Po zveřejnění prvního dílu jsem čekal, zda mi někdo napoví. Řekne se správně právně "ten Botič", nebo "ta Botič"? – Tak tedy správně je "ten Botič". Botič je neživotný a mužský.
Schválně si vyzkoušejte, kolik vašich známých správně zodpoví jednoduchou otázku: Jak se jmenuje třetí největší tok v Praze?
O Botiči zdánlivě víme všechno, viz např. Wikipedie:
Tato otázka nám ještě zůstala: Kde je jeho skutečný pramen (tj. vždy nejmohutnější pokračování na soutoku a nejdelší od pramene)? – Tak pojďme dál.
Mnoho tajemství se skrývá v bezprostředním okolí Botiče. Na některá neznám odpověď. Třeba mi s ní pomůže někdo ze čtenářů.
Každopádně platí, že Botič je krásný. Od jeho soutoku s Vltavou až k pramenům dojde zdatný chodec za jeden den. Ale to neuvidí vše, co stojí zato. Několik pěkných 1-2 hodinových procházek (třeba i s dětmi či kočárkem) nabízí přímo v Praze nebo za Prahou.
Tak se společně vydejme k jeho pramenům. Třeba nás čeká i nějaká zajímavost nebo dokonce dobrodružství.
Zastavení druhé: Park Folimanka pod Karlovem
Vhodné k procházce s dětmi. Je zde i dobře vybavené dětské hřiště. Lze spojit se zajímavými místy u Karlova (Kostela panny Marie a Karla Velikého), jedné z největších čistě gotických památek u nás. Kousek je i krásný a málo známý parčík Ztracenka. Orientovat se lze dobře pomocí maps.google.cz
Foto 1: Botič těsně před tím, než zmizí v podzemí.
Foto 2: Botič pod Nuselským Mostem.
Foto 3: První přítok Botiče. Teče stále – všimněte si zelených řas. Je na konci parku.
Foto 4: A úplně na konci těsně před Nuslemi – první rybář. Můj největší (fotografický) úlovek. On sám loví tlouště.
(Pokračování)