Radim Valenčík
Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita
Omyly Klause Schwaba a srozumitelná vize/1
Nikoli Průmysl 4.0, ale nová revoluce, aneb omyly Klause Schwaba – část 1.
Zásadní rozdíl mezi pohledem na současnou realitu prizmatem konceptu Průmyslu 4.0 a prizmatem změny srovnatelné s průmyslovou revolucí, resp. prosazováním sektoru produktivních služeb jako dominantního sektoru, určitou protikladnost obou přístupů, lze patrně poměrně snadno pochopit. Právě tak lze pochopit i to, jaké důsledky má omezení vidění historické změny, kterou procházíme, v intencích Průmyslu 4.0, pro zrod koncepcí typu "Velkého resetu"Klause Schwaba a pro skutečné a přirozené řešení současných problémů podporou vzniku sektoru produktivních služeb jako sektoru dominantního a samonosného. Nejde přitom jen o úvahy na akademické půdě, ale o zásadní spor v oblasti pojetí reforem.
K tomuto závěru mě mj. přivedla práce mého studenta bakalářského (!) studia Patapije Martyněnka, který zcela samostatně ve své bakalářské práci nazvané "Průmysl 4.0 a změna srovnatelná s průmyslovou revolucí"příslušné srovnání provedl. Přesně uvedu formulace, které jsou jeho původní, došel k nim zcela samostatně a podstatným způsobem obohatily i můj pohled na danou problematiku.
V této souvislosti si dovolím malou poznámku k některým svým vrstevníkům, kteří zatracují mladou generaci, případně ji litují, na druhé straně téměř se zadostiučiněním přijímají informace o tom, jak nesmyslné závěrečná práce se na některých univerzitách, resp. fakultách některých univerzit obhajují. Moje dlouholetá zkušenost říká, že mezi mladými vysokoškoláky je stále dost velký počet lidí, kteří mají perspektivu a kteří si zaslouží úctu.
Abych výše uvedené doložil, vyberu některé citace z šedesáti stránkové práce (od svého textu je odliším barvou) a doplním je komentářem.
Hned v úvodu práce (po konzultaci se mnou) si P. Martyněnko vytkl tento cíl:
"Dále se bude porovnávat dva koncepty ke čtvrté průmyslové revoluci, první koncept je Průmysl 4.0 a druhý koncept je Ekonomika produktivních služeb, zakončeno vlastní úvahou o vývoji Průmyslu 4.0."
Otázkou samozřejmě bylo, jak se mu jej podaří naplnit. K tomu samostatně začal mapovat první etapu průmyslové revoluce. Uvedu jeden z příkladů, abych dokumentoval pečlivost, se kterou tak (přibližně na 20 stranách) činil:
"Textilní průmysl prospěl i z dalších vývojových trendů tohoto období. V roce 1698 Thomas Savery vytvořil a patentoval vakuový parní stroj a později Thomas Newcomen pomohl mu ho zdokonalit (Britannica. Steam engine [online]. 2023-03-12 [cit. 2023-11-22]. Dostupné z:
https://www.britannica.com/technology/steam-engine ). Později v roce 1765 James Watt Newcomenův stroj dále upravil a vyvinul parní stroj, který pokračoval zdokonalovat. V roce 1782 vytvořil univerzální parní stroj, který se dal použít v různých průmyslových odvětvích a v dopravě. Což vedlo k vytvoření různých strojů např. parních lokomotiv a parníků." (PAULINYI, Ákoš. Průmyslová revoluce. O původu moderní techniky, 2002, str. 179-181)."
Většina lidí se spokojí s tím, že "parní stroj vynalezl James Watt. Ono to bylo trochu složitější. Pro pochopení toho, jak se to tehdy odehrávalo, jsou tyto detaily významné. V hodnocení práce jsem ocenil i to, jak autor pracoval se zdroji (pochopil, co chtěl sdělit F. Braudel a Á. Paulinyi v jejich skvělých podáních průběhu průmyslové revoluce).
Současně se P. Martyněnko věnoval i širšímu sociálně politickému kontextu tehdejších změn, což, jak se ukáže, je významné i nyní:
"Průmyslová revoluce byla souborem změn ve všech odvětvích, rozvíjelo se knižní a novinářské odvětví, vyšší kvalita zdravotnictví a potravy, které vedly k nižší úmrtnosti, vznikají nové vědy, střední školy a vysoké školy. Významnou změnou byl přechod od převážně agrárního hospodářství k nové etapě hospodářského rozvoje.
Průmyslová revoluce ve Velké Británii způsobila i růst měst a městského obyvatelstva. Tyto změny zasáhly každodenní život tehdejšího obyvatelstva. Vzhled země se výrazně proměnil. Byl to počátek nové průmyslové civilizace. Ve městech žilo značně mnoho obyvatelstva. Největším městem se stal Londýn, ve kterém žili obyvatele, kteří se zabývali především průmyslem, obchodem a lodní dopravou. Zde se uskutečňoval zahraniční obchod."
Tak to byla minulost. Nyní přecházíme k analýze současné doby prizmatem nastíněným v úvodu práce:
"Samotný termín "Průmysl 4.0" poprvé použil zakladatel Světového ekonomického fóra (WEF) německý ekonom Klaus Schwab. Následně se tato vize rozrostla po celém světě. V USA v březnu roku 2014 vznikl pro průmyslový internet z anglického jazyka Industrial Internet Consortium (IIC), je to světové neziskové konsorcium, které založili největší průmyslové společnosti AT&T, Cisco, General Electric, IBM a Intel. Inspirovali se podle německé platformy Průmysl 4.0. Cílem konsorcia je digitalizace výroby a podpora technologií průmyslového internetu. (MBA – CONSULTING SERVICES. Společnost ABB: nová posila řídícího výboru Konsorcia pro průmyslový internet. SLAVÍK, Jakub. Proelektrotechniky.cz [online]. 2016, 14.9.2016 [cit. 2024-01-15]. Dostupné z: https://www.proelektrotechniky.cz/prumyslova-automatizace/105.php )
Čtvrtá průmyslová revoluce neboli Průmysl 4.0 znamená přechod k úplně automatizované a digitální výrobě, řízené inteligentními systémy s neustálou komunikací s vnějším prostředím, tedy mimo hranice jednoho podniku. Vize je propojení a zapojení se do globální průmyslové sítě.
Jednoduše, Průmysl 4.0 je současným populárním trendem dnešní doby a tento koncept je založen na automatizaci a výměně dat, který zahrnuje kyberneticko-fyzikální systémy, internet věcí, cloud computing, Big Data, virtuální realita, 3D tisk a další technologie. (PILNÝ, Ivan. Digitální ekonomika Žít, nebo přežít. 1. Brno: BizBooks, 2016. str. 143-146) Tyto nové technologie znamenají nové způsoby organizace procesů v podnicích: řízení produkce, poskytování zboží a služeb. Nejdůležitějším úkolem pro podnik, který chce fungovat na bázi konceptu "Průmyslu 4.0" je teda analýza velkých dat, správa těchto dat, strukturování a poté správné využití dat."
Tím se dostáváme k tomu nejzajímavějšímu
(Pokračování)
Komentáře
| RE: Omyly Klause Schwaba a srozumitelná vize/1 | tibor | 24. 04. 2024 - 06:10 |