Vize, jakou potřebujeme/852

Vize, jakou potřebujeme/852

Poziční investování: Co teorie přehlíží? – část IV.

(Příklady reflexe "skrytého" fenoménu pozičního investování v teoretických textech z oblasti teorie her)

Začal jsem připravovat monografii k pozičnímu investování (Základy teorie pozičního investování). Ke stažení je online dostupná pracovní verze na spřátelených stránkách Nepodvolení, zde: https://www.nepodvoleni.cz/vize-rv/pozicni_investovani/

Můžete sledovat postup prací, případně se přidat připomínkami či doplňky (pracujeme v týmu, do kterého může vstoupit každý zájemce).

V této sérii k pozičnímu investování doložíme, že současná teorie doložitelně problém pozičního investování přehlíží. Jak jsem ukázal v předmluvě k připravované monografii, má to metodologické i ideologické příčiny. Pasáže z připravované monografie odlišuji barvou.

Čtvrtý příklad: Produkční hry DEA

Všeobecnou přítomnost pozičního investování lze ilustrovat i na jednom z příkladů, konkrétně na článku, který je věnován rozlišení dvou typů produkčních her DEA (Lozano 2013). Jako hlavní přínos se v článku uvádí rozlišení dvou typů těchto her, resp. dvou scénářů podle kterých mohou být organizovány:

Scénář I předpokládá "sdílení technologií, spolupracující hráči", přitom "kromě sdílení svých dostupných vstupů sdílejí své osvědčené postupy", dochází ke "sloučení jejich příslušných technologií". Zdůrazňuje se přitom, že tento scénář je pro příslušnou "koalici nejvýhodnější (ve smyslu, že by jí umožnil dosáhnout největších příjmů), ale je také nejobtížněji dosažitelný, protože vyžaduje vyšší úroveň důvěry a zapojení do spolupráce".

Scénář II je nižší formou kooperace, při které dochází ke "sdílení pouze zdrojů", "vyžaduje nižší úroveň závazku ze strany spolupracujících organizací". Rozdíly mezi oběma scénáři jsou "jemné, ale důležité", a pro oba scénáře navrhují odlišné modely.

Ve shrnutí a závěru označují identifikování těchto odlišných scénářů a navržení odlišných modelů pro každý z nich za hlavní přínos článku a dodávají: "Obě varianty se značně liší ve schopnosti vytvářet synergie ze spolupráce. Omezená spolupráce tak vede k omezenému zisku, zatímco plná spolupráce umožňuje kolektivní technologii sdílení, z něhož mají velký prospěch všechny strany, zejména ty, které mají méně pokročilé technologie." K tomu se uvádí: "Navržené modely DEA umožňují vypočítat hodnotu jakékoliv koalice a z nich s použitím teorie kooperativních her, lze určit spravedlivé podíly na výnosech." Článek tak končí implicitně položenou otázkou: Co je příčinou toho, že hráči nedávají přednost vyšší formě spolupráce?

Explicitním položením této otázky by mělo začít další bádání, jehož výsledky by byly pro praxi významné. Nelze si nepovšimnout, že uvedená otázka je určitou obdobou ultimátní hry a spadá do obecně položené otázky typu: Proč hráči nevyužijí možnost realizovat společnou akci, při které by si oba mohli zvýšit svůj užitek?

Odpověď lze dát s využitím našeho konceptu pozičního investování a jeho promítnutím do předpokladů konkrétní situace, kterou bychom analyzovali. Na základě toho pak můžeme rozšířit model prezentovaný v článku. Lze například uvažovat případ, kdy hráč disponující pokročilejšími technologiemi nechce o tuto výhodu přijít, a je tudíž ochoten přistoupit jen na takovou formu spolupráce, při které si uchovává technologickou převahu, zatímco hráč, který disponuje méně rozvinutými technologiemi, od kooperace očekávání snížení svého handicapu. V daném případě lze očekávat, že každý z hráčů bude vidět funkci neutrality pozičního investování odlišně. Vyjádření situace formou modelu, do které vstoupí konkrétní údaje, může přispět k nalezení cest umožňujících vyšší míru kooperace.

(Pokračování dalším příkladem)

A k tomu trochu inspirující přírody:

Sobotní výlet s VŠFS do Chuchle: Skvělé

Počasí nám přálo, sešly se nás dvě desítky včetně čtyřnohého Olivera, zastoupeny čtyři generace. Dokonce i šest studentů. Buřty i zajímavé rozhovory. Jen chyběla kytara.

Výhled z kopce nad piknikovým místem na Celkou Chuchli, za ní přes Vltavu pohled (zleva do prava) na Točnou, Šance a Závist, kde je vidět tenká rozhledna.

Už odcházíme k zastávce autobusu přes kopec nad piknikovým místem, ze kterého jsou pěkné výhledy.

Pohled od zastávky autobusu ve Velké Chuchli na kopec, pod kterým je z druhé strany piknikové místo.

Tady, na závěr, je ještě plán cesty.