Poziční investování: klíč k pochopení reality IV.

Poziční investování – klíč k pochopení toho, o co jde a co dělat – IV.

Obecnost mikroekonomického modelu nabídky a poptávky investičních prostředků a investičních příležitostí

Metodická poznámka:

Vzhledem k tomu, že grafické zobrazení situací, které budeme analyzovat, se některým zdá příliš složité (ačkoli by mělo sloužit k opaku, k lepšímu pochopení toho, o co jde), zařazuji ho až za článek, a to ještě s poznámkou, že příslušnou situaci lze velmi přesně popsat i analyticky, jak to v článku na konferenci děláme. Ale to už raději vůbec nedávám do této popularizace. Tím jsem přinucen vysvětlit podstatu problému co nejbanálněji. Snad se mně to podaří.

Podstata toho, o co jde:

Představme si situaci, že někdo má nějakou příležitost vydělat (poctivě) slušnou částku peněz, protože disponuje nějakou výnosnou investiční příležitostí. Ta může mít nejrůznější podobu:

- Získat vzdělání, mj. naučit se potřebný počet znaků, a stát se mandarínem.

- Prodělat úspěšnou operaci kolene a pokračovat v kariéře špičkového fotbalisty.

- Začít vyrábět zcela nový technologický prvek širokého užití, který vyvinul v garáži, ale který lze masově a s nízkými náklady vyrábět sériově.

- Začít těžit vzácný a drahý prvek z ložiska, které objevil.

A mohli bychom pokračovat... Všechny příklady jsou z toho, co se skutečně událo, v některých případech i opakovaně a v různých modifikacích.

U každého z příkladů je problém v tom, že ten, kdo má příslušnou vysoce výnosnou investiční příležitost, nemusí mít investiční prostředky k její realizaci. – Tak si je půjčí, okamžitě napadne každého z vás. Tím se dostáváme k podstatě problému. Jak rozpoznat situaci, ve které si oba takto mohou zvýšit svůj příjem a jak se o výsledek společné akce podělí?

K tomu jsme vyvinuli jednoduchý model, který ukazuje:

1. Podmínku optimálního využití investičních prostředků. – Tou je to, že výnos z poslední jednotky investované do poslední investiční příležitosti každého z hráčů musí být stejný.

2. To, o kolik se zvýší společný příjem hráčů. – To je suma rozdílů (s kladným znaménkem) mezi tím, co by každý z hráčů získal, pokud by realizoval jen ty investiční příležitosti, ke kterým má investiční prostředky (nemohl by si půjčit), a tím, kolik získá navíc, pokud si od hráče, který nemá dostatečně výnosné vlastní investiční příležitosti, půjčí z jeho investičních prostředků. Tj. od toho, co vynese investiční příležitost, na kterou si hráč půjčí, odečteme to, kolik by získal druhý hráč, pokud by peníze nepůjčil a realizoval vlastní, byť i méně výnosnou investiční příležitost.

(Grafické zobrazení této situace je za tímto článkem.)

Ale jak se hráči podělí? To není tak jednoduchá záležitost a k tomu je nutný o něco složitější model, kterým se nyní nebudeme zatěžovat. Obecně to závisí na tom, jaká je cena investičních prostředků. Ta nemusí být dána výnosem z poslední jednotky investičních příležitostí v bodě optima, protože jeden z hráčů může mít silnější pozici. A už jsme u toho. Do této problematiky se promítá fenomén pozičního investování. To ale není to nejdůležitější, co v této části chceme říci. Otázka zní takto: Je to jen jeden z případů pozičního investování, nebo je to všeobecný případ, který je obsažen v každé situaci tohoto typu?

Tj. všude tam, kde jde o nabídku a poptávku investičních prostředků a investičních příležitostí, může vstoupit poziční investování, a všude tam, kam vstupuje poziční investování, jde o nabídku a poptávku investičních prostředků a investičních příležitostí.

Této otázce věnujeme samostatnou úvahu:

Existují dvě možnosti, jak interpretovat výše uvedený model z hlediska obecnosti:

1. Alternativa: Jedná se o jeden z možných případů vztahu, ve kterém se nacházejí dva hráči (potenciální účastníci společné akce), který předpokládá existenci finančního trhu a s tím spojených nástrojů investování jednoho z hráčů do využití investičních příležitostí druhého hráče. (Na první pohled se zdá, že je to přirozené stanovisko, kterému nelze nic vytknout, autoři ho také po delší dobu brali jako samozřejmé.)

2. Alternativa: Jedná se o všeobecný případ vztahu, ve kterém se nacházejí dva hráči (potenciální účastníci společné akce), přičemž neexistence finančního trhu a s tím spojených nástrojů investování jednoho z hráčů do využití investičních příležitostí druhého hráče je projevem je projevem nejen nevyvinutosti finančního trhu a jeho nástrojů v dané oblasti, ale také přítomnosti fenoménu pozičního investování, které brání rozvoji finančního trhu a jeho nástrojů v těch směrech, ve kterých by se tímto mohla zvýšit rovnosti při využití investičních příležitostí, kterými hráči disponují.

Ve prospěch první alternativy zdánlivě mluví to, že mezi hráči mohou existovat konflikty nejrůznějšího druhu, které s fungováním finančního trhu zprostředkujícího vzájemnou nabídku a poptávku investičních prostředků a investičních příležitostí nemá nic společného. Může se jednat o konflikty přerůstají až do podoby teroristických aktů či válečných aktů v celém jejich hybridním spektru.

Pokud se však podíváme na zdroje konfliktů, jsme schopni prakticky v každém konkrétním případě najít u jejich zrodu a následné eskalace nerovnost v přístupu k využívání investičních příležitostí, kterými hráči disponují, která je pozičním investováním vyvolána, uchována a zpravidla i vyhrocována. Ta má často původ nejen ve výchozích majetkových rozdílech (které hrají zásadní roli), ale i v rozdílech národních, etnických, náboženských apod. "Nedokonalosti" finančního trhu pak slouží nejen jako faktor, který brání plnému využití investičních příležitostí hráčů, kteří jsou obětí diskriminace vzniklé pozičním investování, podle míry jejich výnosnosti, ale také jako oblast, ve které poziční investování přináší zvyšující se výhody tomu, kdo má možnost specifické formy fenoménu pozičního investování využít. Averze, nenávist, konflikty apod. jsou následkem toho, že vztah nabídky a poptávky investičních prostředků a investičních příležitostí nefunguje přirozeně a že není omezován jen přirozenou a překonatelnou nevyvinutostí finančního trhu v dané oblasti, ale právě a konkrétně pozičním investováním.[1]

Poznámka na závěr:

Vůbec nejde o to ronit slzy nad tím, kam jsme se to dostali, ale jde o to dát konkrétní odpověď na otázku, jak se ze současné neradostné a nebezpečné situace dostat s co nejmenšími ztrátami. To podstatným způsobem závisí i na tom, jak přesně a kvalifikovaně pochopíme, o co jde, a především, kdo všechno to pochopí, jak ti, kteří to pochopí, to budou schopni sdělit tě, kteří to ještě nechápou. To je to, oč tu běží.

O čem bude řeč příště

Příště si ukážeme ještě další všeobecný prvek analýzy pozičního investování.

(Pokračování)

Obrázky k článku:

Obrázek 1 Nabídka a poptávka investičních prostředků a investičních příležitostí

Na horizontální ose je současný příjem jednoho a druhého hráče.

Na vertikální ose budoucí příjem (v jednotkách mezního příjmu, resp. přírůstku příjmu).

Křivky (plná čára) znázorňují mezní budoucí příjem jednoho a druhého hráče z využití jeho investičních příležitostí.

Obrázek 2: Paretovské zlepšení (tj. oba hráči si mohou polepšit)

 Šedá plocha je paretovské zlepšení (zvýšení společného příjmu) obou hráčů, o které se mohou podělit).