rodí, resp. jak tento časopis ke zrodu takové vize přispívá.

Základní hypotéza:

Od kaleidoskopu k mozaice, tj. od jednotlivých střípků, které v různých kombinacích nabízejí zajímavé pohledy, bude nutné přejít k mozaice, kdy se budou jednotlivé odborné vstupy vzájemně doplňovat a dávat odpověď na dvojotázku: O co jde v současné době a co dělat?

Pokud má být hnutí odporu a nápravy úspěšné, bude muset přejít od informativních a adrenalinových článků přejít k do sebe zapadajícím a na sebe navazujícím článkům, které k odpovědi na výše uvedenou otázku, resp. dvojotázku přispívají.

K tomu ještě pro lepší srozumitelnost:

- Informativní články jsou významné a přispívají k obecné osvětě. V některých případech by však k vyzrávání veřejného povědomí, vědomí a sebevědomí (a to to jde v současné době nejvíce a především) přispělo, pokud by i tyto příspěvky byly posunuty směrem k uvedené dvojotázce a jako takové měly bezprostřednější akční vyústění. Například i v tom smyslu, že umožňují lépe chápat globální kontext současného dění a na základě toho se efektivněji orientovat v problematice, která s interakcí lokálního a globálního dění souvisí.

- Poněkud skeptičtější jsem, pokud se týká toho, co nazývám adrenalinové články, jejichž hlavním cílem je rozhořčit a vybudit čtenáře k negativní reakci vztahující se k těm, kteří slouží současné moci a v důsledku jejichž slouhovství se svět dostává do stále obtížnější situace a stále kritičtější fáze vývoje. Motivovat čtenáře k odporu vůči současné moci je užitečné. Ale kdo alespoň trochu systematicky sleduje současné dění, už žádnou "rozhořčovací" (bylo by možné použít i trochu silnější výraz) motivaci nepotřebuje. Lidé, kteří tíhnout k adrenalinu tohoto typu mají tendenci uzavírat se do zjednodušených pohledů na realitu, tíhnout k bezduchému radikalismu a napáchají víc škody než užitku. Pokud má být hnutí odporu a nápravy úspěšné, musí se s touto "dětskou nemocí pseudoradikalismu" vypořádat.

Který časopis vybrat:

To je otázka, která z hlediska odstartování záměru byla nejjednodušší, protože takový časopis se přímo nabízí: !Argument. Nebudu uvádět důvody, protože by to bylo zbytečné.

Dílčí technické otázky:

- Kdy začít? – Na začátku letního období, kdy bývá přece jen trochu více klidu.

- Odkud začít? – Rozhodl jsem se začít od zvládnutelného horizontu nahlíženého zpětně: Začátku roku 2024.

- Jakou formou vybrat a zpracovat jednotlivé příspěvky? – Rozhodl jsem se sledovat jen rubriku komentáře, kde jsou příspěvky z hlediska výše uvedeného záměru nejvíce relevantní, a věnovat jim selektivní pozornost. Tj. některé jen zmínit, některé rozebrat podrobněji.

- Menší startovní problém: Hned jako první článek byl uveden poslední 7. díl seriálu z pera Jiřího Malínského s datem uveřejnění 2.1.2024, které se pak změnilo na 31.12.2023. Je důležitý a vyžadoval by si připomenutí šesti předcházející. Tím by se ovšem uveřejnění reprezentativního přehledu oddálilo. Tak se k sérii sedmi článků J. Malínského, který je velmi významná (snad) vrátím později.

(Pokračování)

A k tomu trochu inspirující přírody:

Ze sobotního výletu s VŠFS do Chuchle/3

Sešel se nás tucet. Zastoupeny všechny kategorie, zvlášť potěšila účast absolventů.

Také výhled z konečné tramvaje ve Slivenci. Nádherná viditelnost, přes celou Prahu je vidět Ládví u Kobylis a Ďáblic - kopec od středu kousek vpravo úplně nahoře. Dosahuje výšky téměř 400 metrů nad mořem.

Ještě jeden pohled z vyhlídky Trpa. Téměř přesně uprostřed kopeček Homolka a vlevo od něj na následujícím svahu je přes stromy trochu vidět malý lom, kde je piknikové místo. Vlevo v dálce za Prahou kopce u Říčan a Klokočné.

Z vyhlídky Trpa pohled na Točnou, vpravo od ní Šance.

A nakonec vyhlídka z místa kousíček od piknikového místa - kousek Velké Chuchle a nad ní je vidět kopec Závist, kde stávalo keltské opidum. Dnes je tam rozhledna. I tu je vidět. Vlevo na kopci bylo také velké keltské opidum Šance.

To je již vše, těším se s vámi na další výlet.