Vize, jakou potřebujeme/902

5. červen 2024 | 00.01 |
blog › 
Vize, jakou potřebujeme/902

Vize, jakou potřebujeme/902

Můj dlouholetý přítel František Neužil napsal objemnou knihu v rozsahu téměř 500 stran, která ovšem zůstala jen v elektronické podobě. Čtení je to nesmírně náročné, protože F. Neužil pracuje s pojmy podobným způsobem jako K. Marx a navíc s jeho dobovými, současně i aktualizovanými obsahy. Přesto se pokouším zpřístupnit některé pasáže, protože si myslím, že mají, co říci k dnešku. Na požádání knížku zašlu případným zájemců (stačí napsat na moji adresu valencik@seznam.cz nebo přes FB).

Kniha vyšla v prosinci 2020. Komentované pasáže k ní jsem uveřejnil v dílech 715-717 a 731-735 seriálu k pěstování vize. S těmi, které se týkají postavení dolaru ve světové ekonomie a krize, která bude spojena s jeho ústupem ze slávy, jsem čekal až na dobu, kdy dění v této oblasti nabyde na aktuálnosti a stane se součástí civilizačního zlomu. Podle mě tato doba nastává, a tak již nic nebrání zveřejnění.

Zastavení XI.

Produktivní sociálně ekonomická síla lidské vlastnické součinnosti

František Neužil

0001pt;layout-grid-mode:char;mso-layout-grid-align: none">Velkolepá globální hra: Jak dlouho ještě vydrží?

Stratégové kapitálového investování, kteří ovládali americký státní rezervní fond, tak rozvinuli grandiózní pyramidovou hru:

1) na jejím vrcholu stála americká centrální banka a s ní spojená síť dalších bankovních domů po celém světě, jež mohly na neomezenou dobu emitovat libovolné množství amerických dolarů, vůči nimž nestál žádný hodnotový ekvivalent v podobě zboží, služeb, informací, pracovní síly, ani konstantního a variabilního kapitálu, zaměstnaného v reálné zbožně peněžní ekonomice, a díky tomu měly k dispozici neomezené úvěrové prostředky, samy sobě byly půjčovatelem i vypůjčovatelem, věřitelem i dlužníkem;

2) tyto virtuální dolary vykonávaly funkci vkladu i úvěru, pohledávky klienta vůči bance i banky vůči klientovi, bankovní záruky i finančního závazku;

3) masy virtuálních dolarů se poté vázaly a zmrazovaly v následujícím článku organizační struktury celé pyramidy, jejž tvořila síť dalších peněžních ústavů, které si již sice nemohly tisknout libovolné objemy dolarů, jejich úkolem však bylo rozdělovat vyrobené virtuální americké dolary, které si půjčovaly od bankovních institucí prvního článku finanční pyramidy, do nejrůznějších investičních fondů;

4) tyto bankovní závody, propletené velmi komplikovanou neprůhlednou sítí vzájemných vazeb, si pak mezi sebou vzájemně prodávaly a kupovaly akcie oněch virtuálních investičních fondů, jejichž kurzy neboli ceny na fondovém trhu byly naprosto odtrženy od společensky průměrné míry zisku v reálné kapitalistické zbožně peněžní výrobě a směně, která se zračí v mase dividend, jež si přivlastňují akcionáři firem;

5) čímž se do nestvůrných velikostí nafukovaly bubliny spekulativního a fiktivního, peněžního úvěrového a úrok přinášejícího kapitálu;

6) třetí článek organizační výstavby a základnu celé pyramidové hry s virtuálním fondovým kapitálem tvořily peněžní závody, které se již samy zabývají podnikáním v reálné tržní ekonomice, čili vysáváním nadhodnoty z živé konkrétní práce vykořisťovaných pracujících, neboť zosobňují finanční kapitál, nebo poskytují úvěry mimobankovním produktivním průmyslovým kapitálům či půjčky na pořízení spotřebních statků nejrůznějšího druhu, na podnikání v oblasti prodeje a nákupu nemovitostí nebo hypotéční úvěry na bydlení.

Uvádí se, že masy spekulativního a fiktivního akciového kapitálu, jež obíhaly v celé pyramidové investiční hře s virtuálním fondovým kapitálem, v sobě vázaly a zmrazovaly asi sto – a to nikoli sto miliard, ani ne sto bilionů, nýbrž sto trilionů dolarů – neboli částku, kterou lze vyjádřit jako deset umocněných na sedmnáctou a jež je bezmála tak velká jako dvojnásobek nynějšího celosvětového hrubého domácího produktu.

Je pochopitelné, že se jedná o sto trilionů virtuálních dolarů, neboť úvěrovými spekulacemi přihnojované a vyhnané kurzy akcií fiktivních fondů mohly být reálně zajištěny pouze asi z jednoho či dvou procent. Tyto virtuální dolary se ovšem mohly přeměnit na dolary zcela reálné, avšak pouze pro finanční magnáty, kteří jsou vlastníky amerického státního rezervního fondu a řídili celou pyramidovou investiční hru na fondovém trhu – museli ale postupně skupovat kontrolní balíky akcií podniků přinášejících opravdový zisk a včas si vybrat svůj vklad, než se celá finanční pyramida zhroutí, aby jim co největší část reálných aktiv zůstala v rukou. Globální finanční krize v roce 2008 údajně souvisela právě s nevyhnutným a kontrolovaným pádem celé investiční pyramidové hry s virtuálním fondovým trhem, jenž přinesl majitelům americké centrální banky zisky dosahující řádově výše trilionů dolarů. A zborcení celé finanční pyramidy mělo dále vést k desetinásobnému poklesu kurzu a nakonec i k naprostému zhroucení amerického dolaru ve funkci světové měny, což by způsobilo likvidaci čtvrtiny až třetiny americké ekonomiky i například pád eura a rublu a dalších národních měn: majitelé amerického rezervního systému už dolar, který vykonal svou mouřenínskou práci, údajně nepotřebovali, a tak jej chtěli nechat zcela bezostyšně padnout. Důsledkem kolapsu globálního finančního systému mohla být i nová světová válka s použitím jaderných zbraní i dalších druhů zbraní hromadného ničení.

Konspirační teorie z let 2008 – 2009 předpokládaly, že i když ke třetí světové válce s ničivými účinky, které si vůbec nelze představit, přece jenom nedojde, bude finanční a hospodářská krize trvat minimálně deset až dvanáct let. (Viz tamtéž. Okrajová poznámka: při četbě této velmi působivě a přesvědčivě znějící a vyhlížející konspirační teorie – která se, což nutno panu Chazinovi přiznat, beze sporu opírá o řadu objektivně pravdivých momentů! – dlužno mít stále na zřeteli, že vážený pan Chazin kritizuje hospodářskou politiku americké velkoburžoazní finanční oligarchie z hlediska vlastnických a mocenských zájmů ruské novoimperialistické mafiánské lumpenburžoazní oligarchie.)

K tomu:

Otázka je, kde končí teorie a začíná fabulace. Každopádně v této oblasti "oficiální" makroekonomická teorie hodně zaostává. Má to příčiny jak metodologické, tak i ideologické. Přesah v podobě nové teorie, který by vytvořil alternativní "hlavní proud" by byl na místě.

Jsem dost skeptický, pokud jde o potenci některých "ekonomů", kteří interpretují v mediálním mainstreamu současný vývoj; v mých očích je ten, kdo za ekonomický pohled považuje tupé administrativní řešení za "jediní možné", člověk, který pozbyl ekonomické myšlení.

(Pokračování)

A k tomu trochu inspirující přírody:

Druhou

Terén pod velkou skálou kousek od Haladovy zahrádky. Jedno z nejhezčích a tak trochu tajůplných míst v Prokopáku, kam se málokdo dostane a málokdo o něm ví.


A toto je z Haladovy zahrádky.

Výhled z velké skály na Prahu.

A na závěr krátké procházky ještě jezírko na kraji Prokopáku, kde se točila slavná scéna z Pelíšků: "Rozkaz zněl jasně: Zastavit může s koženou brašnou na motocyklu za každou cenu!" Odehrála se přesně na místě, kde stojím. Ale málokdo si to uvědomuje, když sem zajde.

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1 (1x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář