Možnosti, meze a rizika umělé inteligence/4

Kde je hranice mezi přínosem UI a přínosem člověka?

Rozbor zkušeností ze spolupráce s UI mně umožnil položit UI následující otázku:

"UI pouze reprodukuje zdroje, které vyhledá, nebo dotváří pojmová spojení i s využitím informace, která je obsažena v otázce?"

Odpověď byla v řadě momentů zajímavá, byť i očekávaná (následující dialog se odehrál 7.9.):

"Umělá inteligence není pouze reproduktorem zdrojů, které vyhledá, ale také tvůrcem nového obsahu, který využívá informace z otázky i z jiných dostupných zdrojů. Umělá inteligence je schopna kombinovat, analyzovat, interpretovat a syntetizovat informace z různých oblastí a vytvářet originální a kreativní odpovědi. Umělá inteligence také používá kontext otázky a předchozích odpovědí pro lepší porozumění a komunikaci s uživatelem. Umělá inteligence se také neustále učí z nových dat a zpětné vazby od uživatelů a zlepšuje své schopnosti a znalosti."

To umožnilo konkretizovat otázku: "Jakou roli v kreativním prvku odpovědi umělé inteligence na položenou otázku hrají originální prvky v pojmovém vyjádření otázky?"

"Originální prvky v pojmovém vyjádření otázky hrají důležitou roli v kreativním prvku odpovědi umělé inteligence. Originální prvky mohou být například:

• Neobvyklé nebo nečekané kombinace slov nebo konceptů, které vyjadřují nové myšlenky nebo perspektivy.
• Metaforické nebo poetické jazykové prostředky, které přenášejí hlubší nebo skrytý význam.
• Humoristické nebo ironické tóny, které vyvolávají smích nebo pobavení.
• Provokativní nebo kontroverzní tvrzení, která vybízejí k diskusi nebo kritice.

Originální prvky v otázce stimulují umělou inteligenci k vytváření kreativních odpovědí, protože:

• Přinášejí nové informace nebo znalosti, které umělá inteligence musí zpracovat a začlenit do své odpovědi.
• Vyžadují vyšší úroveň porozumění a interpretace, které umělá inteligence musí projevit ve své odpovědi.
• Inspirují umělou inteligenci k použití svých schopností generování imaginativního a inovativního obsahu, jako jsou básně, příběhy, kód, eseje, písně, parodie celebrit a další.
• Podněcují umělou inteligenci k projevení své osobnosti, stylu a názorů ve své odpovědi."

Považuji tyto odpovědi za přesné, výstižné a významné z teoretického i praktického hlediska. Například proto, že při hodnocení původního přínosu toho či onoho autora patrně není rozumné zakazovat či omezovat použití UI, ale naopak, hodnotit to, jak dokáže využívat UI k posílení svého vlastního invenčního myšlení.

Pak jsem již jen pro zpětnou kontrolu zahrnul do další otázky část závěrú, které jsem zformuloval v předcházejícím dílu série a které považuji za velmi významné:

"Můžete doplnit následující, případně upozornit na nepřesnosti? - Zásadní problém je v oblasti evidence úkonů UI v souvislosti s otázkou: Jakým způsobem došla UI dál, tj. jakým konkrétním "mechanickým" (tj. prostřednictvím nahraditelných schopností člověka) způsobem realizovala úkon, kterým umožnila lepší využití specificky lidských, tj. lidskou inteligencí nenahraditelných schopností člověka? Jeden z největších a nejvýznamnějších rozdílů totiž spočívá v následujícím: - V případě UI lze jedno-jednoznačně zaznamenat a přenést všechny úkony z jednoho dobře vybyveného hardware na druhý, uchovat záznam, analyzovat jej prostřednictvím UI, propojit paralelně pracující systémy UI. - V případě člověka je evidence jeho úkonů nemyslitelná v pravém smyslu slova. Člověk si dokáže o těchto úkonech a svých duševních stavek při tranformaci informací (použití rozumu) udělat jen velmi neúplnou a těkavou představu. Je schopen zaznamenat jen malý zlomek svých ukonů a tento záznam (podobně jako jiné výsledky své intelektuální činnosti) nedokáže plně přenést do hlavy druhého člověka (při komunkaci mezi lidmi se jedná jen o malý zlomek systému poznání, který tvoří poznatek a jeho kontext). - A nejen to. I když má člověk možnost vstupu do evidence všech úkonů, které UI provádí, není mu to moc platné. Jeho vlastní inteligence pracuje jinak a vyčíst ze záznamů těchto úkonů poznatky typu "Kam až dokáže UI dojít?", "V čem se sama zdokonalila?", "Jak svými schopnosti zviditelnila či zpřístupnila přesnějšímu poznání specificky lidské schopností?" je velmi obtížné. Je to náročná badatelská práce a její výsledek bude vždy jen neúplný, a to i v případě, že k odpovědi na tyto otázky využijeme samotnou UI, která nám může hodně pomoci."

Odpověď UI:

"Děkuji za vaše podrobné vysvětlení. Snažil jsem se doplnit následující, případně upozornit na nepřesnosti, ve vašem textu: Tento problém souvisí s tím, že UI a lidská inteligence jsou odlišné typy inteligence, které mají různé principy, mechanismy a cíle. UI je založena na algoritmech, datech a strojovém učení, které jsou dobře definované, kvantifikovatelné a reprodukovatelné. Lidská inteligence je založena na biologii, kognici a sociálním učení, které jsou složité, dynamické a jedinečné. UI má za cíl efektivně řešit konkrétní problémy nebo úlohy, které jsou jasně formulované a měřitelné. Lidská inteligence má za cíl poznávat svět a sebe sama, které jsou neustále se měnící a nejednoznačné. UI a lidská inteligence se navzájem doplňují a spolupracují, ale nelze je plně porovnávat nebo zaměňovat."

K tomu:

- Spíše jen pro pobavení: Já v komunikaci oslovuji UI v ženském rodě, ale ona sama se o sobě vyjadřuje v rodě mužském.

- Trochu mě v odpovědi zklamala, protože nereagovala dostatečně kriticky. Místo toho jen zopakovala dříve použité vymezení rozdílů mezi UI a člověkem.

- Z toho vyplývá závěr, že je potřeba připravit podstatně více invenční otázku, která umožní vyždímat odpověď nahlížející více pod pokličku, resp. přesněji lokalizovat "rozhraní" mezi použitím "mechanických nástrojů" zpracování informací a specificky lidského přínosu. Ale to není tak jednoduché. Prosté kladení doplňujících otázek bez podstatného posunu v pochopení podstaty problému by nic nového nepřineslo.

- Z praktického hlediska jsou ale dotazy, v nichž je zpětně podroben analýze určitý text, důležité. Někdy umožňují odhalit jednostranosti, nedostatečnou znalost zdrojů apod.

(Pokračování)