Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita

stanislav blaha: Pokud chce vláda zvyšovat věk odchodu do důchodu, a to v Evropě bezprecedentním způsobem, měla by mít k tomu zpracovanou vědeckou studii, která vyhodnotí účinnost tohoto opatření. Pochybuji, že něco takového existuje.

Navrhuji, jak by to mohlo vypadat: Vzít ze zdravotních pojišťoven, životních pojišťoven a ČSÚ údaje o současných seniorech 65+ (jejich počtech, očekávaném věku dožití, zdravotním stavu, postavení v zaměstnání atd.). Poté se podívat, jak tato generace vypadala ve svých 30 a 40 letech a porovnat tyto údaje s údaji o současných třicátnících a čtyřicátnících. Na základě toho se dá vymodelovat, jak současní třicátníci a čtyřicátníci, kterých se ono prodloužení věku odchodu do důchodu na nesmyslné hodnoty bude především týkat, budou ve svých 65+ letech vypadat. Kolik jich bude na živu, kolik jich bude práceschopných a jakou ti práceschopní budou mít před sebou dobu dožití. To vše se dá s poměrně slušnou přesností převést do modelu, který bude ukazovat, jaké budou výnosy a náklady tohoto řešení.

A to ještě pomíjím věci, které se těžko vyčíslují, např. hodnotu, o kterou společnost přijde tím, že zaměstnaní senioři nebudou moci pomáhat svým produktivním dětem s péčí o vnoučata.

Dovolím si pracovní hypotézu, že hlavním efektem bude masivní nárůst nezaměstnanosti ve věkové kategorii 60+, invalidních důchodů a snaha současné střední a mladé generace se jakýmkoliv způsobem vyhnout placení důchodového pojištění.