Proč přešlapujeme na místě a jak dál?/2

Proč přešlapujeme na místě a jak dál?/2

Text R. Novotného (viz 1. část zde: https://radimvalencik.pise.cz/11612-proc-preslapujeme-na-miste-a-jak-dal-1.html ) a několik diskusí, kterých jsem se v nedávných dnech zúčastnil, mě přiměly k tomu, abych sepsal několik tezí, týkajících se role teorie v současné době. To základní lze formulovat takto:

To nejdůležitější: Jít touto cestou je REÁLNÉ a současně platí, že jiné cesty jsou NEPRŮCHODNÉ.

Před tím, než se pokusím o vymezení možných přesahů stávajícího teoretického poznání reality, považuji za důležité objasnit dva pojmy: laické sledování vývoje vědy a zmrtvení vědy.

a) K laickému sledování vědy:

Ne každý může být Einstein. Není to možné, ani potřebné. Stačí, když ta část veřejnosti, která chce změnu (obranu před zlem, obrat k nápravě a zahájení nápravy) bude sledovat vývoj vědeckého poznání alespoň na úrovní toho, jak značná část veřejnosti (zejména po letu Gagarina a při realizaci programu Apollo přistání na Měsíci) kvalifikovaně sledovala vývoj v oblasti kosmonautiky (každý věděl, co je to raketa na kapalné palivo, jaké jsou typy paliva, co je to oběžná dráha, první a druhá kosmická rychlost, jaké jsou problémy při návratu do atmosféry, proč musí být raketa vícestupňová atd. atd.). Pokud se někomu nelíbí tento příklad, tak stačí, když si potřebu kvalifikovaně, ale na laické úrovni sledovaného dění promítne do oblasti kvalifikovaného laického sledování současného mistrovství světa v hokeji (jak jsou jednotlivé národní týmy vybaveny hráči, jaký mají herní styl, kdy přijde jaká posila ze zámoří, co znamená výsledek utkání některých týmů pro náš tým atd.) Já současné mistrovství nesleduji ani na kvalifikované laické úrovni, ale když si jdu dát pardubickou dvanáctku do hospody U Libuše v Podolí, vždy mě místní (i ti, kteří těch piv zvládnou i dvanáct) kvalifikovaně poučí, o co jde, a proč zápas probíhá tak, jak probíhá. Zkrátka laické sledování vývoje vědy je reálné. Pak ovšem vzniká otázka: Když je laické sledování vývoje vědy reálné, má na to každý, tak proč k němu nedochází? Na to dává odpověď následující bod.

b) Ke zmrtvení vědy:

Je potřeba říct natvrdo: Současné globální moci se podařilo zmrtvit vědu o společnosti a ještě ji sterilizovat (zbavit vlivu na realitu). Mnohem víc a mnohem drsněji, než si laická veřejnost vůbec dovede představit. To, co se publikuje v odborných časopisech, a to, co je vydáváno za vědu o společnosti, má se skutečnou vědou a se současnou společností pramálo společného. Jednotlivé disciplíny (tolik potřebná makroekonomie, moje oblíbená mikroekonomie, na ni navazující mnou ještě oblíbenější teorie her se dostaly do slepé uličky; koncepce Průmyslu 4.0 či Green Dealu se dostaly mimo půdu vědy a jsou prachsprostě ideologicky zneužívány k ožebračování lidí i celých národů, dokonce i přípravě hospodářské geocidy, ne-li genocidy; mrtvolu se podařilo udělat i z Marxe, přitom jeho dílo přímo vyzývá, inspiruje, metodologicky vyzbrojuje k intenzivnímu překračování horizontů poznaného) jsou zmrtvené (nevyvíjí se, stojí na místě, případně degenerují jak z hlediska publikačních výstupů, tak i  procesu předávání poznatků formou výuky) a jsou sterilizovány (i zmrtvené výsledky vědy jsou dokonale izolovány od možnosti jejich praktického využití). Logicky pak došlo k tomu, že laická veřejnost nemá co sledovat. Když je věda nevyvíjí, když je zmrtvená a sterilizovaná, pochopitelně ztrácí svou společenskou prestiž. A z laické veřejnosti se postupně vypařuje i schopnost sledovat to, co se ve vědě děje, včetně degenerativních procesů. (To, že v oblasti vědy není vše v pořádku, laická veřejnost cítí, viz reakce na kauzu "Ševčík" apod.)

Jak tedy dál?

Odpověď na současný stav je jen jedna: ZMĚNIT SOUČASNOU SITUACI. To znamená:

- Ukázat, ve kterých směrech jsou přesahy stávajícího poznání možné a potřebné.

- Udělat tyto přesahy, tj. otevřít nový badatelský prostor a zaplnit ho (realizovat příslušné programy rozvoje teorie).

- Srozumitelně sdělit výsledky laické veřejnosti a zaujmout ji, tak aby dění v oblasti vývoje kvalifikovaně sledovala.

Jde to? – Ano jde. Ukážu jak. Doufám, že mně v tom pomohou i kolegové.

(Pokračování)