Vize, jakou potřebujeme/832

Vize, jakou potřebujeme/832

Umělá inteligence jako hrozba i příležitost/1

Při rozpracování vize nelze opominout problém razantního vstupu umělé inteligence do všech oblastí společenského života a naopak výnam pěstování vize ke komplexnímu uchopení problematiky umělé inteligence (plně se zde projevuje metodologická role vize). V diskusní skupině, která se vytvořila na bázi Nadace Železná opona, se před nedávnem rozpoutala velmi zajímavá diskuse k článku o umělé inteligenci, který lze rovněž označit za velmi zajímavý. Bezprostředně se týká toho, co nás čeká a co nás nemine. Článek vzhledem k jeho rozsahu (čtyři stránky) a hutnosti (nelze krátit) uveřejňuji na pokračování, od svého textu odlišuji barvou (fialovou), doprovázím stručným komentářem jen k tomu nejdůležitějšímu (kritická místa, na která budu reagovat, zvýrazňuji červeně), následně se budu věnovat zajímavé diskusi k němu:

Digitální revoluce umělé inteligence: Prospěšná ekonomická kreativní destrukce nebo systémová dehumanizace – část 1.

Dr. Rodrigue Tremblay
"Otevírání nových trhů, zahraničních nebo domácích, a organizační rozvoj... neustále revolučně mění ekonomickou strukturu zevnitř, neustále ničí tu starou a neustále vytváří novou. Tento proces kreativní destrukce je základním faktem kapitalismu.   — Joseph Schumpeter  (1883-1950), americký ekonom a politický myslitel rakouského původu, ve své knize Capitalism, Socialism and Democracy , 1942.

"Každá změna je hrozbou pro stabilitu.  To je další důvod, proč tak rádi aplikujeme nové vynálezy. Každý objev v čisté vědě je potenciálně podvratný; dokonce i věda musí být někdy považována za možného nepřítele. Ano, dokonce i věda. " — Aldous Huxley  (1894-1963), britský autor futuristického románu Brave New World z roku 1932 , kap.16.

"Technologický pokrok nám pouze poskytl  efektivnější prostředky pro návrat zpět. " — Aldous Huxley  (1894-1963), britský autor, ve své eseji "Adonis a abeceda", 1956.

"Celý náš tolik vychvalovaný technologický pokrok  a civilizace obecně by se daly přirovnat k sekyře v ruce patologického zločince. " — Albert Einstein  (1879-1955), teoretický fyzik německého původu, 1917.

"Umělá inteligence (AI) je pravděpodobně  to nejdůležitější, na čem kdy lidstvo pracovalo. Považuji to za něco hlubšího než elektřina nebo oheň. " — Sundar Picha  (1972-), generální ředitel (CEO) společnosti Alphabet Inc. a její dceřiné společnosti Google, v roce 2018.

Úvod

Digitální revoluce umělé inteligence (AI), která se v současné době velmi rychle vyvíjí, je technologická inovace, která využívá složité počítačové programy a sofistikované matematické algoritmy . Tyto robotické systémy a modely založené na umělé inteligenci, poháněné čipy umělé inteligence a využívající superpočítače, dokážou v komplementaritě s lidmi automatizovat opakující se úkoly, vytvářet texty a rychle zpracovávat obrovské množství dat. Kromě ekonomických výhod, které by z toho vyplývaly, však hrozípostupné nahrazování lidských bytostí inteligentními roboty, a to v řadě funkcí a činností, které se k takové náhradě hodí.

Takový technologický pokrok má velký potenciál hluboce vyvrátit národní ekonomiky, podniky a společnosti v nadcházejících desetiletích, kdy nové kapitálové investice nahradí starší zastaralé kapitálové investice a některé kategorie pracovníků budou nahrazeny inteligentními stroji, které vyžadují specializovanější pracovníky.

Mohlo by to dokonce vést k dystopickému " Brave New World ", pokud by autonomní mozkové stroje v příští futuristické éře byly schopné sebezdokonalování a byly schopny samy myslet a možná by se dokonce mohly naučit programovat jiné mozky. stroje, téměř bez lidského zásahu.

Globální dopad průmyslových revolucí

Všechny technologické vynálezy přinášejí pozitivní pokroky, ale mohou být také doprovázeny různými narušeními a negativními efekty.

Například vynález nože, kterým lze krájet chleba; ale také umožňuje někomu podříznout hrdlo. Stejně tak vynález dynamitu a výbušnin pomohl těžebnímu průmyslu, ale také učinil války smrtelnějšími a desetinásobně zvýšil ničivou sílu teroristů.

Totéž platí o objevu štěpení atomu , který vedl k rozvoji jaderné energie . Tento vynález umožnil vyrábět elektřinu; umožnila také stavět atomové bomby a ničit celá města  a jejich obyvatele.Je těžké předem přesně vědět, k jakému účelu bude nová technologie sloužit, k dobru nebo ke zlu, k hospodářskému pokroku nebo k lidské regresi.

Otázky vznesené umělou inteligencí (AI)

Stejně jako u každé nové technologie, aplikace AI dnes a jejich zobecnění v budoucnu nepochybně vytvoří vítěze a poražené , a to nejen v ekonomické oblasti, ale také v politice, geopolitice, sociálních věcech, biologii, v umění a dokonce i ve vojenských konfliktech. . Je tedy důležité posoudit, zda vítězů bude více než poražených, nebo zda to bude spíše naopak s malým počtem úspěšných operátorů a velkým počtem postradatelných.

Jaké budou například důsledky systémů umělé inteligence Nvidie nebo předprogramovaných konverzačních robotů, jako jsou ChatGPT (Open AI), Copilot (Microsoft) nebo Gemini (Google)? Zlepší životní úroveň a kvalitu života největšího počtu lidí, nebo některým umožní zbohatnout, ale celé kategorie pracovníků budou zastaralé a zbídačené? V takovém případě by mohly skončit zvýšením rozdílů v příjmech a bohatství.

Každá nová průmyslová revoluce v minulosti udělala z některých úspěšných kapitalistických průkopníků ultrabohaté. Například ve Spojených státech existovalo období na konci 19. století, nazývané éra loupeživých baronů. Byla to doba charakterizovaná bohatými monopolisty (Carnegie, Rockefeller, Vanderbilt, Mellon atd.) v ocelářském, ropném, železničním nebo finančním průmyslu, kteří drtili konkurenty, zmanipulovali trhy a korumpovali vlády.

Je na politické a geopolitické úrovni v dnešní době možné, že by některé zlomyslné oligarchie mohly používat takové digitální stroje k lepšímu sledování a kontrole lidí a snadnějšímu rozpoutání válek v budoucnu?

To vše se zdaleka netýká čistě teoretických záležitostí. Americký Pentagon již plánuje použití inteligentních robotů a dronů, řízených umělou inteligencí, k vedení válek budoucnosti .

Tento článek byl původně publikován na autorově blogu, zde:

https://rodriguetremblay100.blogspot.com/2024/03/march-6-2024-digital-revolution-of.html

K tomu ode mne:

1. V listopadu jsme na Vysoké škole finanční a správní většinu tradiční vědecké konference na téma Lidský kapitál a investice do vzdělání (26. ročník, postkonferenční sborník dokončujeme a bude k online přístupný) zaměřili na problematiku, které schopnosti člověka jsou nahraditelné stávajícím typem umělé inteligence a které ne. Pokud na ni umíme odpovědět, nehrozí, že by byl člověk se svými specificky lidskými schopnostmi nahrazován, protože stávající typ umělé inteligence je zcela jiný. Tak jako bicykl posiluje některé fyzické schopnosti člověka, tak umělá inteligence je schopna posílit některé schopnosti člověka v oblasti zpracování dat, ale tím více vyniknou specificky lidské schopnosti. Na ty by se měl zaměřit vzdělávací proces. Aby jeho výsledkem nebylo to, co je snadno nahraditelné. Ale tady závisí právě na tom, jak se vzdělávací instituce k problematice umělé inteligence postaví. Rizika neuplatnitelnosti člověka hrozí jen v případě, že převládne setrvačnost přístupů a sterilita. Mj. autonomie stávajícího typu umělé inteligence, která by ovládla člověka, nehrozí. Tady autor článku nedostatečně chápe, jak současný typ umělé inteligence (i s perspektivou jeho zdokonalování) funguje.

2. Druhé riziko, na které autor upozorňuje, hrozí. A víc než hodně. Umělá inteligence stávající typu může být omezenci (lidmi nízkého inteligentního rozsahu s mravním deficitem) zneužita k identifikování lidí intelektuálně a mravně vyspělých, k jejich permanentnímu sledování a tiché likvidaci. Tj. může jako nástroj v rukou tupců umožnit vládu tupců, kteří dokončí likvidaci lidské civilizace, protože nejsou schopni uvažovat v rámci vize neomezeného rozvoje naší pospolitosti, která je schopna (s pomocí technologického rozvoje) překročit i některá časoprostorová omezení místa svého zrodu, tj. "našeho" Vesmíru. Tomuto riziku je nutno čelit a k tomu potřebujeme perspektivní, realistickou a přitažlivou vizi.

(Pokračování)

A k tomu trochu inspirující přírody:

Před několika dny jsem vyrazil na tradiční výlet na kopec Doutnáč v Českém krasu, který je kousek od Bubovických vodopádů. Chráněná a pro turisty nepřístupná oblast, kde je nutno chodit po špičkách. Součástí výletu byla i cesta kolem bubovického potoka, kde je sekundární výskyt bledulí. Každý roky jich přibývá. A pak ještě jižní stráň Krásné paní, kde roste velmi vzácný druh modřence, který rozkvétá velmi časně.

Podívejte, kolik těch modřenců na Krásné paní je!

Tak ještě jeden pohled na ně z blízka.

Podobně, jako je bledulí u Bubovického potoka.

Mezi tím začal na nedalekém Chlumu nad Srbskem kvést tento nádherný a vzácný hlaváček jarní. Ale o tom někdy příště.