Diskuse k AKČNÍMU PROGRAMU a TURBULENCÍM/4

Příspěvkem Diskuse k AKČNĺMU PROGRAMU a TURBULENCĺM, viz:

https://radimvalencik.pise.cz/11283-diskuse-k-akcnimu-programu-a-turbulencim.html

jsem se pokusil iniciovat diskusi k "akčnímu programu" vycházejícímu z vize. V rámci pěstitelů vize vyvolala zájem a tuto problematiku videa Petra Blahynky, viz:

https://radimvalencik.pise.cz/11240-slusovicky-vystrel-z-aurory-blahynka-podruhe.html

Jedním z aspektů této diskuse je problematika narůstající nerovnosti. K tomu zaslal Jaroslav Šulcnásledující poznámku:

Měl jsem možnost si v týdnu vyslechnout prezentaci uváděnou v příloze (uveřejním z ní stručný výběr). Teoretická úvodní pasáž je sice akademicky výživná, ale podívejte se raději na čísla: Za tři dekády se rovnostářské Česko(slovensko) dostalo na úroveň USA, kterým to trvalo dvě století. 

Minimálně dva závěry:

a) ekonomický - u nás fatálně selhal daňový mix, zejména degradace majetkových daní (s Yvonou Legierskou už máme nahrubo představu, co s tím asi udělat - viz včerejší seminář, někde bude viset na www.raptor)

b) politický - když před cca pěti lety vysvětlil Martin Fassmann vedení ČMKOS, co je za průšvih metoda rozvoje české ekonomiky formou LEVNÁ PRÁCE - a odtud slogan KONEC LEVNÉ PRÁCE!, tak tady se nabízí analogický slogan KONEC NEMRAVNĚ NĺZKÝCH DANĺ NA VYSOKÉ PŘĺJMY A MAJETKY.

To by měl být před blížícími se volbami stejně srozumitelný postoj, s jakým jsme je vyhráli kdysi na odporu proti poplatkům ve zdravotnictví.

Výběr z přílohy:

Česká společnost a ekonomické nerovnosti

Robin Maialeh, Filip Červenka

Lidé vnímají otázky majetkové nerovnosti velmi podobně napříč

různými zeměmi:

• Podhodnocují se majetkové podíly nejvyššího kvintilu;

nadhodnocují se majetkové podíly nejnižšího kvintilu

• Tyto "patterns” se prolínají napříč ekonomickými,

sociodemografickými a politickými charakteristikami

respondentů

• "Rozdělená společnost”..?

Dopady na českou společnost:

• negativní dopady ilustrované v mezinárodních studiích

• nižší hospodářský růst (Halter et al. 2013, IMF 2015)

• sociálně-patologické jevy (Wilkinson & Pickett 2013; Rufrancos et al.

2013)

• nerovnost v politologickém výzkumu

• populistická a anti-systémová hnutí (Kyle & Gultchin 2018; Zulianello

2019)

• význam relativní deprivace (Power et al. 2020; Manunta et al. 2022)

• design dotazníkového experimentu

• redistribuční preference (Cruces 2013, Boudreau & MacKenzie, 2018)

• afektivní reakce (Hauser & Norton 2017)

Implikace pro hospodářskou politiku:

• Úrovně nerovností jsou výsledkem hospodářské politiky

• ČR

• Vysoké "rovné" zdanění práce (vč. odvodů)

• Vysoké nepřímé daně

• Nízké zdanění majetku a kapitálových příjmů, ...

• Prostřednictvím zdanění majetku a kapitálových příjmů

efektivněji docílíme přerozdělovacího efektu

Reakce Jany Simonové:

Děkuji J. Šulcovi za zaslaný text k nerovnostem a jeho komentář k naší diskuzi. Naprosto souhlasím s jeho závěry, zejména s tím, že se nám ten daňový mix skutečně nepovedl. Jak potvrdila prezentace Y. Legierské, naše daňové zatížení je jen nepatrně progresivní a v některých elementech se uplatňuje dokonce degrese (s růstem příjmu klesá daň). Značné osvobození bohatých od obvyklých daní, které je ve srovnání s vyspělými ekonomikami zcela unikátní a neudržitelné, působí nesmírné problémy ve veřejných financích. Bez narovnání systému daní, nelze zajistit fungování státu a poskytování veřejných služeb. K témuž závěru jsme došli také např. v diskuzi k důchodům dne 27.11. 

Velmi se mi líbily návrhy směřující k výraznější progresivitě u daní z příjmů, zejména koncept plynulé progresity V. Exnera, ale i progresivita u zdanění nemovitostí, je skvělá myšlenka. Osobně bych doporučovala i návrat k dani z převodu nemovitostí, placenou prodávajícím. Před nějakým časem jsem navrhovala, aby se veřejné finance staly předmětem veřejných odborných debat, zejména v době předvolební. Možná, že by bylo lepší soustředit se především na nápravu daňového systému,  informovat veřejnost o nepravostech a přinášet možnosti řešení. Levice by se mohla prezentovat jako síla za spravedlivé daně.

K tomu ode mne:

Budu mít jen jednu a velmi stručnou připomínku. Ale zásadní! A taky by měla patřit k minimu, na kterém se shodneme. Takže: Kromě daní by mělo sehrát roli, dokonce dominantní roli, vytváření rovných podmínek pro společenský vzestup každého jednotlivce bez ohledu na jeho výchozí majetkovou situaci (resp. majetkovou situaci rodiny, ze které pochází):

- Touto formou lze ze společnosti vytlačit roli pozičního investování (které se jinak zmocňuje samotného daňového systému formou dotací typu "malá domů pro velké").

- Touto formou lze podpořit přechod k ekonomice, ve které vzdělání, výchova v rodině, péče o zdraví, sociální práce apod. bude hrát rozhodující produkční roli.

(Mj. to, proč se podařilo potlačit tradici vzešlou z F. Lista, na kterou upozornil I. Budil, kterou skvěle rozvinul mj. W. Eucken (Zásady hospodářského řádu) s tím bezprostředně souvisí. Byla opomenuta možnost vhodnými reformami v oblasti sociálního investování a sociálního pojištění podpořit vnitřní dynamiku společnosti založenou na vertikálním vzestupu, a tak místo toho nastoupilo rozkastování.)

(Pokračování)