Vize, jakou potřebujeme/711

Vize, jakou potřebujeme/711

Odkaz na dvě přednášky s téměř revoluční výzvou Ing. Petra Blahynky ze Slušovic dodal další impuls k diskusi o vizi. Zejména myšlenka tzv. nepodmíněného příjmu. Připomínám stručnou charakteristiku obou přednášek s odkazem na obě:

Slušovický výstřel z Aurory (Blahynka podruhé)

Viz: https://radimvalencik.pise.cz/11240-slusovicky-vystrel-z-aurory-blahynka-podruhe.html

První reakce a otázky k vyjasnění:

Jana Simonová

Přidávám své velmi pozitivní hodnocení a obdiv P. Blahynkovi. Líbí se mi zejména důraz na úplně jiný systém řízení státu, odstranění všech zbytečných struktur, které pod rouškou  demokracie spíše škodí a znemožňují osobní zodpovědnost. Nefunkčnost státní správy je klíčový problém, který bychom měli  v rámci vize řešit. Určitě skvělý základ pro naši diskuzi. Osobně mám problém s otázkami spojenými se zánikem peněz a nepodmíněným příjmem, i když jen po dobu existence peněz. 

Jiří Kohout

Rozhodl jsem se pro vypracování pětiletého plánu transformace průmyslu s využitím automatizace a robotizace. Sám za sebe vidím jako kruciální problém pravděpodobné uválení neoficiálního embarga na komponenty nezbytné k tvorbě automatizovaných pracovišť vlastníky korporací. Dnes v ČR potřebné komponenty s naším designem neprodukujeme. Zde bych potřeboval pomoci. Mohl by někdo zpracovat návrh, jak se bránit s našimi zdroji a kompetencemi takovýmto tlakům, které se 100% jistotou přijdou.

Na samostatný uzavřený tržní systém nejsme dost velcí.

Radek Novotný

Pohybuji se kolem Průmyslu 4.0 a robotiky spíše z pohledu filosoficko-vědeckého, ale co jsem se účastnil řady seminářů na CIIRCu, tak si myslím, že z hlediska vývoje jsou špička (kancléřka Merkel tehdy, když rektor vyhazoval prof. Maříka, tak přímo osobně přijela a zasáhla, aby ho podržela, protože CIIRC má jeden z největších evropských projektů ve spolupráci právě s Němci na Průmysl 4.0). Ale čistě nápad - byl jsem na seminářích, kde byli čeští zástupci Siemensu, který je v zavádění Průmyslu 4.0 do různých našim středních i velkých firem asi evropskou špičkou, ale byli tam i české velice schopné firmy. Navíc ještě v roce 2021 jsme byli co se týče počtu firem přešlých na Průmysl 4.0 evropskou špičkou i před Německem, které mělo jen 16 % takových firem a my 19 %!

Proč si tedy myslíte, že tito lidé po neoficiálním embargu nepřiloží ruku k dílu a prostě své, ale i siemensovské know-how nepoužijí ve prospěch ČR?

To samé ČVUT, kde schopní studenti vyvíjí řadu komponentů do robotiky, že se o ně západní firmy perou.

Dokonce si myslím, že i ti Němci v Siemensu a v Boschi využívají náš intelektuální, ale i výzkumný a aplikační potenciál v českých pobočkách. V Českých Budějicích má Bosch dokonce vývojové pracoviště.

Stejně o využívání Čechů pro spouštění firem po celém světě jsem se osobně dozvěděl, že dělala IKEA.

Čili spíš bych se objednal k někomu na CIIRCu (Prof. Mařík, ale i ti jeho spolupracovníci hodně spolupracují s našima firmami, takže by Vám mohli říct řadu příkladů, jak by se to dalo snadno přetransformovat na českou cestu).

Nebude to den po krachu, ale v řádu měsíců klidně. Ale pro ten Váš plán by ty informace mohly stačit.

Jiří Kohout

Špatně jsme se pochopili. Já nemám strach o nedostatečnou erudicí našich vývojářů. Má obava plyne z téměř okamžitého embarga na základní komponenty, ze kterých se taková automatizovaná linka skládá, a téměř každý je má pod rozlišovací úrovní. Např. PLC řídící jednotky, různé aktuatory, fitinky, ventily, tlumiče atd. To dnes vyrábí téměř monopolně Siemens, Mitsubishi, a komponenty firma FESTO. Zde mám obavu, že v případě změny směrování ČR na směr z "otroctví pryč", tak budou uvalena tichá embarga. Nejedná se o žádné sofistikované výrobky, ale nakreslit, standardizovat a do série zavést ekvivalenty nějaký čas zabere. Tento čas může být velmi krušný. Embarga byla jeden z důvodů, proč se v ČSSR vyrábělo téměř vše, a proč jsme v lecčem začali zaostávat, protože tak širokou výrobkovou základnu nedokáže udržet na State of the art nikdo, natož patnácti milionová republika.

(Pokračování)

A k tomu trochu inspirující přírody:

Na podzim chodím každý rok do Posázaví. Nejoblíbenější trasa je z Prosečice na výhledy z lomů, tedy toho, který je ještě funkční, a to, nad kterým je Sekaná skála. Pak se vracím Vlčí roklí s nakupenými kamenty. Lomy v této části Hornopožáreckého polesí vytvářejí labyrint, který lze projít různým způsobem. Roste zde několik vzácných druhú pozdně kvetoucích rostlin a příroda je nádherně zbarvená. Většinou zde najdu i bohatý úlovek hub. Letos jsem s tím ani nepočítal, protože zde bylo velké sucho.

Zlatý podzim.

Údolí Sázavy a přes kopec (někde z druhé strany jsou nádrže Slapy a Štěchovice) na celý hřeben fascinujících Brd.

Kousek odsud je Vlčí rokle s těmito krásnými balvany.

Ale než se tam dostanu ještě jeden výhled ze Sekané skály.