Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita

ondrey: Dovolím si zareagovat na připomínku blogera Dušana Vyhlídala a pokusím se určité věci z dostupných zdrojů zde objasnit. V průběhu finanční krize se na kapitálové trhy dostal velký stress na který nemá standartní měnová politika účinné nástroje.
A tak velký Ben rozjel nekonvenční opatření v měnové politice kvantitativní uvolňování( quantitative easing QE) a postavil je pravidle ekonoma Johna Taylora o němž Ben Bernanke řekl, že “poskytuje hlavní vodítko centrálním bankám v tom, jak ukotvit dlouhodobá inflační očekávání a podpořit stabilní růst a nízkou inflaci”. Takže pokud byla ekonomika díky pádu pod svým potenciálem Taylor předepisuje zavedení politiky záporných úrokových sazeb.Následovalo pak 2008 první QE1 na stabilizaci finančního systému a sanaci hypoték.v listopadu 2010 byla další vlna QE2 již nasměrována na vývoj REÁLNÉ ekonomiky tj. podpořit nejenom finanční systém, ale i růst a zaměstnanost a zabránit deflačním tendencím.Dále spustil FED politiku TWIST,tedy prodloužení splatnosti a následný nákup vládních dluhopisů s dlouhodobou splatností samozřejmě financované z emise vládních dluhopisů s krátkodobou splatností.Posledním QE3 se od roku 2012 FED snaží a verbálně ho i tak komunikuje (forward guidance) snížit nezaměstnanost v USA pod 6,5%.Politiky jiných centrálních bank si tuto politiku nechaly vnutit a nebo nebyly schopné použít jiných instrumentů.ECB nekopírovala vývoj FEDu a její bilance je jinačí např. nákupy aktiv jsou nižší než ve FED a BoE. Jak víme, tak kapitalový trh v ekonomice USA má větší význam při úvěrování reálné ekonomiky.Takže v ECB dominují v minulých letech nakoupené vládní dluhopisy. Pro centrální banky vzniká tedy do budoucna tržní a kreditní riziko.(viz http://cs.wikipedia.org/wiki/Value_at_risk).A to v okamžiku kdy centrální banky budou muset zvyšovat nyní záporné či nulové úrokové sazby.Tedy shrňme situaci a řekněme,že centrální banky napomohly obnovit funkce na mezibankovních trzích a DOČASTNĚ stabilizovali bankovní sektor.
Vliv centrální bank na makroekonomickou situaci je součastnou mainstreamovou teorií považován za sporný.Hlavním faktem je,že přes růst měnové báze tedy M0 nevedl ke zvyšování měnové zásoby M2!Komerční banky zatím drží většinu peněz vzniklých z kvantitativního uvolňování v rezervách!!Nenalití těchto peněz do reálné ekonomiky může pramenit z nedostatku poptávky po úvěrech a přísnější bankovní regulace.Peněžní multiplikátor od měnové báze k měnové zásobě v minulých více než 5 letech nefunguje!!!Staré zaběhlé firmy, které krizi s většími či menšími šrámy přežily nemají relativně problém získávat úvěry,ale malé a střední firmy čelí dnes daleko přísnějším pravidlům pro získání úvěrování. To však sektor firem, které přinášejí na trh nejvíce inovací!!Tím je blokován nový kapitál.Je všeobecně známo, že monetární expanze sice může nastartovat proces obnovy ekonomiky, ale nepodpořuje adregátní poptávku.Chování bank tak může stejně jako se tomu stalo v minulosti v Japonsku zabrzdit inovace a tím,že konzervuje nedostatkem investic stávající strukuru i v budoucnosti snížit produktivitu evropských firem!!! Uvolňenou měnovou politikou jsme získali čas,který centrální banky koupily vládám a ty by měly připravit strukturální reformy.Proto je i smyslné od autora těchto stránek je vytvářet a navrhovat.Jejich aplikace v podmínkách moravsko-česko-slezké kotlinky zůstáva velkým otazníkem.Jelikož česká vládní garnitura, čeká na to, že růst bude importován z Německa a potřebná restrukturalizace vedoucí k vyváženému hospodářskému růstu vznikne sama.