Radimvalencik | Z rozhovoru pro Parlamentní listy 19. 6./2

Z rozhovoru pro Parlamentní listy 19. 6./2

Ještě jedna část z mého rozhovoru pro Parlamentní listy se týká pěstování vize, konkrétněji cesty její realizace. Souvisí s hodnocením výsledků voleb, které ukázaly poměrně hodně:

Otázka: Eurovolby dopadly alespoň v Česku proti naší současné vládní politice. Co od toho lze očekávat?

Odpověď: Posun je velmi významný, ale pro okamžité změny nedostačující. Důležité jsou zejména dvě věci.

Za prvé: I přes veškeré manipulace, o které se snažil mediální mainstream, přes veškerá zastrašování ze strany vlády, se prokázalo, že dochází k vyzrávání veřejného povědomí, vědomí a hlavně sebevědomí. I u mladší generace. To už nikdo nezastaví. A jak znám osoby typu Rakušana a spol., tak ty to snahou tento proces zablokovat, ještě urychlí.

Za druhé: K ještě výraznějšímu posunu došlo v klíčových zemích EU – Francii a Německu. Začaly se projevovat sebezáchovné mechanismy. U nás spojené s Velkou vrbětickou lží, v Německu s Velkou nordstreamovou připosraností (omlouvám, ale vhodnější termín jsem pro to historické "nevyšetření" a hlavně nevyšetřování teroristického útoku na kritickou infrastrukturu Německa, potažmo EU, nenašel, což kontrastuje s horlivostí a fabulacemi kolem nešťastníka s kanystrem v garážích).

Trochu mě mrzí slabý výsledek spojenectví SPD s Trikolorou. Jeden z nejlepších analytických mozků Jiří Weigl za příčinu označil politický styl Tomia Okamury, který se podle něj již poněkud vyčerpal a nové voliče neoslovuje. Podle mě je to jinak. SPD se včas nepodařilo přezbrojit na nový typ politiky sebevědomé strany. Velmi dobře si uvědomila (a podle mě si to uvědomil osobně i T. Okamura), že se otevřelo pole v oblasti kvalifikovaného odborného přístupu, a pokusila se to pole obsadit. Proto spojenectví s Trikolorou. SPD dosáhla i významného úspěchu. Série úspěšných diskusí v prostorách Sněmovny s účastí odborníků a veřejnosti vyvrcholila vynikajícím seminářem "Prognózy vývoje v Evropě a ve světě do roku 2030 a vliv na prosperitu České republiky" za účasti téměř dvou set významných osobností, včetně Miloše Zemana či Karla Havlíčka, kteří na akci vystoupili. Výborně se představili poslanci SPD a odborníci spolupracující s tímto politickým subjektem. Zdá se, že SPD ještě nenašla způsob, jak tyto aktivity dostat více do povědomí veřejnosti. A pak zde zapůsobil ještě jeden významný fenomén – působení vlivových sítí založených na poskytovaní inside informací. Mj. rozpad vlivových sítí se projevil ve volbách na Slovensku, viz:radimvalencik.pise.cz/...

Ty byly u nás před eurovolbami plně přesměrovány na difamaci a oslabení SPD, protože ta dorůstá do subjektu, který hrozí současné moci tím, že po příštích volbách vytvoří tichou koalici s ANO, tj. umožní menšinovou vládu ANO s přesně definovanými kompenzacemi ve prospěch SPD, resp. naší země (např. v oblasti systému průběžného penzijního pojištění). Z tohoto hlediska to, co dosáhla SPD, je poměrně nadějný výsledek. Důležité ovšem je i to, aby významná část sympatizantů a potenciální voličské základy SPD přestala uvažovat zkratkovitě a poučila se z toho, jak se syndromu "výlučnosti" úspěšně zbavuje jiný politický subjekt.

Otázka: Jak vnímáte růst preferencí Kateřiny Konečné?

Odpověď: Právě to jsem měl na mysli v závěru odpovědi na předcházející otázku. Zde došlo k pravému opaku oproti SPD. Kateřina Konečná, resp. Stačilo, tak trochu vydělaly na tom, že nebyly hlavním terčem útoku vlivových sítí založených na poskytování inside informací. A hned se to projevilo. Kateřina Konečná nejen dobře obstála v diskusích, projevila velkou výkonnost, pokud jde o setkání s veřejností, ale dokázala udržet určitý konsensus mezi (na jedné straně) dosebezahleděnci, kteří se nedokážou zbavit pocitu výlučnosti, kteří ze všech problémů komunistické strany obviňují druhé a nabubřele vydávají svou nepoučitelnost za přednost, spojenými s pragmatiky, na kterých založil svou politiku Vojta Filip, s těmi (na straně druhé), kteří chápou podstatu pozitivního odkazu, na kterém je založeno komunistické hnutí, a kteří se snaží o obnovení levice, jejíž hlavní zbraní je úcta k lidskému poznání a pochopení toho, že proti moci peněz a majetku je nutné postavit ideovou převahu založenou na teorii odhalující podstatu současného dění. Já vím. Šíleně dlouhá věta a obtížně se chápe její poselství. Ale jak to říci jednodušeji? Selhala Filipova politika umožnění přežití těm, kteří mají syndrom nepoučitelnosti, s politikou pragmatismu. To vedlo k úpadku. Kateřina Konečná založila obnovu politického subjektu schopného prosadit se ve sněmovních volbách na jiném principu. Takovém, který vrací levicovému hnutí úctu k poznání a respekt k názorům druhých. V nadcházejících regionálních volbách bude možné ověřovat různé typy spojenectví, mj. i ten, který navrhuje Josef Skála. Uvidíme, které se osvědčí. Bude to taková předehra k velkým volbám do Sněmovny, které nás čekají již příští rok.

Celý rozhovor je zde: parlamentnilisty.cz/...

O tom jak byl na FB podroben "sekundární cenzuře" zde: radimvalencik.pise.cz/...