Vize, jakou potřebujeme/812

Vize, jakou potřebujeme/812

Do seriálu k pěstování vize zařazuji pro inspiraci materiál Milana Hrdličky Současná společnost. Jedná se o poměrně konzistentně vyložený pohled na nejdůležitější otázky, nad kterými by měl člověk uvažovat, včetně toho, jak navzájem souvisejí. Je to výsledek dlouholetého promýšlení světa a postavení člověka v něm. V něčem může inspirovat, něco lze považovat za zjednodušené, něco za mylné či zavádějící, něco za nepodstatné, něco je přehlédnuto či nedotaženo. Do seriálu zařazuji především z následujícího důvodu: Každý z nás si nějaký obdobný názor vytváříme. Někdo rozvinutější, někdo méně rozvinutý (málokdo ho dokáže přehledně podat). Tím, že vše zařazujeme do kontextu toho základního systému a vnímáme či chápeme prizmatem vlastního uceleného systému, vede k tomu, že si někdy nerozumíme. Z hlediska současné fáze vývoje společnosti (kdy je nejdůležitější osvěta a zrod nových elit, která nahradí velmi dynamicky upadající současné mocenské pseudoelity) je důležité:

- Vytvářet si vlastní ucelený názor, "pracovat na něm" trpělivě a celoživotně, mít o něm evidenci.

- Neuzavírat se v něm, považovat jej za otevřený, stále si připomínat, že každý z nás má jen neukončené celoživotní vzdělání.

- Umět vyčíst z běžné komunikace to, jaký má ucelený názor ten, s kým komunikujeme, a snažit se vnímat kontexty, ve kterých chápe jednotlivé problémy.

- Využívat to, jak druhý vidí svět, k vlastnímu obohacení; určitě každý i v následujícím materiálu pro sebe najde něco přínosného.

Text M. Hrdličky odlišuji barvou a rozděluji na několik pokračování.

Současná společnost I.

Příspěvek je rozdělen do tří částí - řízené myšlení, současný stav společnosti, řešení.

Řízené myšlení

Zaměřím se na otázku - jaké byly možnosti vyrovnat se s nárůstem objemu informací.

Každé informaci, v kontextu, který nás zajímá, lze přiřadit - váhu – informace. Stanovení váhy informace a jejího kontextu s ostatními informacemi je nutno zařadit již do procesu učení. Tímto procesem si vytvoříme informační síť. S touto informační sítí lidská mysl daleko rychleji pracuje a je méně citlivá na chyby způsobené i malými odlišnostmi vnímání pojmů u každého člověka. Tímto způsobem eliminujeme výrazné množství informací z rozhodovacího procesu. V praxi řeknou žáci, že učené látce rozumí, na rozdíl od učení formou učení definic relativně samostatných pojmů bez vysvětlení vzájemných vztahů. Při použití specifického mentálního postupu, spočívajícího v cvičení vnímání času a umění ponořit se v mysli do probíhajících procesů, které nás zajímají ( od pohybu molekul po pohyb planet), vnímat probíhající činnosti, měnit parametry a sledovat následující změny.

Dále je nutno příspěvek zarámovat do současnosti, která v krátkém časovém úseku silně mění výchozí parametry a parametry budoucí, předvídané, je nutno zahrnout do výsledku úvahy.

Doba století renezance je dávno za námi. Traduje se, že v této době žil poslední člověk znalý všech vědomostí tehdejšího věku. V současné době je suma poznatků o několik řádů vyšší. Problém se řešil tříděním informací do řady oborů ve kterých pracují specialisté, postupně až k využití výpočetní techniky. Každý takový obor má vybudovanou pojmovou pyramidu, kterou si osvojují žáci ve školách nejrůznějších směrů. V současné době je vzdělávání celoživotní záležitostí.

V reálném světě probíhá řada dějů s různým počtem elementů a různou vahou vzájemné interakce a s různými časovými konstantami. Protože posloupnosti dějů v reálném světě nectí lidské členění do oborů podle člověka, vznikají komplikace.

Běžně lidská mysl pracuje s pojmy – s jejich náplněmi, obrazy, více méně přesnými, individuálně modifikovanými osobností člověka. Dalším problémem zpracování takové vnější syrové informace je nutná znalost pojmů z jiných oborů a ty nemusí být přesné, mohou být úmyslně zavádějící, neznámé. Vzniká mylný závěr. Důsledky jsou všeobecně známé a mohou mít až katastrofální následky.

Pro další pokračování je třeba vymezit pracovní prostor, ve kterém se můžeme pohybovat. Náš vztah k prostoru, který nás obklopuje, můžeme vnímat jako posloupnost dějů, které probíhají v typických časových limitech a s faktory s určitým energetickým potenciálem. Důležité je dělení posloupností dějů na cyklické a acyklické. Acyklické děje mají časové konstanty blížící se nule. V podstatě jsou všechny posloupnosti dějů acyklické, ale pro nás jsou důležité - podmínky – cyklické fáze posloupnosti dějů, tj. - za jakých podmínek – může cyklická fáze posloupnosti existovat.

Cyklické děje probíhají v rozsáhlém časovém měřítku. Podle vlastností elementů, které na sebe působí a jejich váhy sil. Cyklické děje obsahují nejméně dva elementy s protichůdným působením sil, s jejich vymezeným rozsahem a vzájemné působení musí být v limitu daném časovými konstantami. Důležitou vlastností je REGULAČNĺ ROZSAH parametrů, tj. dovolená změna parametrů, která neukončí cyklickou fázi procesu. U živých organizmů tímto cvičíme zamýšlené dovednosti. (odolnost, cvičení všeobecně, životní styl atp.) Mimo jiné systémy, i biologické systémy – i člověk – musí plnit toto kritérium. Právě regulační rozsah probíhajících dějů a jeho vědomé řízení parametrů hraje rozhodující úlohu v průběhu celého života člověka. Tuto specifikaci dějů můžeme označit jako faktor - emoční potenciál člověka - jeho statistickou variantu jako – evoluční stáří populace.

Vraťme se k tradičnímu zpracování poznatků. Lidská mysl je limitována počtem zpracovaných informací, jak v čase, tak i počtem souběžně zpracovávaných interakcí. Je to dáno také nutností překládat pojmy na obraz, který se k pojmu vztahuje a pak tyto obrazy ve vzájemné interakci analyzuje. Je výhodné (učením) si do této sekvence – jako podprogram – zařadit sekvenci třídící a kontrolní. Třídění podle počtu elementů, které na sebe působí – matematika, fyzika, chemie, biologie, společenské vědy. To napomůže snížit požadavek na paměťový prostor a zvýšení vybavovací rychlosti. Jako test na pravdivost lze použít poznatek, že pravdivost na vyšším stupni - (společenské vědy) musí být pravdivý – po transformaci – i na nižším stupni (matematika). (Obraz zafixovaný v paměti člověka nebývá totožný s definicí na Wikipedii).

Nevýhodou tohoto postupu je malá rychlost a především nutnost překladu pojmů. Jde o čas a řeší se to řadou postupů.

Důležitým poznatkem je, že lidská mysl – po tréninku – (vytváření informačních sítí) netrvá na potřebě pracovat s pojmy, umí pracovat přímo s jejich obrazy uloženými v paměti, jejich váhou a interakcemi. Při jejich analýze umí měnit počet elementů a jejich charakteristiky, měnit v širokém rozsahu délku časových konstant, vnímat následné stavy po skončení simulace. Na počátku je nutno zadat k dosažení požadovaného cíle simulace podrobné informace o sekvenci probíhajících dějů. Tvrdá zpětná vazba po realizaci výsledků simulace má příznivý vliv na kvalitu následujících simulací. Časem dostaneme představu o parametrech časových konstant, jednotlivých dějů, nejste odkázáni na vytvořené tradiční pojmové struktury. Základní předností tohoto procesu je možnost simulace budoucích dějů - předvídavost.

K průpravě patří zvládnutí matematických operací, řešení příkladů, hlavolamů, řešení problémů z široké škály oborů, atp.

K tomu ode mne na závěr:

Snad jen odkaz ni diskusi k současné globální situaci Krejčí-Valenčík pořádané 4.3.2024 ve Slovenském domě nadací Železná opona:

https://www.facebook.com/watch/live/?ref=watch_permalink&v=1895488974201677

(Pokračování)

A k tomu trochu inspirující přírody:

Vypravil jsem se na malou procházku z Řeporyj podél Dalejského potoka k opuštěné části lomu Požáry. Už jsem tam dlouho nebyl a zajímalo mě mj., zda je ještě průchodný tunel, kterým lze do starého lomu vniknout.

Ještě jedna skalní partie opuštěné části lomu Požáry.

Na zpáteční cestě jsem zašel do hrůzostrašného areálu, který je hned naproti tunelu, který spojuje opuštěnou část lomu Požáry s okolím. Pamatuji si ještě dobu, kdy se zde bydlelo.

Jeden z povícero koníků, které jsem po cestě potkal. Mají tady hnízdo. Tento má chlupatější nohy než já.

Skalní stěna na kraji Dalejského údolí.