Vize, jakou potřebujeme/688

Vize, jakou potřebujeme/688

Problematika změn v penzijním systému se velmi brzy dostane do popředí zájmu a patrně sehraje významnou roli již v nejbližších volbách do Evropského parlamentu. Lze je označit za volby, které mají i testovací roli (už z tohoto důvodu je nelze podcenit).

Připravujeme materiál na vědeckou konferenci, která proběhne v listopadu na akademické půdě. Akademické veřejnosti je určeno i poselství obsažené v závěru příspěvku. Uveřejňuji rozšířenou pracovní verzi, která obsahuje důležité poznatky týkající se nejen penzijního systému a jeho reformy, ale také role vědy v širším společenském kontextu.

Změny penzijního systému v ČR, selhání vědy, východiska – část 2.

Předmět, metody, postup výkladu

Jak vyplývá z úvodu k našemu příspěvku, je předmětem našeho zkoumání problematika vědecké reflexe změn v oblasti systému průběžného penzijního pojištění v širším společenském kontextu. Jedná se tedy o případ, kdy věda svými prostředky obrací pozornost sama na sebe, na svoji roli v procesu vývoje, v aktuálním dění v daných společenských podmínkách. Nezbytnost takové reflexe vždy signalizuje nárůst problémů určitého typu, nutnost porovnat stávající paradigmata či alespoň zaužívaný způsob použití pojmů s realitou.

Z předešlého vyplývá, že základní metodou, která umožňuje zaměřit pozornost vědy na sebe sama v kontextu konkrétního stavu jejího rozvoje a společenských podmínek jejího působení, je tázání se po předpokladech na kterých stojí stávající poznání. Toto tázání se po předpokladech je spojeno zejména s přesným definováním a vymezením pojmů, resp. schopnost prostřednictvím pojmových určení nacházet alternativy, odhalovat neúplnost stávajících pojmových určení, vytvářet rozvinutější pojmový systém, který v sobě předcházející úroveň poznání obsahuje, ale současně identifikuje jeho neúplnost a tuto neúplnost překonává.

[1]

Po té, co dáme základní pojmovou bázi podstaty systému průběžného penzijního pojištění v aktuálním společenském kontextu, ukážeme metodologickou roli této báze na vybraném segmentu odborné produkce, zejména té, která je vedena jako vědecká, na reprezentativním vzorku tuzemské produkce, tj. v článcích uveřejněných na dané téma v časopisu Politická ekonomie v uplynulých deseti létech.

Návazně v samostatné kapitole ukážeme formou stručného přehledu, jak by bylo možné problematiku trvalé udržitelnosti a ekonomické efektivnosti i produktivnosti penzijního systému řešit prakticky. Odkážeme na dosud publikované články v domácí i zahraniční odborné literatuře.

Z porovnání toho, jak by bylo možné problémy v oblasti penzijního systému řešit, jaká je realita a jak fungují stávající kritéria hodnocení vědy, odvodíme závěry týkající se příčin selhávání té oblasti společnosti, ve které dochází k produkci vědeckého poznání týkající se dané předmětné problematiky, a zformulujeme doporučení k nápravě. 

Pojmová báze podstaty systému průběžného penzijního pojištění

Definice průběžného systému penzijního pojištění:

- Pojistnou událostí v systému průběžného penzijního pojištění je situace, kdy člověk v důsledku ztráty fyzických či psychických dispozic souvisejících s procesem stárnutí ztrácí svou schopnost získávat dostatečné prostředky pro důstojný život výdělečným uplatněním na profesních trzích. Jedná se o solidaritu mezi těmi, kteří se chtějí a mohou uplatnit na profesních trzích i ve vyšším věku, a těmi, kteří tuto schopnost v souvislosti s procesem stárnutí již ztratili.

- Z tohoto hlediska lze chápat penzijní systém i tak, že dle pojistné matematiky očekávané doby dožití stanovené na základě demografických prognóz transformuje finanční prostředky odvedené určitou osobou do průběžného systému penzijního pojištění s uvážením jejich reálné hodnoty v čase, a to jak při ocenění finančních prostředků odvedených, tak i finančních prostředků vyplácených. (Nejvíce tomu odpovídá současný rakouský systém.)

- Současně s tím, ale do značné míry nezávisle na tom, plní průběžný systém penzijního pojištění funkci určité míry příjmové solidarity, tj. ochraňuje před rizikem krajní chudoby i ty, kteří z různých důvodů odvedli malé množství finančních prostředků. Nejvhodnější formou je testovaná jednotná základní dávka hrazená ze zdanění důchodů, kterou dostávají všichni účastníci systému.

- Zohlednění času jak pokud se jedná o příjmy, tak i o výplaty, je nejvhodnější realizovat na bázi pětiletého klouzavého průměru reálných mezd, případně v určité kombinaci s inflací.

Efektivnost průběžného systému penzijního pojištění je dána jeho motivační rolí:

- k prodloužení doby produktivního výdělečného (byť i jen částečného) uplatnění člověka na profesních trzích;

- k řádnému odvádění finančních prostředků do penzijního systému dle stanovených pravidel;

a to motivační role nejen klientů tohoto systému, ale i těch, kteří se poskytováním vzdělávacích, zdravotních a dalších (například lázeňských) služeb na prodloužení doby produktivního uplatnění podílejí.

K tomu poznámky:

- Jde např. o to, aby si zdravotní pojišťovny konkurovaly v oblasti poskytování nadstandardních zdravotních služeb, které umožňují prodloužení doby produktivního uplatnění člověka a které by byly financovány z podílu na příjmových efektech těchto služeb, podobě i v případě dalších služeb.

- Zvyšování efektivnosti průběžného systému penzijního pojištění je dlouhodobý proces, který souvisí s reformami i v dalších oblastech systému sociálního investování a sociálního pojištění (vzdělání, péče o zdraví apod.).

- Součástí efektivnosti ekonomického systému je i jeho samonosnost, tj. aby do něj nemusely být prostředky vkládány z jiných zdrojů než stanovených odvodů, ale také, aby z něj nebyly prostředky vyváděny.

- Z hlediska dvou typů solidarity (dané předpoklady uplatnitelnosti ve vyšším věku a příjmové solidarity) jde o vyvážený vztah, protože čím vyšší je příjmová solidarita, tím nižší je efektivnost systému ve smyslu motivací k prodloužení doby produktivního uplatnění a řádnému odvádění finančních prostředků do systému dle stanovených pravidel, tím menší jsou prostředky k zabezpečení příjmové solidarity.

Udržitelnost průběžného systému penzijního pojištění

Průběžný systém penzijního pojištění je vystaven různým vnějším vlivům, mj.:

- Demografickým vlnám,

- Ekonomickým cyklům.

- Dlouhodobým tendencím ekonomického vývoje.

Např. dle demografických prognóz projde ČR nepříznivou demografickou vlnou v létech 2035-2050, kdy budou do penze odcházet silné ročníky. Jak doložíme lze tímto obdobím projít s velkou rezervou udržitelnosti penzijního systému i při jen částečném zvýšení efektivnosti tohoto systému. Není pravda, že k tomu je nutné redukovat penze či narušovat stávající pravidla jejich valorizace. Deficity, které v současném systému vznikají, jsou dány hrubými (a není jisté, zda nikoli záměrnými) chybami současné vlády, která:

- Demotivuje účastníky systému.

- Neřeší problém plateb vysoce příjmových OSVČ.

- Neřeší problém excesivního chybného nastavení předčasných odchodů do důchodu.

- Rezignovala na skutečnou reformu penzijního systému ve směru zvýšení efektivnosti tohoto systému.

Když porovnáte pojmové vymezení systému průběžného penzijního pojištění s tím, co dělá a dále navrhuje Jurečka, zjistíme, že to jde přímo proti logice podstaty a proti efektivnímu fungování penzijního systému.

(Pokračování)

A k tomu trochu inspirující přírody:

Kousek odsud jsem bydlel a často sem chodil na procházky. Pak jsem zde nebyl asi tak čtyřicet let. Měl jsem trochu trému, když jsem se sem po mnoha létech vrátil. Poznám to místo? Nezměnilo se? Lesík Kamých mezi Libuší a Modřany.

Touto cestičkou jsem se blížil k místu, kde jsem bydlem a odkud jsem do tohoto lesíka chodil na procházky. Docela se mně rozbušilo srdce.

Takto zarostlé to tu bylo i za mých časů.

Občas i výhled do vzálenějšího okolí.

Tady jsem bydlel. Pěkné místo. Rád vzpomínám.