Vize, jakou potřebujeme/915

18. červen 2024 | 00.01 |

blog ›

první rubrika ›

27. ročník mezinárodní vědecké konference pořádaný Fakultou ekonomických studií VŠFS na téma

LIDSKÝ KAPITÁL A INVESTICE DO VZDĚLÁNĺ 2024: Jak budoucnost ovlivňuje současnost?

se uskuteční 22. listopadu.

Vše o konferenci (která je bez poplatku) podrobně zde:

https://radimvalencik.pise.cz/11652-27-rocnik-konference-na-vsfs-ke-vzdelani-1.html

Přehled některých podtémat:

Letošní zaměření konference na problematiku, kterou jsme pojmenovali Jak budoucnost ovlivňuje současnost?, odpovídá době, ve které žijeme. Má několik důležitých vzájemně propojených aspektů:

1. Každé naše rozhodování vychází z představy o budoucnosti, kterou následně promítáme do současnosti. Odsud vyplývá první podtéma konference: Jaké teoretické nástroje nám umožní popsat optimální rozhodnutí založené na dvou předpokladech:

0pt;font-family:"Times New Roman",serif">- Co nejpřesnější představě o budoucnosti.

- Co nejpřesnějším promítnutím této představy do současnosti.

(Tato oblast uvedené problematiky se bezprostředně dotýká nástrojů teorie her, mj. rozlišení krátkozraké a nikoli krátkozraké rovnováhy, umožňuje objasnit některé zdánlivé paradoxy v oblasti tzv. ultimátních her.)

2. Druhé podtéma souvisí s tím, co bychom s určitou nadsázkou (nebo i bez nadsázky) mohli nazvat "přemnožení černých labutí". Pojem "černá labuť" zavedl N. S. Taleb ve stejnojmenné knize. Označuje mimořádně nepravděpodobnou, ovšem mimořádně významnou událost s většinou velmi negativními dopady. Se kterými "černými labutěmi" jsme se v nedávné době setkali a s jakými se můžeme setkat? Je jejich výskyt opravdu tak nečekaný, nebo se slovy Sira Humpreyho Applebyho jedná o "očekávané nečekané události"? Můžeme některé "černé labutě" předpovědět, resp. lze dát metodiku, která by nám při současném rozhodování napomohla vyrovnat se s fenoménem "černých labutí"?

3. Třetí podtéma se vztahuje k mimořádně závažnému impaktu budoucnosti do naší současnosti v oblasti finančních trhů, produktů, derivátů a nástrojů používaných na těchto trzích. Jedná se případy, kdy potřebujeme znát co nejpřesněji současnou hodnotu budoucích aktiv, resp. to, jakou skutečnou hodnotu budou mít v budoucnu současná aktiva. V tomto případě jde zpravidla o velké finanční prostředky jak z hlediska možných zisků, tak i ztrát, které můžeme při chybném odhadu utrpět. Jak se rozhodovat v době, která se může vyznačovat značnými turbulencemi na finančních trzích? Jakou máme oporu v teoretických nástrojích a jak tyto nástroje zdokonalit?

4. Ať již si to uvědomujeme, každý z nás žije budoucnosti a prožívá své současné bytí pod přímým vlivem očekávané budoucnosti, což je čtvrté podtéma. Naše prožitky včetně existenciální dimenze našeho žití jsou nasycené přenosem prožitků z očekávaných a představovaných budoucích situací na situace nynější, na činnosti, které vykonáváme, a prostředky, které k těmto činnostem používáme. Naše pocity spojené s těšením se na něco či obáváním se něčeho mají svůj původ v očekávané a představované budoucnosti, která na náš tímto způsobem a velmi často nemilosrdně útočí.

5. Jak je vidět z předcházejících bodů, má to, jak si představujeme budoucí vývoj, mimořádně velkou roli v našem životě, a to v celé škále toho, co je pro nás důležité: Od intimních prožitků až po peníze, za které lze koupit téměř vše. Ne náhodou se proto již dávno zrodil obor, který se snaží uchopit budoucí vývoj nikoli technikami spojenými s vdechováním výparů ze skalní pukliny či použitím křišťálové koule apod., ale prostřednictvím nástrojů, kterými disponuje věda, v daném případě prognostika. Jaké nástroje to jsou? Jaké jsou naše možnosti v této oblasti? Které prognostické nástroje se nejvíce osvědčily? Které směry rozvoje prognostiky v současné době jsou nejperspektivnější? Odpověď na tyto otázky je páté podtéma.

6. Šesté podtéma se týká jednoho z nejčastějších omylů, kterého se dopouštíme při poznávání budoucnosti: Setrvačné vidění reality a setrvačné uvažovaní v nesetrvačných (přelomových) situacích. Kde se s touto "pastí na rozum", do které se může rozum chytit, setkáváme nejčastěji? A jak se této "pasti na rozum" vyhnout? O jakou přelomovou změnu v současné době jde? Máme o ni dostatečnou představu, nebo si ji ani neuvědomujeme?

7. Nepochybně by se nám žilo podstatně lépe a mnohem efektivněji bychom se vyrovnávali s problémy, pokud bychom se alespoň částečně shodli na perspektivní (až za horizont řešení a vyřešení současných problémů vidící), realistické (o dostatečné společenské síly spolupráce, včetně její institucionalizované podoby) a přitažlivé (smysl našeho žití naplňující) vize. Lze takovou vizi vytvořit? Jak a na jakém základě? Nepochybně významné podtéma, v pořadí již sedmé a v určitém smyslu slova shrnující předcházející.

Závěrečné poznámka:

Nepovažuji daný přehled podtémat za vyčerpávající. Možná, že jsem některá důležitá podtémata opominul či nezformuloval dostatečně jasně a přesně. Jako podnět k zamyšlení a systematickému přemýšlení snad mohou určitou roli při přípravě konference sehrát. Čím více podnětů při přípravě konference získáme, tím zajímavější a přínosnější bude mít samotná konference. Ostatně, s tím máme již mnoholeté zkušenosti. Proto uvítám jakoukoli reakci na tento, přiznávám se, že trochu a záměrně provokativní, podnět k předkonferenční diskusi. Získané poznatky budou využity při pěstování perspektivní, realistické a přitažlivé vize.

(Další materiály, které se zrodí při přípravě konference, budou průběžně uveřejňovány.)

A k tomu trochu inspirující přírody:

Hned druhý den (byla neděle) po návratu z Německa (cesty kolem Labe u Lutherstadt Wittenberg) jsem si vyrazil na procházku kolem vrcholu kopce Kámen (414 m, n. m.) u Jíloviště. Přestože jsem den před tím ušel přes 50 km a vrátil se po půlnoci, byl jsem docela fit a vychutnal místní krásy. Chodím se každý rok. I vícekrát.

Výhled směrem na Řitku. Tam má vilku Helena Vondráčková.