Krym: svobodná vůle, nebo podlehnutí nátlaku?

Tak jen okrajem oka během oslav narozenin sleduji průběh referenda na Krymu. Ale i z našich "objektivních" informací se mi nezdá, že by se zde lidé rozhodovali pod nějakým nátlakem, bez silného vlastního názoru a dostatečných životních zkušeností. Může demokratický politik pohrdat vůlí takového množství a takového procenta občanů? Nebo těm "našim" (zvoleně-vyvoleným) už o názory lidí a demokracii vůbec nejde?

Nemám co dodat k tomu, co jsem už napsal:

https://radimvalencik.pise.cz/1107-pokus-o-hnedy-puc-na-ukrajine-ne-v-eu.html

Když dění na Krymu někdo srovnává s anšlusem Rakouska, tak je to, jako když zloděj volá, chyťte zloděje. Nechce se mi věřit, že by ti lidé tak málo znali historii. Anšlus Rakouska byl přece úplně o něčem jiném. Zkrátka, současná politická reprezentace nám hnědne a zneužívá k tomu dění na Ukrajině.