Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita

bob: maxime 1, v tomto se asi neshodneme. Liberalismus je základním postulátem svobody. Z to ho taktéž vychází jeho definice. Rozdíl mezi otrokem a svobodným člověkem je zcela jasný. Stačí se vrátit do minulosti, kdy v Římě žili otroci, kteří byli majetkem svého pána. Samozřejmě, že lze namítnout, že jsme nyní majetkem státu, nuceni platit daně, sloužit vrchnosti a poslouchat příkazy. Každý stát je legalizované násilí. S tímto lze souhlasit. Absolutní svoboda neexistuje, vždy je třeba ctít nějaký řád. Ale tento řád je zde proto, aby umožnil každému mít vlastní svobodný prostor. To znamená, že svoboda každého končí tam kde začíná svoboda jiného. V ideálním případě mají všichni stejná práva a povinnosti. Bohužel v reálné společnosti, a nás tím nevyjímaje, jsou jedinci, kteří si uzurpují více práv na úkor svobody jiných. A to jak na základě moci, kterou jim vložili do rukou např. volby nebo na základě majetku, který nashromáždili. Zde je třena nastavit zákonné normy tak, aby byli před zákonem všichni rovni. Což ovšem i u nás poněkud pokulhává. Proto je zde ústava, která dává určité mantinely, které mají regulovat ambice některých elementů, které by chtěly uchopit neomezenou moc. Samozřejmě, že není dokonalou, nicméně toto v podstatě splňuje. Je třeba si dát pozor na jedince, kteří pod rouškou "páchání blaha" mají snahu o změnu zákonů ve smyslu vlastního prospěchu a upevnění moci. A není jich málo. To vidíme u pokusů o změnu ústavy a překrucování zákonů ve snaze likvidace odpůrců, kteří poukazují na zneužívání moci. Proto se v poslední době snaží o diskreditaci liberalismu, který jim tyto plány znemožňuje.