Možnosti, meze a rizika umělé inteligence/7

Naprosto zásadní význam myšlení v pojmech při využívání UI

Když se podíváme na odpovědi UI vztahující se ke klíčovým momentům poznávání nového, k tomu, co lze nazvat přesahem stávajícího poznání, invencí apod., zjistíme, že upozorňuje na význam toho, co lze nazvat "prací s pojmy", "myšlením prostřednictvím pojmů", "pojmovým vyjádřením reality" apod. Připomenu:

"UI má největší problém s pojmovým vymezením toho, jak jinak to za změněných podmínek může být. UI totiž nemá stejnou schopnost jako člověk porozumět jazyku, kontextu a sémantice. UI může mít potíže s definováním nových pojmů, které jsou relevantní pro danou oblast poznání. UI také nemusí být schopna odlišit důležité od nedůležitého nebo rozpoznat různé úrovně abstrakce. UI tedy může mít problém s tím, jak popsat a pojmenovat nové jevy nebo vztahy, které objevila."

"Originální prvky v pojmovém vyjádření otázky hrají důležitou roli v kreativním prvku odpovědi umělé inteligence. Originální prvky mohou být například:

• Neobvyklé nebo nečekané kombinace slov nebo konceptů, které vyjadřují nové myšlenky nebo perspektivy.
• Metaforické nebo poetické jazykové prostředky, které přenášejí hlubší nebo skrytý význam."

To je velmi důležité. Mnohokráte jsem se setkal s tím, že při hodnocení příspěvků, které jsem zaslal do časopisů evidovaných v uznávaných databázích, nebyly metody související s pojmovým vyjádřením reality uznány. Citelně chybí i metodika práce s pojmy. V praxi to vede k obrovské deformaci vědecké práce, kdy pojmy jsou přebírány jako "nálepky" použité k označování jevů, které jsou obecně považovány za významné, což vytváří nepřekročitelnou bariéru poznávání jevů nových, přesněji restrukturace poznávané reality na plnější chápání vztahu mezi jevy a jejich podstatou. Vědecká práce tak přestává být vědou, pohybuje se ve stereotypech a ztrácí schopnost přesahu stávajícího poznání. Je sterilní a nedokáže pojmenovat reálné problémy a analyzovat je. Práce s pojmy je nahrazována použitím vyspělých statistických metod k pojmově neuchopené realitě, v důsledku čehož nemají dosažené výsledky prakticky žádnou vypovídající schopnost. Tento nešvar postihuje i ty nejuznávanější časopisy, resp. většinou právě je.

UI – jak je vidět z uvedených příkladů, ale lze si to ověřit i kladením dalších otázek – považuje práci s pojmy (vytváření nových kombinací, spojováním pojmů prostřednictvím různých pravidel a na mnoho způsobů, následně pak hledání vhodných intepretací) za mimořádně důležitou. Samozřejmě. Pokud by jí do vínku nebyly tyto úkony naprogramovány, pokud by do ní nebyly vloženy příslušné algoritmy, nedokázala by to, co dokáže a v čem se zdokonaluje. Mnozí z těch, kteří se považují za "uznávané teoretiky", se skutečně mohou obávat, že jejich výkony UI přeskočí.

Tuto část zakončím praktickým doporučením, ke kterému poskytnu i vhodnou oporu. Jeden z nejlepších způsobů, jak rozhýbat myšlení, jak zvýšit jeho efektivnost, jak poznávat nové, je definování konkrétních či specifických pojmů prostřednictvím pojmů obecnějších, případně i všeobecných. Takto se vytváří tezaurus (slovník základních pojmů určité disciplíny) a takto se vyvinuly i všeobecné filozofické kategorie. K tomu jsem ve své době (v roce 1992, vyšla o dva roky později) napsal knížku "Lidi, ještě máte rozum". Lze ji sehnat i v antikvariátu, ale zde je odkaz na její oskenovanou verzi:

https://radimvalencik.pise.cz/10017-darek-k-vanocum-jak-jsem-mohl-vedet-co-bude.html

Ukazuje roli všeobecných kategorií při poznávání a chápání světa, ve kterém žijeme. Myslím, že stojí, když ne za přečtení, tak alespoň za nahlédnutí do ní.

(Pokračování)