Radim Valenčík
Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita
Omyly Klause Schwaba a srozumitelná vize/2
Nikoli Průmysl 4.0, ale nová revoluce, aneb omyly Klause Schwaba – část 2.
Zásadní rozdíl mezi pohledem na současnou realitu prizmatem konceptu Průmyslu 4.0 a prizmatem změny srovnatelné s průmyslovou revolucí, resp. prosazováním sektoru produktivních služeb jako dominantního sektoru, určitou protikladnost obou přístupů, lze patrně poměrně snadno pochopit. Právě tak lze pochopit i to, jaké důsledky má omezení vidění historické změny, kterou procházíme, v intencích Průmyslu 4.0, pro zrod koncepcí typu "Velkého resetu"Klause Schwaba a pro skutečné a přirozené řešení současných problémů podporou vzniku sektoru produktivních služeb jako sektoru dominantního a samonosného. Nejde přitom jen o úvahy na akademické půdě, ale o zásadní spor v oblasti pojetí reforem.
K tomto závěru mě mj. přivedla práce mého studenta bakalářského (!) studia Patapije Martyněnka, který zcela samostatně ve své bakalářské práci nazvané "Průmysl 4.0 a změna srovnatelná s průmyslovou revolucí"příslušné srovnání provedl. Přesně uvedu formulace, které jsou jeho původní, došel nim zcela samostatně a podstatným způsobem obohatily i můj pohled na danou problematiku.
Vybírám některé citace z šedesáti stránkové práce (od svého textu je odliším barvou) a doplňuji komentářem.
V tomto pokračování se dostáváme k tomu nejdůležitějšímu:
"Schwab tvrdí, že společnost musí být připravena na reorganizaci veřejné správy, protože využívání digitálních technologií změní veřejnou správu, její strukturu a funkci, což povede k většímu zapojení občanů do ekonomických, kulturních a politických procesů. Říká, že digitální ekonomika umožní občanům lepé a efektivněji vyjadřovat své názory. (PILNÝ, Ivan. Digitální ekonomika Žít, nebo přežít. 1. Brno: BizBooks, 2016. str. 143-146)"
Zajímavé je sledovat, jak se Schwabovy názory dále vyvíjely, ale hlavně, jak změna jeho postojů souvisela s koncepčními nedostatky jeho přístupu:
"Schwab předpokládá, že nastává doba, ve které se bude ve velkém počtu používat a uplatňovat tyto technologie: robotika, umělá inteligence, kvantová technologie, internet věcí, nanotechnologie, 3D tisk, automatizovaná doprava a další. (SCHWAB, Klaus. The fourth industrial revolution. Geneva: World Economic Forum, [2016]., str. 1-2)
Mezi aktuální strategie německé vlády patří tyto tři: "High-tech strategie 2025" o výzkumných a inovačních aktivitách, "Strategie mezinárodního propojení" (Internationalisierungsstrategie) popisuje, jak by měla vypadat systém německého vzdělávaní, výzkumu a inovací v budoucnosti a "Národní vodíková strategie" jejímž cílem je dosáhnout uhlíkové neutrality a využití vodíku. (VELVYSLANECTVÍ SPOLKOVÉ REPUBLIKY NĚMECKO V PRAZE. Strategické dokumenty [online]. [cit. 2024-02-25]. Dostupné z:
https://prag.diplo.de/cz-cs/themen/05-Wissenschaft_cz/standorttschechien2/-/1435414 )
Po covidové pandemii byl navržen plán na Světovém ekonomickém fóru v Davosu "Great Reset" z překladu "Velké obnovení", tento plán navrhuje řešení pro oživení a obnovu ekonomiky a řešením je udržitelný rozvoj a využití technologií čtvrté průmyslové revoluci. (THE GLOBAL GOVERNANCE PROJECT. The great reset [online]. SCHWAB, Klaus. [cit. 2024-03-10]. Dostupné z:
https://www.globalgovernanceproject.org/the-great-reset/klaus-schwab/ )
Tento přístup P. Martyněnko porovnává s konceptem ekonomiky založené na produktivních službách:
"Koncept Ekonomiky produktivních služeb představil pan R. Valenčík s autorským kolektivem v monografii "ČTVRTÁ PRŮMYSLOVÁ REVOLUCE, NEBO EKONOMIKA PRODUKTIVNÍCH SLUŽEB?", založený na změně srovnatelné s průmyslovou revolucí, při které vzniká nový sektor – produktivní služby. Pomocí produktivních služeb můžeme nabývat, uchovávat a uplatňovat lidský kapitál. Pomocí rozvojem a zapojení lidských schopností, můžeme docílit ekonomický růst, který je exponenciálně dynamický a udržitelný. (VALENČÍK, Radim a kol. ČTVRTÁ PRŮMYSLOVÁ REVOLUCE, NEBO EKONOMIKA PRODUKTIVNÍCH SLUŽEB? Vydání první, Online, PDF. Praha: Vysoká škola finanční a správní, z.ú., str. 11-29)
V monografii se píše, že průmyslové revoluce od začátku byly založeny na extenzivních faktorech – na růstu množství výrobních faktorů jako je práce a kapitál. Autoři předpokládají, že při přechodu k ekonomice založené na produktivních službách dojde k zvýšení intenzivních faktorů. Intenzivní faktory růstu souvisejí s navýšením lidských schopností a zvýšení jejich potenciálu. (Tamtéž, s 12)
Důležitou podmínkou pro přechod k ekonomice na produktivních službách je zájem subjektů v oblasti produktivních služeb vytvořením vzájemného vztahu mezi účinkem produktivních služeb a financováním těchto subjektů...
K nastavení ekonomiky produktivních služeb, je potřeba soubor reforem ve vzdělávání, zdravotním a penzijním pojištění. Tyto reformy by měly pomoct využívat tyto investiční příležitosti. Tedy investiční příležitosti by se měly zaměřovat na ještě vyšší rovnost při jejich využívání bez ohledu na majetkový nebo příjmový stav člověka. Investiční příležitostí je cokoliv, do čeho můžeme investovat, nemusí to být jenom finanční prostředky, ale třeba volný čas, a co něco co dostaneme v budoucnu, jak v peněžní, tak i nepeněžní podobě.
Produktivní služby pomáhají zvyšovat a udržovat ekonomický růst a zároveň působí na investiční příležitosti a tím zvyšují užitečné efekty všech produktů při snižování nákladů na jejich produkci...
Výsledkem služeb univerzit nebudou jenom jednotlivci s určitými schopnostmi, ale sociální kapitál v podobě absolventské sítě. Univerzitní vzdělání bude sloužit k tomu, aby člověka začlenilo k absolventské síti, rozvíjelo týmovou práci, měl k dispozici a získával nejnovější informace a dosáhnout jeho uplatnění prostřednictvím těch, kteří již jako absolventi dané univerzity dobré uplatnění našli. Hlavním cílem smlouvy o lidském kapitálu je zvýšit zájem u vysokých škol na poskytování kvalitního vzdělání pro absolventy. Vytvořit podmínky pro konkurenci...
Tak, jak dříve se objevil průmysl z řemesel, tak dnes ze služeb spojených se schopnostmi člověka vzniká nový sektor produktivních služeb, základ nové ekonomiky. Ekonomiky, ve které člověk plně zaměstnán způsobem všeobecné práce, kdy zanikne rozdíl mezi pracovní dobou a volným časem.
Ekonomika produktivních služeb znamená také tvoření nových pracovních odvětví, pomocí kterých se může nabývat, uchovávat a uplatňovat lidský kapitál, nebo rozšíření stávajících uvedených v monografii odvětví cestovního ruchu a lázeňské péče. (Tamtéž, š. 11)"
Nyní můžeme přistoupit k porovnání obou přístupů, což je nejen hlavní cíl této bakalářské práce, ale i to nejdůležitější v praktické orientaci v současném dění.
(Pokračování)