Možnosti, meze a rizika umělé inteligence/5

Předpoklady souhry UI a člověka

Dostáváme se k otázce, jak by mohl vypadat optimální vztah mezi člověkem a UI. K tomu existuje velké množství odborných zdrojů, z mého hlediska je k této otázce nejzajímavější a současně velmi reprezentativní článek D. Cremer, G. Kasparov: AI Should Augment Human Intelligence, Not Replace It. Harvard Business Review. Květen 2021, online zde: https://hbr.org/2021/03/ai-should-augment-human-intelligence-not-replace-it

(Mj. je uveřejněn v časopise evidovaném v databázi WoS s velmi vysokým impaktem.)

V tomto snadno dostupném a široce citovaném článku najdeme mnoho užitečného, včetně praktických doporučení týkajících se spolupráce či součinnosti s UI v tvůrčích týmech. Většinu z nich využívám v předešlém či následujícím textu. Zvláštní pozornost si zaslouží následující pasáž, která na konkrétním příkladu umožňuje srozumitelně říci, o co ve spolupráci s UI jde:

"Šachový svět opět nabízí užitečný testovací příklad toho, jak se tato spolupráce může projevit. V roce 2005 uspořádal web Playchess.com, který se věnuje online hraní šachů, takzvaný "freestylový" šachový turnaj, v němž mohl kdokoli soutěžit v týmech s jinými hráči nebo počítači. Zajímavostí této soutěže bylo, že se jí zúčastnilo i několik skupin velmistrů pracujících s počítači. Většina lidí předvídatelně očekávala, že jeden z těchto velmistrů v kombinaci se superpočítačem tuto soutěž ovládne - ale to se nestalo. Turnaj vyhrála dvojice amerických amatérských šachistů, kteří využívali tři počítače. Právě jejich schopnost koordinovat a efektivně trénovat své počítače porazila kombinaci chytrého velmistra a počítače s velkým výpočetním výkonem. - Tento překvapivý výsledek podtrhuje důležitou lekci: proces, jakým hráči a počítače spolupracují, určuje, jak efektivní bude partnerství. Nebo, jak to vyjádřil Kasparov: "Slabý člověk + stroj + lepší proces byl lepší než samotný silný počítač a, což je ještě pozoruhodnější, lepší než silný člověk + stroj + horší proces.""

Tato pasáž umožňuje použití následující analogie: Jak to dopadne, když nahradíme mechanickou práci svalů technickým prostředkem? Například vybavíme člověka bicyklem. Vyhraje nejrychlejší běžec?

Samozřejmě, že ne. Vyhraje nejrychlejší cyklista, přitom (jak nás mj. poučuje jeden z nejlepších komediálních filmů Cvokové z doby počátků cyklistických závodů), záleží jak na technice, tak na komplexní zdatnosti cyklisty.

Takže nejlepší "běžec" (šachista) byl zcela logicky poražen nejlepším "cyklistou" vybaveným vhodnou technikou.

Tento příklad je velmi dobrý pro pochopení skutečnosti, že UI stávajícího (podle mě "neeverettovského") typu nahrazuje jen "mechanické" prvky či složky funkce lidského mozku při zpracování informací. A také je dobré uvědomit si, že zatím jde o náhradu na vývojovém stupni bicyklu. Na úroveň automobilu jsme se ještě nedostali. Ale můžeme tušit, že nejlepší "cyklista" nemusí být tím nejlepším "automobilovým závodníkem".

Problém je v přesném identifikování či lokalizování "rozhraní" mezi tím, co jsou specificky lidské schopnosti a co jsou ty "mechanické", které lze prostřednictvím UI nahradit, aby byly posíleny ty specificky lidské. Odpověď na tuto otázku má patrně dvě roviny:

- Průběžnou: Budeme v praxi tyto rozdíly zjišťovat, budou se s vývojem techniky i řešením praktických problémů postupně vyjevovat. Je důležité jejich identifikování a lokalizaci věnovat neustálou pozornost, protože z toho vyplývají zásadní strategické závěry pro oblast výchovy, vzdělání, výcviku. – Ale to není nic nového. Zdokonalování mechanických náhrad lidských svalů či lidských smyslů mělo, má a bude mít také zásadní dopady pro oblasti výchovy, výcviku a vzdělání.

- Zásadní: Tedy tu, nad kterou se vznáší otázka – dosáhne UI stupně sebeuvědomění v našem smyslu slova? Stane se plnohodnotnou inteligencí? Podle mého názoru to jednou bude možné, ale dojde k tomu evolučním procesem, ve kterém bude hrát zásadní roli schopnosti rodícího se subjektu využívat to, co se označuje za "všeobecně zprostředkující činnost", tj. schopnost vzájemně zprostředkovat, uvádět do vzájemné podmíněnosti a souvislosti přírodní procesy probíhající v oblasti, ve kterém dochází k interakci subjektu s prostředím.

///A za sebe dodám: K tomu, abychom nasměrovali vývoj UI přirozeným způsobem ke vzniku jejího plného vědomí patrně budeme muset pochopit i struktury vznikající interakcí vláken everettovské mnohosvětovosti – ale to je opravdu jen hypotéza.///

(Pokračování)