Vize, jakou potřebujeme/921

Vize, jakou potřebujeme/921

Z rozhovoru pro Parlamentní listy 19. 6./2

Ještě jedna část z mého rozhovoru pro Parlamentní listy se týká pěstování vize, konkrétněji cesty její realizace. Souvisí s hodnocením výsledků voleb, které ukázaly poměrně hodně:

Otázka: Eurovolby dopadly alespoň v Česku proti naší současné vládní politice. Co od toho lze očekávat?

Odpověď: Posun je velmi významný, ale pro okamžité změny nedostačující. Důležité jsou zejména dvě věci.

Za prvé: I přes veškeré manipulace, o které se snažil mediální mainstream, přes veškerá zastrašování ze strany vlády, se prokázalo, že dochází k vyzrávání veřejného povědomí, vědomí a hlavně sebevědomí. I u mladší generace. To už nikdo nezastaví. A jak znám osoby typu Rakušana a spol., tak ty to snahou tento proces zablokovat, ještě urychlí.

Za druhé: K ještě výraznějšímu posunu došlo v klíčových zemích EU – Francii a Německu. Začaly se projevovat sebezáchovné mechanismy. U nás spojené s Velkou vrbětickou lží, v Německu s Velkou nordstreamovou připosraností (omlouvám, ale vhodnější termín jsem pro to historické "nevyšetření" a hlavně nevyšetřování teroristického útoku na kritickou infrastrukturu Německa, potažmo EU, nenašel, což kontrastuje s horlivostí a fabulacemi kolem nešťastníka s kanystrem v garážích).

Trochu mě mrzí slabý výsledek spojenectví SPD s Trikolorou. Jeden z nejlepších analytických mozků Jiří Weigl za příčinu označil politický styl Tomia Okamury, který se podle něj již poněkud vyčerpal a nové voliče neoslovuje. Podle mě je to jinak. SPD se včas nepodařilo přezbrojit na nový typ politiky sebevědomé strany. Velmi dobře si uvědomila (a podle mě si to uvědomil osobně i T. Okamura), že se otevřelo pole v oblasti kvalifikovaného odborného přístupu, a pokusila se to pole obsadit. Proto spojenectví s Trikolorou. SPD dosáhla i významného úspěchu. Série úspěšných diskusí v prostorách Sněmovny s účastí odborníků a veřejnosti vyvrcholila vynikajícím seminářem "Prognózy vývoje v Evropě a ve světě do roku 2030 a vliv na prosperitu České republiky" za účasti téměř dvou set významných osobností, včetně Miloše Zemana či Karla Havlíčka, kteří na akci vystoupili. Výborně se představili poslanci SPD a odborníci spolupracující s tímto politickým subjektem. Zdá se, že SPD ještě nenašla způsob, jak tyto aktivity dostat více do povědomí veřejnosti. A pak zde zapůsobil ještě jeden významný fenomén – působení vlivových sítí založených na poskytovaní inside informací. Mj. rozpad vlivových sítí se projevil ve volbách na Slovensku, viz:https://radimvalencik.pise.cz/11525-volby-v-sr-rozpad-vlivovych-siti-se-zrychlil.html

Ty byly u nás před eurovolbami plně přesměrovány na difamaci a oslabení SPD, protože ta dorůstá do subjektu, který hrozí současné moci tím, že po příštích volbách vytvoří tichou koalici s ANO, tj. umožní menšinovou vládu ANO s přesně definovanými kompenzacemi ve prospěch SPD, resp. naší země (např. v oblasti systému průběžného penzijního pojištění). Z tohoto hlediska to, co dosáhla SPD, je poměrně nadějný výsledek. Důležité ovšem je i to, aby významná část sympatizantů a potenciální voličské základy SPD přestala uvažovat zkratkovitě a poučila se z toho, jak se syndromu "výlučnosti" úspěšně zbavuje jiný politický subjekt.

Otázka: Jak vnímáte růst preferencí Kateřiny Konečné?

Odpověď: Právě to jsem měl na mysli v závěru odpovědi na předcházející otázku. Zde došlo k pravému opaku oproti SPD. Kateřina Konečná, resp. Stačilo, tak trochu vydělaly na tom, že nebyly hlavním terčem útoku vlivových sítí založených na poskytování inside informací. A hned se to projevilo. Kateřina Konečná nejen dobře obstála v diskusích, projevila velkou výkonnost, pokud jde o setkání s veřejností, ale dokázala udržet určitý konsensus mezi (na jedné straně) dosebezahleděnci, kteří se nedokážou zbavit pocitu výlučnosti, kteří ze všech problémů komunistické strany obviňují druhé a nabubřele vydávají svou nepoučitelnost za přednost, spojenými s pragmatiky, na kterých založil svou politiku Vojta Filip, s těmi (na straně druhé), kteří chápou podstatu pozitivního odkazu, na kterém je založeno komunistické hnutí, a kteří se snaží o obnovení levice, jejíž hlavní zbraní je úcta k lidskému poznání a pochopení toho, že proti moci peněz a majetku je nutné postavit ideovou převahu založenou na teorii odhalující podstatu současného dění. Já vím. Šíleně dlouhá věta a obtížně se chápe její poselství. Ale jak to říci jednodušeji? Selhala Filipova politika umožnění přežití těm, kteří mají syndrom nepoučitelnosti, s politikou pragmatismu. To vedlo k úpadku. Kateřina Konečná založila obnovu politického subjektu schopného prosadit se ve sněmovních volbách na jiném principu. Takovém, který vrací levicovému hnutí úctu k poznání a respekt k názorům druhých. V nadcházejících regionálních volbách bude možné ověřovat různé typy spojenectví, mj. i ten, který navrhuje Josef Skála. Uvidíme, které se osvědčí. Bude to taková předehra k velkým volbám do Sněmovny, které nás čekají již příští rok.

Celý rozhovor je zde: https://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/EU-jako-Rusko-za-Jelcina-Uz-to-zacalo-Docent-Valencik-Kdo-to-nevidi-je-slepy-757126

O tom jak byl na FB podroben "sekundární cenzuře" zde: https://radimvalencik.pise.cz/11671-z-rozhovoru-pro-parlamentni-listy-19-6-1.html

A k tomu trochu inspirující přírody:

Nejhezčí procházka u Prahy je nad údolím soutoku Kačáku a Berounky kolem lesní obce Záhrabská. Do blízkého okolí lze dojet vláčkem do Vráže, osobně používám auto. Je to rychlejší. Uvažuji, že příští rok pozvu každého, kdo bude mít zájem. Při první návštěvě je dobré mít průvodce. Můžete doporučit svým známým, stojí to za to. Na přelomu dubna a května zde hojně rostou májovky.

Pohled z kraje lesa zalesněného kopce Herinky u Záhrabské na údolí Berounky. V prvním záhybu se schovává Srbsko, za druhým záhyben je skryt Karlštějn. V dálce je nádherně vidět modravý hřeben Brd. Vpravo v horní třetině horní okraj Šanova Koutu.

Tuto část cesty mám velmi rád.

O kousek dál je výhled na Tetín. Vlevo Koda, vpravo nad Tetínem Damil. Za nimi v dále kopce kolem Koněpruských jeskyň.

Vracím se k Záhrabské. Otevírá se pohled na Beroun. Vpravo na Berounem kopec Dě s rozhlednou, kterou lze ovšem rozeznat jen stěží.