DISKUSE: AI jako hrozba i příležitost/2

Umělá inteligence jako hrozba i příležitost/2

Při rozpracování vize nelze opominout problém razantního vstupu umělé inteligence do všech oblastí společenského života a naopak výnam pěstování vize ke komplexnímu uchopení problematiky umělé inteligence (plně se zde projevuje metodologická role vize). V diskusní skupině, která se vytvořila na bázi nadace Železná opona, se před nedávnem rozpoutala velmi zajímavá diskuse k článku o umělé inteligenci, který lze rovněž označit za velmi zajímavý. Bezprostředně se týká toho, co nás čeká a co nás nemine. Článek vzhledem k jeho rozsahu (čtyři stránky) a hutnosti (nelze krátit) uveřejňuji na pokračování, od svého textu odlišuji barvou (fialovou), doprovázím stručným komentářem jen k tomu nejdůležitějšímu (kritická místa, na která budu reagovat, zvýrazňuji červeně), následně se budu věnovat zajímavé diskusi k němu:

Digitální revoluce umělé inteligence: Prospěšná ekonomická kreativní destrukce nebo systémová dehumanizace – část 2.

Dr. Rodrigue Tremblay
Krátkodobé a střednědobé a dlouhodobé ekonomické účinky umělé inteligence a čtyři průmyslové revoluce od roku 1760

V ekonomii se pojmy krátkodobý (1-4 roky), střednědobý (4-9 let) a dlouhodobý (10 a více let) mohou lišit v závislosti na ekonomickém a finančním sektoru. Pro ekonomiku jako celek je možné odkázat na krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé ekonomické hospodářské cykly . Například mezi vynálezem prvního obřího počítače velkého jako budova v roce 1946 a inovací přenosného počítače na počítačový trh v roce 1977 a poté příchodem počítačů Macintosh od společnosti Apple v roce 1998 uplynulo mnoho let. .

První průmyslová revoluce (1760-1870) začala v polovině 18. století v Británii v textilním průmyslu. Poprvé v historii mohla celková produkce a spotřeba v zemi růst rychleji než populace, a to díky nárůstu produktivity, který umožnily technologické inovace a výrobní techniky.

V centru druhé průmyslové revoluce (1870-1914) byly objevy nových zdrojů energie, jako jsou zdroje pocházející z plynu a ropy, kromě uhlí i elektřiny . To vedlo k inovacím v dopravních prostředcích (železnice, parník, automobil a letadlo). Zvýšená industrializace pak způsobila demografickou migraci z venkova do měst, která akcentovala fenomén urbanizace , což vedlo ke vzniku velkých měst a megametropolí s vysokou hustotou obyvatelstva.

Třetí průmyslová revoluce (1930-2010) je charakterizována inovací jaderné energetiky a nástupem informačního věku, zejména během druhé poloviny 20. století. Umožnil to vynález mikroprocesoru a vytvoření prvních počítačů, po nichž následovala inovace internetu , satelitů a bezdrátové komunikace.

Pokud jde o probíhající čtvrtou průmyslovou revoluci (vzniklou z aplikací umělé inteligence, výraz poprvé představený v roce 2011 na konferenci konané v Německu s cílem navrhnout novou průmyslovou politiku pro tuto zemi založenou na strategiích špičkových technologií), bylo by moudré rozlišovat počáteční období šoku a přechodu a delší období postupného přijímání a zrání, které může trvat několik desetiletí, dokonce století nebo déle.

Obtížný přechod k propouštění v krátkodobém a střednědobém horizontu pro pracovníky v terciárním sektoru nejvíce ohroženém digitalizací a automatizací

Instituce, jako je Mezinárodní měnový fond (MMF) a investiční banka Goldman Sacks, mimo jiné, se již pokusily kvantifikovat čistý efekt, který bude mít aplikace umělé inteligence na různé kategorie pracovníků. Podle MMF by 40 % pracovních míst na světě mohlo být tak či onak ovlivněno rozvojem umělé inteligence. Půjde především o pracovní místa v sektoru terciárních služeb, u kterých hrozí, že budou nahrazeny nebo v různé míře ovlivněny inteligentními roboty. Úlohy, které mohou být tak či onak ovlivněny systémy AI, můžeme skutečně klasifikovat do tří kategorií:

1- pracovní místa potenciálně nahrazovaná nebo nahrazovaná (jako jsou podpůrné nebo sekretářské práce v bankách, pojišťovnách, účtárnách, knihovnách atd.);

2- práce neohrožené AI, protože jsou vykonávány buď venku, nebo protože vyžadují fyzickou aktivitu (např. tesař, instalatér, elektrikář, malíř, pokrývač, kadeřník atd.);

3- naprostá většina pracovních míst bude do určité míry ovlivněna umělou inteligencí, zejména ve financích, vzdělávání, zdravotnictví, lékařství, strojírenství, administrativě, kybernetice, videohrách atd.

Například ve studii zveřejněné v březnu 2023 Goldman Sachs odhadl, jak moc by umělá inteligence mohla ovlivnit zaměstnanost celé americké ekonomiky. Jejich závěr byl, že umělá inteligence by mohla v nadcházejících letech nahradit 7 % současných pracovních míst, zejména pracovních míst kancelářských a bílých límečků. Lze však očekávat, že většina pracovních míst, 63 % z celkového počtu, bude doplňovat umělou inteligenci, bude mít prospěch ze zvýšení produktivity a mohla by dokonce vzrůst na významu. Na druhou stranu asi 30 % pracovních míst, zejména manuálních, by umělá inteligence ovlivnila jen stěží nebo vůbec.

Role politiky, dohledu a regulace aplikací umělé inteligence (AI)

Revoluce umělé inteligence může nepochybně jak nahradit a vytvořit pracovní místa, a zvýšením produktivity práce vytvořit bohatství. To však riskuje, že způsobí určité otřesy na určitých trzích práce a povede k významnému propouštění pracovníků v některých odvětvích.

To je důvod, proč vlády odpovědné za obecný zájem musí zajistit, aby nedocházelo k velkým ekonomickým a sociálním excesům, a přizpůsobit vzdělávací programy kvalifikacím požadovaným v budoucnu. Musí také zajistit, aby pracovníci potenciálně penalizovaní propouštěním byli kompenzováni a aby takto vytvořené nové bohatství mohlo být přínosem pro společnost jako celek, a nikoli pouze pro hrstku provozovatelů. Nebude to snadný úkol, protože mezi zeměmi existuje mezinárodní soutěž o monopolizaci příznivých dopadů nových technologií.

V současnosti jsou zeměmi, které jsou v popředí regulace technologií umělé inteligence a systémů AI, Evropská unie, Čína, Spojené státy americké a Spojené království. EU předložila předběžný regulační a digitální strategický rámec nazvaný AI Act . Cílem je identifikovat přijatelná a nepřijatelná rizika, která vyplynou z aplikací nových digitálních technologií. Stejně tak v červnu 2022 zavedla kanadská federální vláda zákon o umělé inteligenci a datech (LIAD) jako součást návrhu zákona C-27, tedy zákon o implementaci digitální charty z roku 2022. Účelem je vést inovace v oblasti umělé inteligence pozitivním směrem a podporovat zodpovědné přijetí technologií umělé inteligence Kanaďany a kanadskými podniky.

Závěry

Je příchodem revoluce umělé inteligence (AI) předzvěstí mimořádně slibného průlomu pro lidstvo, nebo s sebou nese spíše riziko velkého zmatku a civilizačního regresu?

Napadá nás skutečně mnoho otázek: ovládnou lidé různé systémy umělé inteligence tak, aby sloužily nejen soukromým ekonomickým a průmyslovým zájmům za jejich aplikacemi, ale také zájmům vysídlených pracovníků a společnému zájmu? Je možné, že se tyto systémy stanou tak všudypřítomnými a tak mocnými, že by se mohly stát silami kontroly, dehumanizace a zotročení velkého počtu lidí?

Prvním závěrem je, že nikdo nemůže jednoznačně odpovědět na tyto otázky s přesností as plnou znalostí faktů. A pokud někdy dostaneme odpovědi, může být příliš pozdě. V důsledku toho bude vše záviset na tom, jak tuto novou technologii využijeme.

Digitální revoluce umělé inteligence proto vyvolává více otázek, než dává odpovědí, jelikož se jedná o technologii, od které se očekává, že se bude časem vyvíjet a nacházet nové aplikace, dobré nebo špatné.

Druhým závěrem je, že země a ekonomiky, které zaostávají v přijímání technologie AI, mohou v nadcházejících letech a desetiletích zaznamenat ekonomické potíže. Dokonce i ty ekonomiky v popředí nové průmyslové revoluce mohly očekávat zvýšení příjmů a rozdílů v bohatství.

Třetím závěrem je, že inovace inteligentních robotů poháněných umělou inteligencí zcela jistě otevírá nové pole pro zvýšení produktivity práce prostřednictvím kreativní destrukce v určitém počtu profesí a odvětví. Je to však oprávněně důvodem k obavám, protože by to mohlo také usnadnit podvádění, falšování, matení a dehumanizaci lidských bytostí v mnoha oblastech.

Tento článek byl původně publikován na autorově blogu, zde:

https://rodriguetremblay100.blogspot.com/2024/03/march-6-2024-digital-revolution-of.html

K tomu ode mne:

Zase nepochopení toho, o co jde. Ale s tím se setkávám a asi budu setkávat znovu a znovu, takže:

1. "Čtvrtá průmyslová revoluce" je matoucí pojem, který je projevem setrvačného myšlení. Nejde o "čtvrtou průmyslovou revoluci", ale o změnu srovnatelnou s průmyslovou revolucí, svou převratností ještě výraznější. K tomu náš tým působící při Vysoké škole finanční a správní vydal monografii již v roce 2015, online ke stažení zde: https://www.vsfs.cz/prilohy/konference/lk_2015_ctvrta_prumyslova_revoluce.pdf . (Zde je online ke stažení série osmi monografií vydaných v roce 2014-2023 k dané problematice: https://www.vsfs.cz/?id=2479-monografie ). Obava, že nebude práce pro lidi, protože je umělá inteligence nahradí, je stejná, jako obava, že technizace zemědělství v důsledku průmyslové revoluce, která snížila počet osob zaměstnaných v zemědělské výrobě ještě drastičtěji (z 90 % na méně než 4 %, tj. cca 25x), povede k tomu, že pro lidi nebude práce. Bude. V nově vznikajícím sektoru produktivních služeb, tj. služeb zaměřených na rozvoj, uchování a uplatnění schopností člověka, což není jen vzdělání, péče o zdraví, rekvalifikace, ale také sociální práce zaměřená na reintegraci společnosti. Mj. k dezintegraci společnosti (fenoménu vyloučení, konfliktům apod.) dochází v důsledcích politiky, která nevychází z pochopení toho, o co jde, tj. z perspektivní, realistické a přitažlivé vize. Právě proto, že vyvstane problém, co s lidmi uvolněnými umělou inteligencí, bude dramaticky růst požadavek na schopnost poskytovat těmto lidem oporu (v podobě cílených produktivních služeb), které jim umožní produktivní začlenění do společnosti. Jde jen a jen o to co nejdříve pochopit, v čem je člověk nenahraditelný a na podporu s touto nenahraditelností souvisejících schopností zaměřit výchovu a vzdělání. (To ovšem vyžaduje, aby na místech, kde se rozhoduje, byli lidé schopni myslet, tj. nové elity, ty stávající selhaly a selhávají v míře, kterou vidí i slepý.)

2. Iniciativa ke změně pojetí procesu vzdělání tak, aby jeho produktem byl plnohodnotný člověk, kterého umělá inteligence nebude schopna nahradit, musí vzejít nikoli od vlády, ale z univerzitní půdy, zejména z míst, kde je umělá inteligence vyvíjena a odkud vycházejí její aplikace, návazně pak z těch oblastí univerzitního vzdělání, které jsou schopny člověka připravovat na změny, které nás čekají.

(Pokračování diskusí k tomuto článku, která se odehrála v diskusní skupině Nadace Železná Opona.)