Vize, jakou potřebujeme/839

3. duben 2024 | 00.01 |

blog ›

Bez nové teorie se neobejdeme/2

Odpověď otázky položené na 51. online setkání k pěstování vize:

1. Ad: "Vystačíme při řešení nových, nově vyvstávajících a nečekaných problémů se starou (dosavadní) teorií, nebo potřebujeme průlom v současném teoretickém poznání, abychom se nedopouštěli pochybení v tom smyslu, že chceme nové problémy řešit zastaralými prostředky, tím, co se přežilo?"

Odpověď: Nevystačíme. Nové problémy nelze řešit starým způsobem, který nikam nevedl. To si uvědomují i slouhové současné moci, kteří se tuto moc snaží udržet (doslova) za každou cenu. Měli by si to uvědomit i ti, kteří požadují změnu a jsou ochotni se v ní angažovat. I oni vztahem k roli teorií podstatným způsobem rozhodují, jak se podaří snížit ztráty a rizika, které budou změnu doprovázet.

2. Ad: "Pokud potřebujeme novou teorii, tj. výrazný postup vpřed v poznání společenského vývoje, tak ve kterých oblastech zejména?"

Odpověď: Pokusím se tematizovat v několika bodech:

- Pochopení toho, že ve změně, která nás čeká, nejde jen o nějaký Průmysl 4.0 spojený s AI apod., ale že jsme vrženi do změny srovnatelné s průmyslovou revolucí, ale ještě výraznější, změny, která bude mít dramatické dopady na všechny oblasti společenského života. Nejdůležitější součástí této změny bude prosazování sektoru produktivních služeb – vzdělání, péče o zdraví, výchovy (jak v rodině, tak i společností), sociální práce (včetně a zejména její role při reintegraci společnosti, při odstraňování důsledků vyloučení) – jako dominantního sektoru stojícího na svých vlastních ekonomických základech (tj. financovaného z efektů, které přináší).

- Představu o obsahu této změny je nutné vytvořit na bází teoretické ekonomie, která přesahuje neoklasický základ současného hlavního proudu, konkrétně na bázi ekonomie produktivní spotřeby. V této teorie nekončí ekonomický proces spotřebou, ale naopak, spotřeba je nejvýznamnější oblastí tvorby zdrojů, prostřednictvím produktivní spotřeby se rozvíjí schopnosti člověka, které tvoří inovační potenciál, tj. které rozhodují o dynamice a kvalitě ekonomického růstu. I veřejnost by měla vědět, v čem je odlišnost této ekonomie od stávající, a proč je nutné vidět ekonomický vývoj jejím prizmatem. A také to, že lze vytvořit konzistentní systém této nové ekonomické teorie, který je elegantnější a má všechny rysy překonání starého, sterilního, zavádějícího.

- Logika ekonomie produktivní spotřeby nutně nastoluje otázku "Na čem to vázne?" a tím dává podnět pro odhalení, zviditelnění a analýzu pozičního investování jako fenoménu, který se stal rakovinou současné společnosti. Nejde totiž jen o to, že jedni bohatnou a druzí chudnou, ale zejména o to, že v oblasti majetkové diferenciace společnosti došlo k perverzi, kdy je majetková výhoda využívána k vytvoření privilegií (dnes již doslova "palpostů"), z jejichž pozice lze diskriminovat méně majetné. Takto zvrácený vývoj směřující do slepé uličky se část vládnoucích pseudoelit snaží zastavit "velkým resetem", za kterým se skrývá likvidace podstatné části populace. Teorie pozičního investování, která se opírá o nejpřínosnější teoretické výboje staré teorie, může dát konkrétní odpovědi na otázku, co v té či oné situaci dělat, čím začít, jak pokračovat apod.

- Návazně na předcházející potřebujeme teoretický základ komplexních reforem v oblasti sociálního investování a sociálního pojištění (vzdělání, péče o zdraví, penzijního systému) tak, aby byl výsledkem provázaný motivující a solidární systém umožňující plnohodnotný a dlouhodobý produktivní život člověka.

Ad 3. "Které poznání zastaralo a vede ke stereotypům a neumožňuje vyjít ze slepé uličky hromadění problémů?"

Odpověď: Zastarala nejen podstatná část akademické vědy, která je v současné době spoutána nesmyslnými a proti vědě působícími evaluačními mechanismy velmi připomínajícími požadavky komise na hlavního hrdinu Čapkovy povídky O muži, který uměl létat. (Předpokládám, že všichni znají, pokud ne, tak tady je skvěle animováno a namluveno J. Sovákem https://www.youtube.com/watch?v=PoZECCFvX8Q ) Zastaralo i lidové vnímání vědy, kdy podstatná část vzdorné veřejnosti si myslí, že Marxova teorie vykořisťování vysvětluje vše, že za vše může kapitalismus a že stačí vše znárodnit. Lpění na těchto stereotypech je hlupáctví, které brání tomu, aby rodící se nová teorie sehrála svou roli při zrodu nových elit.

Ad 4. "Kde lze vysledovat a objevit prvky rodící se nové teorie odpovídající současné době, které umožní průlom, otevření cesty vpřed?"

Odpověď: Nejvíce přínosných myšlenek se rodí v oblasti kvalifikované kritiky zideologizovaných a zneužívaných prvků Green Dealu, které s původním smyslem obnovy šetrného vztahu k přírodě nemají nic společného. Právě v této oblasti se zneužití staré vědy k cílům, které jsou namířeny proti lidem i přírodě, nejvíce projevuje.

Ad 5. Na jaké bariéry (obranné valy bránící průlomu v oblasti teorie) rozvoj teorie naráží a jakým způsobem je prolomit?

Odpověď: Na jedné straně na formalismus při hodnocení výsledků vědy, např. tím, že je připisována nulová či dokonce záporná hodnota všem prezentacím vědeckých výstupů před širší odbornou veřejností (např. formou konferencí) a v oblasti hodnocených výstupů zavládla cenzura, jejíž míru si veřejnost ani nedokáže představit. Na straně druhé je to zneužití byrokratické moci k likvidaci osob, které se snaží zabránit deformacím a zneužití akademické půdy, opakem čehož je dosazování do vlivných pozic institucionálního systému osob, které se schopností porozumět tomu, o čem je teorie, nemají nic společného.

Ad 6. Hrozí současné vědě to, co se stalo v mediální sféře, tj. že se rozštěpí na účelově zideologizovanou, uzavřenou do doktrín, sterilní mainstreamovou vědu na jedné straně, na straně dynamicky se rozvíjející alternativní vědu, která nepřešlapuje na místě, ale vyznačuje se dynamikou, která poskytne nepřehlédnutelnou a dostatečnou ideovou převahu v reálném společenském dění novým elitám.

Odpověď: Tato hrozba je velmi aktuální. Pokud by se těm, kteří zneužívají moc proti vědě a sázejí na slouhy, kteří s pochopením toho, co to věda je a jakou roli může sehrát, podařilo zvítězit, budou napáchány obrovské škody a naše země přijde o jeden z podstatných atributů národní identity (nacisté době věděli, proč v době protektorátu zlikvidovali českou akademickou obec, ale ono to jde, jak se ukazuje, i jinak, s menším rámusem). Na akademické půdě je však stále většina lidí, kteří toto nebezpečí chápou a právě ti patří mezi nejerudovanější. Konkrétním případem může být stanovisko demografů k nekompetentním a nekvalifikovaným Jurečkovým penzijním manévrům, viz: https://www.novinky.cz/clanek/ekonomika-jureckuv-navrh-na-pozdejsi-duchody-kritizuji-demografove-40462696 To, že se jedná o demografy, není náhodné – ti se totiž na jedné strany zabývají velmi praktickými otázkami, na straně druhé mají oporu v silných teoretických nástrojích, které jsou schopny přesvědčivě odhalit bludy a matematicko-statisticky doložit, že se jedná o bludy. V některých oblastech vědy o společnosti je to složitější.

Celá pozvánka na 51. online setkáním k pěstování vize, ve které jsou i další podstatné momenty, je zde:

https://radimvalencik.pise.cz/11490-51-verejne-online-setkani-k-pestovani-vize.html

A celý záznam jednání můžete díky Petr Bureš TV shlédnout zde:

https://www.youtube.com/watch?v=qT6vHytrrA8

(Pokračování doložením na konkrétním případu, kauze "Ševčík", toho, jak se likviduje věda.)

A k tomu trochu inspirující přírody:

Rodinná záležitost mě zavedla do Košic, kde jsem pobyl sobotu a neděli po cestě ve spacím voze. Kromě hlavní a nepříliš radostné události jsem využil pobytu zde, abych se prošel po blízkém okolí. Ještě jsem stihnul kratší procházku z Bakova k Podhradové.

Zdánlivě normální, příjemná cesta, ale přece jen jsemm na ní udělal zajímavý objev.

Očekával jsem "tuctovou" procházku, ale tak docela to nebylo. Nabídla buky s mechovými papučemi u kořené v množství a kráse, jakou jsem dosud nikde neviděl. Desítky nejrůznějších modifikací. Tato je s doubkem a kombinuje mech s malou kapradinou osladičem, jehož kořen se kdysi používal jako sladidlo.