Radim Valenčík
Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita
Vize, jakou potřebujeme/919
Vize, jakou potřebujeme/919
Teorie konfliktů a tzv. summit k Ukrajině/3
Summit k Ukrajině 15.-16. června 2024 ve Švýcarsku v podstatě nic nepřinesl kromě poznání, že musí být pojat a organizován na úplně jiném základě, viz:
https://radimvalencik.pise.cz/11659-petr-pavel-perlil-k-summitu-o-ukrajine.html
V uvedeném odkazu je i plné znění komuniké ze summitu, které sehraje významnou roli. K tomu se ještě vrátím.
Téma je typickým příkladem obtížně řešitelného konfliktu. Podle mého názoru se zde nejen nabízí, ale je i nutné využít účinné teoretické nástroje z oblasti teorie kooperativních her.
V této části připomeneme grafické zobrazení toho, o co jde, a zvýšíme jeho názornost vhodnými grafickými prvky, abychom mohli přejít k rozšířené podobě doporučení, která z aplikace obecné teorie vyplývají.
Nejdříve však k plnému textu komuniké. To se na několika místech odvolává na mezinárodní právo a Chartu OSN, ale nikde nenajdete zmínku o Rámcové úmluvě o ochraně národnostních menšin, což je významný dokument OSN, viz:
0pt;font-family:"Times New Roman",serif">https://cs.wikipedia.org/wiki/R%C3%A1mcov%C3%A1_%C3%BAmluva_o_ochran%C4%9B_n%C3%A1rodnostn%C3%ADch_men%C5%A1in
Podrobněji zde: https://www.ohchr.org/sites/default/files/Documents/Publications/MinorityRights_en.pdf
Řešit konflikt, kterým se zabýváme, bez respektování práv národnostních menšin nelze, pokud ovšem nepočítáme s tím, že menšiny, kterých se to týká, nebudou vystaveny genocidě. Osobně považuji to, že švýcarský summit (který mj. nepodepsalo ani Švýcarsko jako hostitelská země) v závěrečném komuniké tuto problematiku nezmínil, za velkou chybu.
Zde je šestý obrázek, který obsahuje zvýraznění toho nejdůležitějšího:
Doporučení vyplývající z výše uvedeného
Potud obecné schéma popisující klíčové momenty dlouhodobě, pokud možno trvale, udržitelného obtížně řešitelného konfliktu. K tomu:
1. Na řešení každého obtížně řešitelného konfliktu je nutné nahlížet z dlouhodobé perspektivy toho, co postupné řešení přinese. Transparentně a veřejně, protože v realitě se vždy jedná o složitě propletený konglomerát her. V případě obtížně řešitelných konfliktů jejich řešení nejvíce komplikují ti, kteří hrají dílčí, většinou skryté hry, na kterých vydělávají (to lze označit za vnitřní kontext hlavní hry). Jinak řečeno, pokud se nevychází z dostatečně vyjasněné a srozumitelné dlouhodobé perspektivy řešení obtížně řešitelného konfliktu, pak je to, co je vydáváno za snahu o řešení konfliktu projevem toho, že dominantní vliv mají síly, která se snaží v konfliktu pokračovat a stupňovat jej.
2. Pro řešení konfliktu má zásadní význam vyjasnění ekonomických otázek, zejména těch, které souvisejí se zárukami umožňujícími projít druhou etapu (z bodu A do bodu B) a především těch, které umožní využít investiční příležitosti podle míry jejich výnosnosti (třetí etapa z bodu B do bodu C). Obnova po konfliktu vždy nabízí vysoce výnosné investiční příležitosti, pro využití kterých jedna či obě strany konfliktu zpravidla nemají dostatek investičních prostředků. Mohou je mít hráči, kteří tvoří vnější kontext hlavní hry.
3. Proto je nutné uvažovat širší kontext hry. Takto si představuje řešení konfliktu G7: "Země G7 požadují, aby Ruská federace odškodnila Ukrajinu za škody ve výši 486 miliard dolarů. Tolik peněz prý bude podle Světové banky potřeba na obnovu Ukrajiny. Jak to počítaly, jenom Bůh ví. V prohlášení se také uvádí, že země G7 jsou připraveny poskytnout Ukrajině půjčku ve výši 50 miliard dolarů, jejíž platby budou provedeny z příjmů ze zmrazených aktiv Ruské federace. V dokumentu se také uvádí, že ruská aktiva na Západě zůstanou zmrazena, dokud konflikt neskončí a uvedená částka nebude vyplacena Kyjevu. - Přidám-li k uvedenému skutečnost, že 50 let trvající petrodolarová smlouva (do 9. června t.r.) nebude prodloužena nebo obnovena, že Moskevská burza byla v den státního svátku Ruské federace přinucena zastavit obchod s UDS a Euro a BRICS pokračuje ve vývoji vlastního platebního systému, proces de-dolarizace se s pravděpodobností hraničící s jistotou urychlí." (Převzato od J. Campbella, celé viz: https://www.ceske-novinky.cz/2024/06/14/jan-campbell-ne-blyska-se-na-lepsi-casy/ ) Úvaha zemí G7 je tak trochu mimo. Pro obnovu nejsou důležité "papírky" (či elektronicky namnožené peníze), ale reálné zdroje: energie, suroviny, výrobní kapacity, lidé. Čím déle bude konflikt pokračovat, tím a) bude dolar ztrácet svou schopnost proměny v reálné zdroje; b) tím více se bude snižovat hodnota aktiv (půdy, zdrojů surovin, výrobních kapacit), které se nacházejí na Ukrajině, z nichž významná část pod tlakem okolností (o podrobnostech není třeba se rozepisovat) přešla do rukou těch, kteří na válce vydělávají (či spíše – stále ještě žijí v představě, že na ní vydělávají). Ke skutečnému ocenění aktiv, kterými disponují účastníci konfliktu, dojde až ve třetí fázi (na obrázku zvýrazněné červeným přerušovaným kroužkem). Přechodem do této fáze bude zahájen vývoj, který popisuje druhý obrázek (viz první část série). V této souvislosti si stojí za to položit otázku, kdo na konfliktu nejvíce vydělá.
4. Jaká je struktura konfliktu? Dominantní polarita je zřejmá: Na jedné straně Rusko (1), na druhé straně Ukrajina s pomocí zemí NATO, EU a G7 (2). Ti, kteří na válce vydělávají, tvoří velmi pestrou skupinu supů (3), jako ostatně v každém konfliktu. Nejvíce prohrávají ti, na které konflikt dopadá. To jsou nejen obyvatelé Ukrajiny a Ruska, ale i zemí, které se zatím na konfliktu podílejí jen nepřímo, mezi které patří zejména EU (4). (Patrně situaci EU lze bez nadsázky označit za proces "jelcinizace EU" se všemi následnými dopady.) Kromě toho výrazně posiluje pozice zemí, které se do konfliktu nenechaly vtáhnout, kterým se nabídla možnost vymanit se z ekonomického okupování svých zemí emitováním nekrytého dolaru, které již nyní vytvářejí většinový globální alternativní ekonomický systém (BRICS) a které uznávají Čínu jako perspektivního globálního lídra systému založeného na "metternichovském" vyvažování moci (5). Důležité bude sledovat jak se bude vyvíjet vztah mezi účastníky konfliktu a pozice účastníků konfliktu, tj. hráčů, co označených jako (1), (2), (3), (4), (5).
A k tomu trochu inspirující přírody:
Nejhezčí procházka u Prahy je nad údolím soutoku Kačáku a Berounky kolem lesní obce Záhrabská. Do blízkého okolí lze dojet vláčkem do Vráže, osobně používám auto. Je to rychlejší. Uvažuji, že příští rok pozvu každého, kdo bude mít zájem. Při první návštěvě je dobré mít průvodce. Můžete doporučit svým známým, stojí to za to. Na přelomu dubna a května zde hojně rostou májovky.
Fascinující pohled na Svatého Jana a skálu nad ním. V místě, odkud fotím, roste mimořádně vzácná květena.
Jeden z největších a nejkrásnějších vstavačů.
Pohled do údolí Kačáku (Loděnického potoka) proti proudu.
A pohled do údolí Kačáku po proudu. Vyfotit se nechal i černý pes. Krasavec, ale není můj. Je vidět i údolí Berounky (pod lomem vpravo nahoře), nad ním je Koda a úplně v dáli hřeben Brd.
