PENZE. Už zase! Jak se v tom vyznat?!/3

PENZE. Už zase! Jak se v tom vyznat?!/3

Článek Davida Budaie je jedním z prvních, kterými se současná nová etapa diskusí k penzijní problematice rozjela. Je ze 17. dubna. Přesně zapadá do třech Obecně Oblíbených Omylů, kterými jsem tuto sérii uvedl. Není psán tendenčně. Naopak. Snaží se pochopit, o co v dané problematice jde, ale nedaří se mu to. Příčinou v jeho případě není nedostatek inteligence, ale to, že nekriticky, aniž by si to uvědomoval, přebírá některá propagandistická klišé. Ale podobně je na tom asi těch 86,2 % obyvatel z téměř čtyř tisíc dotázaných, kteří se přiznávají, že "je těžké se v tom vyznat” (viz anketa na konci článku P. Budaie).

Není to tak těžké se v tom vyznat. Jen si musíme uvědomit:

1. Nejde o "komplikovaná pravidla, která ovlivňují výpočet”, jak se domnívá P. Budaj, jde o odlišnost dvou protichůdných a protikladných přístupů:

- Vládního přístupu, který pod diktátem cizí moci potlačil nejen alternativu nabízející řešení, ale i odbornou a veřejnou diskusi k ní. Řešení založené na nesmyslném a kontraproduktivním paušálním, administrativně vynuceném prodloužování doby odchodu do důchodu. Je to zločin, ke kterému by ve svobodné společnosti nemohlo dojít.

- Dávno navrhovaného, propočítaného, propracovaného a persketivního přístupu, který je založen na dobrovolném prodloužení doby produktivního uplatnění člověka dle jeho fyzických a psychických dispozic i konkrétních možností. K tomu navrhuje komplex reforem, které motivují nejen cílovou skupinu, ale i poskytovatele vzdělávacích a zdravotních služeb, rovněž tak i zaměstnavatele k tomu, aby podmínky na prodloužení plnohodného života člověka vytvářely.

Podrobně jsme to s kolegou popsali již před čtyřmi roky, viz:

* Jaroslav Šulc − Radim Valenčík: Jakou reformu penzí pro ČR a proč? (2/2020, s. 22-30)

online:

https://www.rilsa.cz/casopis/forum-socialni-politiky-2-2020/

Návazně jsme s dalším kolegou ukázali bezprostřední souvislost s tím, o jakou historický významnou změnu jde:

* Radim Valenčík − Pavel Sedláček: Čtvrtá průmyslová revoluce, nebo změna srovnatelná

s průmyslovou revolucí? (4/2020, s. 22-27)

https://www.rilsa.cz/casopis/forum-socialni-politiky-4-2020/

(Oba časopisy vydává Ministerstvo práce a sociálních věcí, takže výmluva, že by o tom ministr a lidé z jeho štábu nevěděli, neobstojí.)

O tom, že D. Budai nedomyslel, o co jde, svědčí i jeho následující, dobře míněné, ale mimo mísu směřující poznámky: "nalezení kompromisu se vzdaluje", čekají nás změny "ode zdi ke zdi" apod.

Ne! Tak to není. Alternativa stojí takto: Buď si kvalitním komplexem reforem otevřeme cestu k plnému využívání možností rozvoje, uchování a uplatnění schopností každého člověka (plnému využívání jeho vlastních a jedinečných investičních příležitostí daných mu přírodou), kdy penzijní reforma směřuje k tomu, aby člověk již od raného dětství žil představou a konkretizoval představu dráhy svého celoživotního uplatnění a dosáhl jejího výrazného prodloužení při současném postupném rozvolňování aktivit (k čemuž jsou v zemích Středounijního prostoru mimořádně příznivé podmínky), nebo (vládní alternativa) uděláme vše, abychom tuto alternativu znemožnili, vtlačili vývoj naší země do slepé uličky zbídačování obytel státem reprezentovaným vyprázdněnými osobami sloužícími cizí moci. Jde o zásadní střet, a kdo má trochu rozumu v hlavě, ten, pochopí, o co jde.

To patrně bude i téma příštích sněmovních voleb, ale možné se promítne ještě do těchto eurovoleb. Čím dříve začně náprava zločinů zaměřených na podrývání důvěry v možnost takového řešení penzijní problematiky, které je vstřícné k člověku a současně zabezpečuje trvalou stabilitu průběžného systému penzijního pojištění, tím menšími útrapami budeme procházet. K tomu podrobněji v dalším pokračování. Nyní inspirující článek P. Budaie, který od svého textu odlišuji barvou:

Možná nás čekají změny důchodů ve stylu ode zdi ke zdi

David Budai

Vypadá to, že politická jednání o důchodové reformě se do značné míry zablokovala. Pokud prezident Petr Pavel nepředvede vyjednávací umění, není vyloučeno, že se budou důchody zásadně měnit s každou změnou vládní reprezentace.

Sledoval jsem nedělní pořad Otázky Václava Moravce, ve kterém Marian Jurečka, Alena Schillerová a Josef Středula debatovali o návrhu důchodové reformy, a jsem z toho celkem zklamaný. Ukázalo se totiž, že jednání opět uvízla tak trochu na mrtvém bodě.

A přestože debata nebyla příliš konstruktivní a diskutující se navíc v některých okamžicích nesrozumitelně překřikovali, z vyjádření a postojů, které zazněly, lze vyvodit následující:

- Hnutí ANO změnilo rétoriku ohledně zvyšování důchodového věku a nyní ho odmítá. Argumentuje přitom tím, že takto zásadní změna není úplně potřeba a stát si s výdaji na důchodový systém poradí, pokud se dostatečně podpoří růst ekonomiky a porodnosti.

- Pokud se nenalezne kompromis ohledně úsporných důchodových změn, bude vláda pokračovat ve schvalování aktuálního návrhu důchodové reformy a pravděpodobně ho prosadí takzvaně na sílu, tedy pouze hlasy vládních poslanců. A to včetně dalšího zvyšování důchodového věku nad hranici 65 let.

- V případě, že se hnutí ANO dostane do vlády, přikročí k významné revizi důchodového systému a zruší některá opatření, která by byla mezitím prosazena. Zejména přistoupí k opětovnému zastavení růstu důchodového věku, případně k jeho další úpravě.

Je nutno dodat, že jde o momentální stav a aktuální postoje, takže není vyloučeno, že se priority některých politických představitelů ještě změní.

Rozhodně to není vyloučené, třeba premiér Petr Fiala ještě na konci roku 2022 tvrdil, že jeho vláda důchodový věk nezvýší, ale nyní má v plánu opak. Marian Jurečka zase v únoru 2023 napsal, že výchovné k důchodu bylo pro KDU-ČSL letitou prioritou a naprosto odmítá jeho rušení, ale nyní již akceptuje, že se bude vyplácet až od tří a více dětí. A Alena Schillerová ještě před necelými dvěma týdny tvrdila, že zvyšování důchodového věku podpoří, pokud to vyplyne z analytické důchodové zprávy, ale teď to nekompromisně odmítá.

Pokud budeme vycházet z toho, co politici aktuálně prohlašují, vypadá to, že jakékoliv nalezení kompromisu se vzdaluje. Vše může ještě změnit další společná schůzka, kterou prezident Petr Pavel chystá na 22. dubna, ale to by musel předvést brilantní vyjednavačské umění. Muselo by se mu podařit vrátit debatu z emotivních prohlášení k tomu, aby se řešily konkrétní parametry změn, které by mohly vydržet déle než jedno volební období.

Jinak nás bohužel zřejmě čeká to, co si přeje jen málokdo. Pravidla důchodů se budou měnit nahodile podle toho, jaká politická reprezentace bude zrovna u moci. Změny budou mít povahu "ode zdi ke zdi" a také se budou odehrávat rychle, v podstatě z roku na rok.

Zažili jsme to již dříve, a rozhodně to nebylo nic příjemného. Stačí si vzpomenout na rok 2011, kdy byl zaveden druhý důchodový pilíř a také zvyšování důchodového věku nad 65 let. V roce 2016 pak následující vláda zrušila druhý pilíř a o rok později zastropovala důchodový věk na 65 letech. Obě změny budily silné emoce, přinášely obstrukce při jednání poslanců a zejména vyvolávaly nejistotu veřejnosti.

Už tak jsou důchody velmi složité a běžný člověk se neorientuje ve všech komplikovaných pravidlech, která ovlivňují jejich výpočet. A do toho přichází politici s tím, že se neustále mění i ta pravidla, která by měla být co nejvíce předvídatelná, zejména pak důchodový věk.

Vezměme si příklad muže, který se narodil v roce 1970. V roce 2011 mu politici schválili důchodový věk 65 let a 8 měsíců, v roce 2017 to změnili na 65 let a nyní se dle nového návrhu má zvýšit na 65 let a 7 měsíců. Pokud bude důchodová reforma schválena, změní se zmíněnému muži pravidla třikrát během třinácti let. To není úplně v pořádku, zvláště s ohledem na to, že odchod do důchodu je zásadním životním krokem.

Nepřehlednost, nestabilita a nekonzistentnost, to přesně jsou věci, které bychom si neměli s důchody spojovat. Ale přesně to u nich bohužel nyní vidím. A politici to svými změnami názorů během několika posledních měsíců nebo týdnů příliš nezlepšují.

Anketa

Orientujete se v aktuální debatě o důchodové reformě?

Ano, postoje vlády i opozice jsou mi jasné.

9 %

Ne, je těžké se v tom vyznat a nevím, co očekávat.

86,2 %

Nevadí mi, že jsou změny důchodů nepředvídatelné.

1,3 %

Debaty o důchodové reformě nesleduju, počkám si na výsledek.

3,5 %

Celkem hlasovalo 3197 čtenářů.

Celé zde: https://medium.seznam.cz/clanek/david-budai-mozna-nas-cekaji-zmeny-duchodu-ve-stylu-ode-zdi-ke-zdi-57529

(Pokračování)