Vize, jakou potřebujeme/713

Vize, jakou potřebujeme/713

"Slušovická fáze" diskuse k vizi?/4

Odkaz na dvě přednášky s téměř revoluční výzvou Ing. Petra Blahynky ze Slušovic dodal další impuls k diskusi o vizi. Zejména myšlenka tzv. nepodmíněného příjmu. Připomínám stručnou charakteristiku obou přednášek s odkazem na obě:

Slušovický výstřel z Aurory (Blahynka podruhé)

Viz: https://radimvalencik.pise.cz/11240-slusovicky-vystrel-z-aurory-blahynka-podruhe.html

K nepodmíněnému příjmu:

Radek Novotný

(Reakce na Janu Simonovou – viz: https://radimvalencik.pise.cz/11245-slusovicka-faze-diskuse-k-vizi-3.html )

Vnímám Vaše výhrady k "NEPODMĺNĚNÉMU PŘĺJMU", i jste je v minulém mailu vyjádřila. Ale mám pocit že problém je v tom, že ať už jde o PODMĺNĚNÝ nebo  NEPODMĺNĚNÝ příjem, oba jsou důsledkem něčeho, ne příčinou.

Tedy Vaše výhrady jsou relevantní v případě, když zpochybníte příčiny, jehož jsou důsledkem. V tomto případě nejde o to, že by lidé díky nepodmíněnému příjmu nebyli ochotni dělat, ale že práce nebude, aspoň nějakou dobu, než se po krachu finančního systému služby a výroby vzpamatuj a v případě automatizovaných výrobních procesů tak žádná většinová/relevantní práce pro lidi nebude, aby se započítala do ceny výrobku/služby.

A jak oba vidíme chování našeho MPO, rozhodně se nechystá bránit majitelům a zaměstnavatelům, aby zavádění robotů a AI/UI bylo pro stávající zaměstnance sociálně citlivé (FAIR WORK). Zahraniční majitelé nemají zábrany už teď. Ale hlavně PO KRACHU NEBUDE EXISTOVAT "MAZIVO" - OBĚŽIVO DO SPOTŘEBITELSKO -DODAVATELSKÉHO SYSTÉMU.

Jinými slovy, jak mají lidé získat nějakou směnečnou hodnotu aby si mohli nakoupit jak nutné potraviny, oblečení k přežití, tak i Radimovi "produktivní služby"? Proto je příjem podmíněně nebo nepodmíněně posílaný občanům z úrovně státu řešením, či přirozeným důsledkem toho krachu.

Všechny služby nejde řešit prostou výměnou/barterem. A všichni lidé nemohou přejít na produktivní služby, taky někdo musí ty potraviny vyrobit a aby mohl vyrobit další, musí za ty první utržit něco, za co nakoupí další primární suroviny (mouku, mléko, tuky, koření, energie). Ale já Vám neberu právo vyvracet příčiny - důvody nepodmíněného příjmu. Např. tvrzením: ne dolary a eura budou mít stále svoji směnečnou hodnotu, lidé je budou dál i po krachu systému nakupovat a směňovat si za ně zboží a služby, protože např. je mezi lidmi hodně zlata a stříbra.

Apod., ale bez tohoto popisu budoucí reality si myslím, že návrh P. Blahynky na lokální nepodmíněný příjem má svůj smysl a důvod s ním dál pracovat. Rozhodně je pro mě přijatelnější, než podmíněný příjem Klause Schwaba v digitální měně, vynucovaný řadou progresivisticko-greendealovských požadavků a pravidel.

Těším se na Vaši reakci, resp. popis, proč nebude podmíněný/resp. nepodmíněný příjem třeba a co by podle Vás mělo fungovat jako "zdroj oběživa" místo něho.

K tomu ode mne:

Těžko dnes odhadneme, jak velké budou turbulence, kterými budeme procházet, a jak bude vývoj dramatický. Ale i dobu velkých změn bude nutné uchovat základy funkčního motivačního systému pro všechny. Alespoň ve dvou směrech:

- Bude potřeba dost lidí na nepředvídatelné pracovní aktivity.

- Dramaticky vzroste poptávka po lidech schopných něco organizovat, připravit lidi na potřebné aktivity a zapojit je do nich.

V obou případech by působil nepodmíněný příjem jako demotivující faktor, a to zejména na ty osoby, kteří by se dříve nebo později nechali zmanipulovat k aktivitám proti systému, který bude procházet obtížnou etapou svého vývoje. Mj. slušovická zkušenost říká, že motivace je nezastupitelná a (dodávám za sebe) demotivující prostředí zhoubné.

Radek Novotný

(Reakce na Jiřího Kohouta – viz: https://radimvalencik.pise.cz/11245-slusovicka-faze-diskuse-k-vizi-3.html )

Rozumím. A souhlasím i mám určitou výhradu. Vzhledem k tomu, že ti inženýři s těmi komponenty pracují, tak řada z nich je dokáže minimálně reverzním inženýringem zpracovat do výrobních podkladů. Vědí přesně jaké mají mít parametry. Např. mám kamaráda elektroinženýra, který ještě jako student vyvíjel solární články, protože nebyly k dispozici, či neměly parametry, které pro diplomku potřeboval. Ten určitě bude schopen součástky, které dnes do FVE používá tímto způsobem zpracovat - navrhnout.

Asi oba předpokládáme, že pro potřebu na našem vnitřním trhu se vykašleme na licenční a patentové omezení. A např. syn tohoto kamaráda, který studuje na ČVUT tak do bakalářky si kompletně vyvinul a vyrobil speciální oscilátor, byť ho mohl někde koupit.

Kolega, když jsme před lety začali s 3D tiskem, tak rovnou navrhnul 3 zcela jiné 3D tiskárny, než jaké byly na trhu, byť zrovna Průša se snaží většinu komponentů vyrábět u nás a využívá systém REP-RAP.

Vezměte si zařízení, které používáme v rodinných domcích, stačí si skočit na internet a v kutilských diskusích je skoro všechno, jak si opravit z vlastních zdrojů vodárnu, topení s kotlem, a spoustu dalších věcí.

Ale je pravda, že čeští kutilové postupně stárnou a vymírají, takže za 5-10 let už nedokážeme nic. Tím chci říct, že do plánu je možné s touto naší lidskou silou typickou pro Čechy, počítat.

Podle ing. Blahynky stát výhledově ty "zamrzlé zahraniční podniky" podobně jako v Rusku a Číně převezme. A nepředpokládám, že by z centrály přijeli a všechna zařízení odmotnovali, včetně dokumentace.

(Pokračování)

A k tomu trochu inspirující přírody:

Na podzim chodím každý rok do Posázaví. Nejoblíbenější trasa je z Prosečice na výhledy z lomů, tedy toho, který je ještě funkční, a to, nad kterým je Sekaná skála. Pak se vracím Vlčí roklí s nakupenými kamenty. Lomy v této části Hornopožáreckého polesí vytvářejí labyrint, který lze projít různým způsobem. Roste zde několik vzácných druhú pozdně kvetoucích rostlin a příroda je nádherně zbarvená. Většinou zde najdu i bohatý úlovek hub. Letos jsem s tím ani nepočítal, protože zde bylo velké sucho.

Nádherná kombinace zlatého podzimu a stále svěže vypadajících kamenů porostlých mechem ve Vlčí rokli.

Kdo tu nebyl, neviděl jedno z nejkrásnějších míst u Prahy.

I několik vedlejších roklí je zavaleno balvany.

A tato přírodní socha na závěr. Čí je?