1. Praha byla osvobozena 9.5. a do té doby krvácela. Pro nás je den osvobození ne 8., ale 9. květen. Už proto, že se v té době doložitelně připravoval separátní mír a další "Drang na Osten".
2. Lidé všech zemí, malých i velkých, vyspělejších i méně vyspělých mají stejné právo na bezpečnostní záruky. To se týká nás, týká se to Ruska a ve výčtu lze pokračovat.
3. Když někdo bezpečnostní záruky porušil, s odvoláním, že byly "jen" ústně (co si myslet o jeho charakteru), nebo bez jakéhokoli zdůvodnění ("Minské dohody" byl jen podraz na Rusko, aby mohla být Ukrajina dovyzbrojená k našim cílům, jak řekla Frau Merkel), má právo požadovat dostatečně zaručené a neporušitelné dohody (to lze, ale dostatečné záruky musí vycházet z existujících zkušeností).
4. Pokračovat ve fašistické válce po téměř 70 létech a se současnou technikou může chtít jen magor. Ale první krok k tomu, aby se tak nestalo, musí udělat ten, kdo intervenoval po celém světě, daleko od svých hranic, s argumentem vlastní bezpečnosti; není dvojí metr, dvojí metr je cesta k válce, která zničí život na naší zemi.
5. Agresor je ten, kdo má plány na rozdělení velkého národa, genocidu v dobytých enklávách a následně i všech Rusů na celém světě, bez ohledu, jak se osobně "transformovali" (i Židé si mysleli, že stačí mít německého partnera, mluvit německy a hajlovat).
(Napsáno večer 9.5. na základě různých ohlasů z téhož dne k významnému výročí)