Radim Valenčík

Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita

rubriky:

přihlášení

archiv článků:

Vize, jakou potřebujeme/752

0pt;font-family:"Times New Roman",serif">https://radimvalencik.pise.cz/11321-z-bourlive-prednovorocni-diskuse-k-vizi-i.html

Přednovoroční diskuse k pěstování vize část III.

R. Novotný: Kolega Dvořák v naší mailové diskusi otevřel jedno z témat, kterým si myslím můžeme zkusit otravovat i ostatní ve skupině. A tím bylo: Jak dostat výstupy z naší diskuse mezi více lidí. A jak do diskuse zatáhnout více lidí?

V celonárodní diskusi nevěřím. Vždyť se nedohodnou ani majitelé společných bytových jednotek v jednom baráku. Každý má logicky jiné zájmy. Důchodci rozsáhlé a náročně investice většinou nechtějí (prach, omezení pohybu, apod.) a už chtějí klid a nějak to doklepat.Mladí ze střední třídy by naopak zlepšovali (stupačky, kotel, střecha, dotace), ale chudí a samoživitelky si nemohou dovolit větší platby do fondu oprav.A stejné je to i na národní úrovni.O cestě mají diskutovat informovaní a vzdělaní. A pak výsledky "jen" umět těm dole poctivě ale srozumitelně podat.

Ale na Západě všeobecně elity zradily.V žádné civilizaci nevládnou všichni. Víte že v Číně je jen 91 milionů člen KSČ na 1,2 miliardy obyvatel? To není ani každý desátý! Např. prezident Si se hlásil do strany 5x a až na popáté byl přijat. To je pak elita.U nás ty pitomci udělali chybu, že tam právě tahali každého a členská legitimace byla cestou nahoru a ne naopak - osobní rozvoj vstupem do strany.Komouši razili myšlenku celonárodní strany a na to dojeli. Proto to nakonec byli zoufalci, ze kterých si každý dělal legraci.

Problém  kastovního systému v Indii a třídního systému ve Velké Británii je, že jsou neprostupné pro talenty. Ano Královna každoročně uděluje řadu šlechtických titulů, sám jsem znal osobně jednu ženu, která byla povýšena do tohoto stavu, a dost mě překvapilo, že si toho fakt vážila. Já si z toho dělal legraci. Ale rozhodně byť udělala pro společnost moc, nevěřím, že jí bude původní šlechta přijímat jako sobě rovnou.Střední stav pozná lidi z nižších vrstev už jen podle přízvuku! Šílené.

I struktura společnosti podle nové VIZE by měla být jedním z témat.A že o naší činnosti se není snadné dozvědět. Jak asi? Ani alternativa se nedokáže spojit do 1-2 hlavních informačních portálů. Ale finanční podporu chtějí všichni. Já platím měsíční příspěvky asi 5 webům, ale furt rostou další.

J. Kohout: Na úvod jeden citát: "Nikdy nepochybujte o tom, že by malá skupina přemýšlivých, odhodlaných lidí mohla změnit svět. Ve skutečnosti je to jediná věc, která ho kdy změnila." (Margaret Mead) A teď postup. Vyjdeme z předpokladu, že v populaci je cca 0,5% tzv. šampionů, tedy lidí, kteří dokáží uvádět do pohybu lidi kolem sebe, tedy lidí s přirozeným nadáním být iniciátorem změny:

1. úkol je tyto lidi aktivně vyhledat - například pomocí celonárodní výzvy.

2. úkol je tyto lidi dát dohromady a vytvořit jim podmínky pro činnost například pomocí nějakého "vědeckého" sdružení, kde budou předkládány úkoly k vypracování, oponentuře, cizelaci...

3. úkol je hledat pro tyto strategie realizátory s dostatečnou zkušeností z projektového řízení.

4. úkol je zajistit prostředky na změnu

5. úkol je provést změnu.

Jestli vám to něco připomíná, tak je to "jen" shoda okolností...

K tomu poznámka ode mne:

To, že mladí mají jiné zájmy než důchodci, lidé ve městě jiné než lidé na venkově, méně kvalifikovaní jiné než více kvalifikovaní apod. neznamená, že neexistuje něco jako společný zájem. Pokud reformu chápeme jako společnou akci, tak ta má vždy dva aspekty:

- Jaké má důsledky na hranici dosažitelných možností (zda ji rozšiřuje, nebo zda ji zužuje, resp. zda si můžeme rozdělit více, nebo naopak méně).

- Jak se o dosažitelné možnosti podělíme (kdo kolik z toho, co si můžeme rozdělit, získá).

Tato prostá logika někdy uniká. Přitom v ní je skryta podstata problémů. Totiž to, že jak se podělíme o to, co společnou akci vznikne, může mít a většinou  má dopad na to, jako se podělíme příště. Neboli – zde působí fenomén pozičního investování, možnost přeměnit majetkovou výhodu ve výsadu. Pokud má být reforma dlouhodobě prospěšná, musí splnit dva předpoklady:

- Vést ke zvyšování toho, co si můžeme rozdělit.

- Neumožnit taková dělení, která zvyšují roli pozičního investování, protože to vede k růstu vzájemné nedůvěry a následným konfliktům, které svými důsledky vedou i k neefektivnosti systém (snižuje se množství toho, co si můžeme rozdělit).

Bohužel nyní žijeme v době "antireforem", tj. změn, které se vydávají za reformy, přitom vedou ke snížení efektivnosti systému a zvyšování role pozičního investování (místo, aby se zvyšovala rovnost příležitostí pro společenské uplatnění a společenský vzestup, a to zejména ve smyslu jeho nezávislosti na výchozí majetkové situaci). Jedním z cílů pěstování vize je připravit komplexní alternativu vůči současnému úpadku a fatálnímu směřování k vyostřování konfliktů.

K tomu je nutné najít to, co lze nazvat "společný základ", tj. takové pojetí změn, v nichž si "polepší všichni" (v paretovském smyslu). Najít takový základ vyžaduje vysokou kvalifikaci, ale toho, co lze nazvat doladěním detailů, se mohou účastnit všichni, byť mají velmi rozmanité společenské postavení a velmi rozmanité zájmy.

Mj. logika Programového MINIMA je vedena požadavkem prosazení skutečných reforem.

(Pokračování)

A k tomu trochu inspirující přírody:

Během vánočních svátků jsem navštívil Maďarsko, Slovensko a Polsko. Prvním cílem byly termální lázně Bükfürdo, které, jak jsem si již vícekrát ověřil, prospívají kloubům. Kromě toho nabízejí možnost zajímavých vycházet do okolí.

Jedna z největších vodních ploch na kraji lázeňského městečka Sárvár. Na konci jezera začíná městečka a právě v těchto místech jsou termální lázně.

K půvabu krajiny přispívá i zimní obloha, jejíž odraz krášlí hladinu jezera.

Jezero je zčásti pokryto ledem a na ledu něco je. Ale co?

Malé šišky ze sekvoje či pseudosekvoje. Voní pryskyřicí a v ruce se rozpadají.

Zpět na hlavní stranu blogu