Vize, jakou potřebujeme/846

Vize, jakou potřebujeme/846

Poziční investování: Co teorie přehlíží? - část I.

(Příklady reflexe "skrytého" fenoménu pozičního investování v teoretických textech z oblasti teorie her)

Začal jsem připravovat monografii k pozičnímu investování (Základy teorie pozičního investování). Ke stažení je online dostupná pracovní verze na spřátelených stránkách Nepodvolení, zde: https://www.nepodvoleni.cz/vize-rv/pozicni_investovani/

Můžete sledovat postup prací, případně se přidat připomínkami či doplňky (pracujeme v týmu, do kterého může vstoupit každý zájemce).

V této sérii k pozičnímu investování doložíme, že současná teorie doložitelně problém pozičního investování přehlíží. Jak jsem ukázal v předmluvě k připravované monografii, má to metodologické i ideologické příčiny. Pasáže z připravované monografie odlišuji barvou.

Motto současné základní metodě výzkumu

Co hledáte? – Takovej malej alumiovej klíček? – Kde jste ho ztratil? – Tadyhle vzádu u dveří. – A proč ho hledáte tady? – Tam nesvítí světlo.

(Felix Holzmann s Karlem Gottem, celá scénka zde: https://www.karaoketexty.cz/texty-pisni/felix-holzmann/aluminiovy-klicek-421025 )

Úvodní poznámka:

Věnujeme se fenoménu, který se vyskytuje ve všech společných akcích, ve kterých se jejich účastníci dělí o výnosy, případně i o náklady v očekávání budoucích výnosů. Tento fenomén nazýváme pozičním investováním a v prvním přiblížení jej můžeme charakterizovat jako možnost využít příjmovou výhodu, která vzniká při společné akci, v posílení pozice v budoucích hrách, tj. k získání výhody jednoho hráče (jedněch hráčů) oproti druhému hráči (ostatním hráčům).

Uvedený fenomén je přítomný v ultimátních hrách, hrách, které modelujeme prostřednictvím Nashova vyjednávacího problému, v bankrotních modelech spojených s rozděleném pohledávek, dotací či naopak daňových nákladů, v problému rozdělení omezené zásoby vody apod.

V předcházejících příspěvcích věnovaných problematice pozičního investování jsme prezentovali dva původní, námi vyvinuté, nástroje zviditelnění a analýzy fenoménu, který jsme nazvali poziční investování (investování do společenské pozice): 

- model mechanismu pozičního investování, který ukazuje, jakým způsobem je využívána majetková či příjmová převaha jednoho ze subjektů a jak to souvisí s odpovědí na otázku, co brání tomu, aby investiční příležitosti, kterými subjekty v určitém ekonomickém systému disponují, byly využívány podle míry jejich výnosnosti;

- funkci, resp. linii neutrality pozičního investování, která umožňuje konkretizovat podmínky přijatelnosti rozdělení výnosů ze společné akce mezi dva subjekty.

Oba nástroje spolu vzájemně souvisejí a identifikují to, co je přítomné při rozdělení výnosů z každé společné akce. To umožňuje zvýšit dosah teorie v dané oblasti a přispět ke konkrétnější odpovědi na otázky související s praktickou aplikací teorie, s vytvořením důvěry mezi subjekty, předcházení konfliktů mezi nimi, případně ke snížení nedůvěry či řešení konfliktů. Funkci či linii neutrality je v této fází poznání vhodné chápat jako dodatečnou podmínku, které by mělo řešení problému rozdělení výnosů ze společné akce vyhovovat. Významnou roli hraje i to, že i za předpokladu plné racionality subjektů může dojít k tomu, že množinu přijatelných rozdělení a tedy i funkci neutrality pozičního investování, resp. sklon linie neutrality pozičního investování, vidí subjekty odlišně. Příčinu lze spatřovat v tom, že to, jak subjekt vnímá funkci či linii pozičního investování je dáno tím, jak do současných rozhodnutí promítá představu budoucího vývoje, přičemž o budoucím vývoji není nikdo plně informován, tj. každý v této oblasti pracuje s omezenými informacemi. To vnáší do procesu vyjednávání určitá specifika, k jejichž formalizovanému vyjádření bude nutné vyvíjet vhodné nástroje s perspektivou začlenit problematiku pozičního investování do vhodného axiomatického systému. Využití výsledků našeho příspěvku umožní snížit zastoupení intuitivních prvků (doložitelně se vyskytujících při formulování předpokladů praktické aplikace) v teoretických výstupech zaměřených na problematiku vyjednávání rozdělení výnosů ze společné akce.

První příklad: Nashův vyjednávací problém a boj o bod nedohody

V rukopisu Teorie vyjednávání jeden z českých autorů, který k problematice teorie her publikoval nejvíce prací, M. Dlouhý (2024?) na internetu (https://nb.vse.cz/ dlouhy/Teorieher09.pdf) formuluje velmi podnětný postřeh: "Čtyři zmíněná axiomatická řešení vyjednávacího problému pracují s bodem nedohody. Přitom změna bodu nedohody vede ke změně vyjednávacího

řešení. Zdá se tedy, že nejdůležitějším strategickým tahem hráče, a to ještě před začátkem vyjednávání, je získání výhodnějšího postavení změnou bodu nedohody. Toho lze dosáhnout např. hrozbou, manipulací faktů apod."

Všimněme si, že "nejdůležitější strategický tah" je vynesen "mimo hru" (tj. mimo oblast analýzy využívající teorii her) a tím uzavřena cesta k teoretickému řešení otázky, jak může být realizován co nejefektivněji či jak se mu může druhý hráč bránit. Přitom se zcela zjevně jedná o jednu z forem pozičního investování, dokonce i v tom smyslu, že změna bodu nedohody vždy souvisí s potlačením investičních příležitostí jednoho z hráčů.

(Pokračování dalším příkladem)

A k tomu trochu inspirující přírody:

Do Průhonického parku chodím několikrát do roka. Teď už tam vše kvete.

Tato nádherná květina se zde rozmnožila v míře nevídané.

Krásné jsou skalní útvary v nejrůznějších částech Průhonického parku. Nejhezčí jsou nad jezerem ve druhé části, tam jsem ale tentokrát nedošel. Nedostatek času, resp. spousta práce.

Jeden z druhů čemeřice. Není nejhezčí, ale určitý půvab má.

Tady na tomto pařezu je celá sbírka chorošů. Vpravo dole ty nejsvětlejší, to je klanolístka obecná, sice trochu tuhá, ale lze ji pozřít, má výrazně houbovou chuť. Dal jsem si ji do dršťkové polévky a skvěle ji doplnila. Má výrazné protirakovinové účinky.