Proč přešlapujeme na místě a jak dál?/4

Začnu základními tvrzeními (viz předcházející část, ti, kteří mají rádi videa, se mohou podívat na diskusi k této otázce na 55. online setkání k pěstování vize zde: https://www.youtube.com/watch?v=4NtUf9YHCSw ):

- Hlavní příčinou nezájmu o společenskovědní teorie ze strany značné části veřejnosti je to, že je "mrtvá" či alespoň považována za mrtvou. Na tom mají vinu i ti, kteří v oblasti společenských věd působí.

- Vývoj poznání v oblasti reflexe společenského dění by měl být natolik dynamický, aby jej podstatná část veřejnosti sledovala vybavena základními poznatky alespoň s takovou připraveností a zájem, s jakým sledovala vývoj kosmonautiky, případně alespoň na úrovni kvalifikovaného sledování určitého sportu (hokeje, fotbalu atd.) K tomu je ovšem nutná již zmíněná dynamika vývoje vědy a schopnost ji srozumitelně podat.

- Důležité je z tohoto hlediska rozdělení práce mezi těmi, kteří jsou schopni podávat původní, invenční výkony v oblasti teoretické reflexe současného dění, návazně pak vzájemná propagace nejvýznamnějších výstupů (z těch úplně nejnovějších např. skvělé analýzy vývoje postavení dolaru v systému globálních financí z pera R. Čuby, nebo reinkarnace myšlenek Adama Müllera v podání J. Hejlka, případně doplněné vydání Nového čtení Radovana Richty od P. Sirůčka).

Co považuji za hlavní směry teoretické reflexe současnosti a doložitelného přesahu stávajícího poznání:

1. Posun makroekonomické teorie tak, aby byla schopna reflektovat změnu pozice dolaru ve světové ekonomice a očekávané změny s tím spojené. Nejde jen o sledování statistických dat, ale o zformulování teoretických základů této problematiky.

2. Osobně za velmi důležité považuji rozpracování teorie pozičního investování jako klíče k pochopení toho, co je zdrojem současných problémů, přičemž je nutné překonat dvě "pastičky", do nichž se dostalo vnímání této problematiky:

- Názor, že vystačíme s Marxovou teorií vykořisťování, resp. nadhodnoty, který sdílejí zejména ti, kteří o teorii nadhodnoty nic neví, resp. mají jen nekvalifikovanou subjektivní intuitivní představu. To je mj. také jeden z důvodů "zmrtvení" vědy.

- Překonání stereotypů v oblasti teorie kooperativních her (rozdělení výnosů ze společné akce), které spočívají v "hledaní dokonalosti" v axiomatizaci, přičemž těm, kteří jdou touto "jedinou možnou cestou" uniká prostá skutečnost: každý, kdo se ex ante či ex post rozhoduje o rozdělení výnosů ze společné akce, promítá do očekávaného rozdělení výnosů dlouhodobější budoucnost, a to včetně toho, jaké důsledky pro něj bude mít příjem toho, s kým se dělí.

3. Pochopení toho, že současná doba není nějakou další etapou průmyslové revoluce (Průmysl 4.0 apod.), ale že jde změnu srovnatelnou s průmyslovou revolucí, kdy se rodí nový sektor, sektor produktivních služeb zaměřený na akumulaci lidského kapitálu. Tj. místo "velkého resetu" návrat ekonomiky k člověku. A to se všemi důsledky např. na chápání "grýndýlovské" problematiky.

4. Reflexe role tzv. umělé inteligence současného typu a přesné vymezení těch specificky lidských schopností, které jsou současným typem umělé inteligence nesubstituovatelné. (Odhalení toho, co dělá člověka člověkem.)

5. Klíč k pochopení reforem v oblasti sociálního investování a sociálního pojištění (financování vzdělání, péče o zdraví, penzí) = financování odvětví produktivních služeb z výnosů, které přinášejí (jaké mechanismy k tomu vytvořit?).

6. Co je evolučně stabilní strategií lidstva (i každé civilizace), která dosáhla stádia dynamického technologického pokroku (aneb jak se v současných podmínkách vypořádat s problematikou "tragédie společné pastviny")?

....

X. Dopady nejnovějších poznatků o podstatě světa (které přináší současná fyzika) pro pochopení smyslu naší existence, přesahu, které nás čekají, a cest k těmto přesahům.

To je jen nástin z hlediska mého pohledu. Jen z mého pohledu, a tudíž neúplný. Doufám, že kolegové mě doplní. A nejen to. Jednotlivé směry přesahu spolu navzájem souvisejí a postup v každém směru dá podněty i v jiných směrech. V naší zemi máme na to, abychom "odmrtvili" vědu o společnosti, tj. abychom jí vdechli (nový) život.

(Pokračování)