16.9. a Cesta k záchraně penzijního systému

Následující text jsem připravil do nedělního pokračování seriálu k pěstování vize, konkrétně do rubriky Aktuální nedělní predikce. Při jeho zpracování a paralelních výměnách názorů v internetovém prostoru jsem si uvědomil, že velmi úzce souvisí s poměrně vyhrocenou diskusí před sobotní demonstrací (16.9.). Mám totiž takový dojem (jak píšu v závěru tohoto článku), že někteří sežrali "návnadu i s navijákem", pokud jde o hlavní témata současnosti. Mě osobně by mnohem víc než odpověď na otázku, jak se vymanit z negativních, či dokonce lze říci, že devastujících, dopadů členství v EU (které V. Orbán, jak patrně mnozí zaznamenali, předpokládá přežití s pravděpodobností 50:50 %, ale dle mého názoru není to otázka nejaktuálnější), jak zabránit pokusu o devastaci naší společnosti likvidací systému průběžného penzijního systému jako základu nejen mezigenerační sounáležitosti. To je dnes mimořádně aktuální. Proto jsem zvědav, zda toto téma v sobotu na demonstraci zazní. Podle toho si udělám názor, jakou kdo hraje roli. Tak si přečtěte následující a přemýšlejte:

Cesta k záchraně penzijního systému

Než si řekneme, jakým způsobem lze zachránit a následně i ochránit penzijní systém, je vhodné definovat základní pojmy v kontextu aktuální situace:

Definice průběžného systému penzijního pojištění

- Pojistnou událostí v systému průběžného penzijního pojištění je situace, kdy člověk v důsledku ztráty fyzických či psychických dispozic souvisejících s procesem stárnutí ztrácí svou schopnost získávat dostatečné prostředky pro důstojný život výdělečným uplatněním na profesních trzích.

Jedná se o solidaritu mezi těmi, kteří se chtějí a mohou uplatnit na profesních trzích i ve vyšším věku, a těmi, kteří tuto schopnost v souvislosti s procesem stárnutí již ztratili.

- Z tohoto hlediska lze chápat penzijní systém i tak, že dle pojistné matematiky očekávané doby dožití stanovené na základě demografických prognóz transformuje finanční prostředky odvedené určitou osobou do průběžného systému penzijního pojištění s uvážením jejich reálné hodnoty v čase, a to jak při ocenění finančních prostředků odvedených, tak i finančních prostředků vyplácených. (Nejvíce tomu odpovídá současný rakouský systém.)

- Současně s tím, ale do značné míry nezávisle na tom, plní průběžný systém penzijního pojištění funkci určité míry příjmové solidarity, tj. ochraňuje před rizikem krajní chudoby i ty, kteří z různých důvodů odvedli malé množství finančních prostředků. Nejvhodnější formou je testovaná jednotná základní dávka hrazená ze zdanění důchodů, kterou dostávají všichni účastníci systému.

- Zohlednění času jak pokud se jedná o příjmy, tak i o výplaty, je nejvhodnější realizovat na bázi pětiletého klouzavého průměru reálných mezd, případně v určité kombinaci s inflací.

Efektivnost průběžného systému penzijního pojištění

Efektivnost průběžného systému penzijního pojištění je dána jeho motivační rolí:

- k prodloužení doby produktivního výdělečného (byť i jen částečného) uplatnění člověka na profesních trzích;

- k řádnému odvádění finančních prostředků do penzijního systému dle stanovených pravidel;

a to motivační role nejen klientů tohoto systému, ale i těch, kteří se poskytováním vzdělávacích, zdravotních a dalších (například lázeňských) služeb na prodloužení doby produktivního uplatnění podílejí.

K tomu poznámky:

- Jde např. o to, aby si zdravotní pojišťovny konkurovaly v oblasti poskytování nadstandardních zdravotních služeb, které umožňují prodloužení doby produktivního uplatnění člověka a které by byly financovány z podílu na příjmových efektech těchto služeb, podobě i v případě dalších služeb.

- Zvyšování efektivnosti průběžného systému penzijního pojištění je dlouhodobý proces, který souvisí s reformami i v dalších oblastech systému sociálního investování a sociálního pojištění (vzdělání, péče o zdraví apod.).

- Součástí efektivnosti ekonomického systému je i jeho samonosnost, tj. aby do něj nemusely být prostředky vkládány z jiných zdrojů než stanovených odvodů, ale také, aby z něj nebyly prostředky vyváděny.

- Z hlediska dvou typů solidarity (dané předpoklady uplatnitelnosti ve vyšším věku a příjmové solidarity) jde o vyvážený vztah, protože čím vyšší je příjmová solidarita, tím nižší je efektivnost systému ve smyslu motivací k prodloužení doby produktivního uplatnění a řádnému odvádění finančních prostředků do systému dle stanovených pravidel, tím menší jsou prostředky k zabezpečení příjmové solidarity.

Udržitelnost průběžného systému penzijního pojištění

Průběžný systém penzijního pojištění je vystaven různým vnějším vlivům, mj.:

- Demografickým vlnám,

- Ekonomickým cyklům.

- Dlouhodobým tendencím ekonomického vývoje.

Např. dle demografických prognóz projde ČR nepříznivou demografickou vlnou v létech 2035-2050, kdy budou do penze odcházet tzv. "Husákovy děti". Jak doložíme po představení komplexní reformy průběžného systému penzijního pojištění lze tímto obdobím projít s velkou rezervou udržitelnosti penzijního systému i při jen částečném zvýšení efektivnosti tohoto systému. To je jedním z cílů navrhované reformy.

Není pravda, že k tomu je nutné redukovat penze či narušovat stávající pravidla jejich valorizace. Deficity, které v současném systému vznikají, jsou dány hrubými (a není jisté, zda nikoli záměrnými) chybami současné vlády, která:

- Demotivuje účastníky systému.

- Neřeší problém plateb vysoce příjmových OSVČ.

- Neřeší problém excesivního chybného nastavení předčasných odchodů do důchodu.

- Rezignovala na skutečnou reformu penzijního systému ve směru zvýšení efektivnosti tohoto systému.

K tomu:

Když porovnáte pojmové vymezení systému průběžného penzijního pojištění s tím, co dělá a dále navrhuje Jurečka, zjistíte, že to jde přímo proti logice podstaty a efektivnímu fungování penzijního systému.