Vize, jakou potřebujeme/860

Vize, jakou potřebujeme/860

Těsně před koncem minulého roku jsme v rámci pěstování vize jako jeden z konkrétních výstupů před eurovolbami zformulovali Programové MINIMUM, tj. deset bodů, které považujeme za důležité prosazovat. Vyhodnocujeme, jak se k nim jednotlivé subjekty, které do eurovoleb jdou, staví. Jejich základní verze je na pouhou jednu stránku, rozšířená odkazy na zdroje je zde:

https://radimvalencik.pise.cz/11311-programove-minimum-ktere-je-nutne-pozadovat-ii.html

O něco později, na začátku ledna byla zahájena diskuse k Programovému MINIMU na stránkách Nepodvolení v sekci Mraveniště, zde:

https://mraveniste.nepodvoleni.cz/latest

Diskuse se rozjíždí sice pomalu, ale je přínosná. Uveřejňuji ji dle pořadí jednotlivých bodů. Jejich názvy zformuloval David Dvořák a uvedl je stručnou poznámkou vycházející ze základní verze Programového MINIMA. Své vstupy jsem vynechal, protože by mohlo dojít ke zdvojení s komentáři. Text, který přejímám z Mraveniště, odlišuji od svého barvou:

Bod č. Bod č. 7 - Návrhy reálných reforem produktivních služeb

David Dvořák

Návazně na reformu penzijního systému je nutné provést vzájemně provázané reformy v oblasti financování struktury vzdělání, péče o zdraví a dalších produktivních služeb.

Jiří Kalina

Máme tu i průkopníky v oblasti školství. Psal jsem o tom na straně 321 zde https://jkali.cz/data/vize.pdf

Luděk Janouch a Jan Turoň jsou odborníci v této oblasti a mají zajímavé nápady. Za oblast zdravotnictví si myslím, že by to byl celkem posun vpřed nepotlačovat silově prakticky dobře ověřené a jednoduché způsoby léčby na mnoho problémů. Takové cesty jsou a sám je mám ozkoušené.

Radim Valenčík

Tady nás čeká největší dřina, připravit komplex koncepčních vzájemně provázaných reforem v oblasti vzdělávacího, zdravotního, penzijního systémů a jejich financování, ale i v oblasti výchovy a sociální práce. Společným jmenovatelem reforem ve všech těchto oblastech musí být to:

• Aby se staly ekonomicky samonosnými, aby postupně přešly na financování z efektů, které do ekonomiky vnášejí.
• Aby vytvářely podmínky pro stále plnější využité investičních příležitostí spojených s nabýváním uchováním a uplatněním schopností člověka.
  Problém je, že reformy v této oblasti jsou nejen náročné z technického hlediska, ale narážení i na předsudky nejrůznějšího typu, zejména pak na neschopnost představit si, jak by to fungovalo a jak by to spojilo výrazné posílení solidarity na bázi rovnosti příležitostí pro společenský vzestup každého s ekonomickou efektivností.

Radek Novotný

S těmi předsudky naprosto souhlasím. V době pásové výroby bylo nutné připravit kolečka do systému stejně, aby byla nahraditelná. Proto bylo vzdělávání takové, jaké je - učení všech ve třídách najednou.

Stejné je to se zdravotnictvím, taky se postupy unifikovaly a standardizovali bez ohledu na to, že každé tělo a systém silných a slabých stránek je jiný.

Čili nejdůležitější je začít myslet v obou systémech jinak. Je blbost trvat na tom, aby všechny děti bez ohledu na své schopnosti, talent a omezení se učili to samé.

Další limit je v tom, že jsme zapomněli, že fakta a informace se učí jen proto, aby se člověk naučil učit, aby si vytrénoval paměť a další mentální dovednosti.

Neurologové Vám potvrdí, že Matematika stejně jako hudební výchova učí/trénuje přesnost myšlení. Čili hudebně nadaný člověk se nemusí naučit stejné úrovně znalosti matematiky jako technik, protože má mozek vytrénovaný naukou o hudbě (rytmus, harmonie, tóny).

To samé je s verbálními schopnostmi a s funkční gramotností. Předměty s fakty se klidně mohou učit až v rámci specializace na střední škole.

A naopak všechny děti by měly být vnitřně integrované bytosti, aby všechny uměly zvládat své emoce, byly empatické (rozvoj lidských schopností a dovedností). Protože to budou v rámci týmové práci potřebovat všechny (lékařské, technické, pátrací i umělecké týmy). Zkrátka doplnit vzdělávání o socio-emocionální vzdělávání.

David Dvořák

Já bych jako jedny z největších problémů viděl následující dva:

- Žádná reforma se nevyhodnocovala, všechny reformy šly za sebou bez jakéhokoliv vyhodnocování. Má-li tedy docházet k nějakému "ladění” na nové podmínky, pak nezbytnou součástí musí být vyhodnocování, bez kterého nesmí začít nějaká další reforma úprava

- Dnes je systém nastaven a zdokonalován v tom, že ředitelům škol se snižují pravomoci. Reálný důsledek je v tom, že peněz ve školství bude asi dost, ale ony nedotečou do těch škol. Na cestě se rozkradou formou nevýhodných zakázek a služeb... a tohle se děje stále ve větším.

Ještě jedna věc - pokud hovoříme o "produktivních službách”, pak bychom měli zavést termín "spekulativní služby”. Používání obou termínu současně jasně vymezuje produktivní služby i pro spoluobčany, kteří zrovna politiku moc nesledují.

Radek Novotný

Nechci být osobní, ale na základě jakých faktů o těch ředitelích mluvíte? Já byl za poslední rok pracovat s učitelskými týmy asi ve více než 10 základních školách a jiné sleduji průběžně. Z ředitelů jsem byl víc zklamaný, než z těch učitelek. Velice málo z ředitelů využilo své pravomoci (např. přidělovat odměny) na to, aby skutečně podporoval talentované učitele/lky, měli systém, který skutečně plnili a vyhodnocovali (ŠVP a VV strategií mají fůry). Je to spíš o podpoře věrných či zacpávání hub křiklounům a být zadobře se zřizovatelem, kterému je samotné vzdělávání dětí fuck. Jeho zajímají okapy, energie a opravená střecha.

Školství je fabrika o 40 000 zaměstnancích, navíc ne zrovna poslušných, ale každý se svými názory a pravomocemi směrem k dětem. Já ty školní reformy studuji, včetně analýz, které k nim vedly, a vidím v nich logiku. To, že řada z těch 40k učitelů si prostě jede po svém, protože jsou zvyklí nařizovat a nejsou zvyklí týmově pracovat a názor si utvářet na základě diskuse, nebo reálných výsledků, je problém profesionální deformace. Navíc jestli učitel žáka opravdu něco naučil, se pozná až za 10-15 let. Takovouhle prodlevu zpětné vazby by nezvádnul žádný průmysl na světě.

K tomu ode mne:

Diskuse k tomuto bodu byla nejobsáhlejší a nejvyostřenější. Proto bude pokračovat ještě v dalším dílu série. Předběžně malinké poznámky:

- Jde o vytvoření systémových podmínek v oblasti financování odvětví, které vedou k nabývání, uchování a uplatnění schopností člověka; v případě školství o to, jak systémově zainteresovat jednotlivé stupně vzdělání na co nejvyšší úrovní absolventů ve smyslu jejich uplatnitelnosti, a to nejen v praxi, ale i při dalším studiu.

- Doporučuji si otevřít a alespoň prolistovat obsáhlou knihu s vizí J. Kaliny, viz: https://jkali.cz/data/vize.pdf

(Pokračování diskusí k 7. bodu)

A k tomu trochu inspirující přírody:

Na Velikonoce jsem dostal dva dny opušťáka a tak jsem zamířil do míst, kde jsem ještě nikdy nebyl. Občas mě taková touha popadne. Vybral jsem si oblast mezi Slezskými Žabkovicemi a Žabkovickým Kamencem. Jednak proto, že je to hned za Kladskem, konkrétněji nejbližší místo od Prahy, kde jsem ještě nebyl, jednak proto, že jsem měl takové tušení, že to tu bude stát za to. A opravdu. Vřele doporučuji. Navíc jsem ve Slezských Žabkovicích sehnal ubytovnu u sportovní haly za pouhých 750 korun na noc. V pěkném prostředí. Udělal jsem si tři vycházky během jednoho a půl dne, každou tak na 20 km.

Nádherný zámek v Žabkovickém Kamenci. A jeho okolí, jak uvidíme, je ještě hezčí.

Koberce květů.

Nejvíce se zde prosadila sasanka bílá.

V tuto dobu zážitek, jaký je dost vzácný.